Muži, ženy a deti

Jason Reitman se naposledy pustil do dramatu o vztahu mezi osamělou ženou a uprchlým vězněm. Až to zavánělo prvoplánovou červenou limonádou. Špatné to nakonec nebylo, ale o výrazně obroušených hranách mluvit můžeme. Žádný cynismus, žádný černý humor, žádné životem otrávené postavy á la Charlize Theron (Znovu a jinak). I tady je poctivý, ale jednoduše opět jiný. Vyměklý. Až někdo může namítnout, že předkládá osvětové video, kterak je výchova dospívajících těžká věc. Zvlášť když do ní zasahují internet a sociální sítě. Reitman, který má čuch na témata a talent na dialogy, skvěle zvládá načasování, stejně dobře pak dokáže vést také herce. Formálně je umírněný – i když třeba grafické prvky v okolí postav ilustrující prostředí chatu jsou svěžím přídavkem. Škoda vláčnějšího tempa. 70% (27.03.2015)

Reitman s největší pravděpodobností pomalu přechází k serióznějším vztahovým dramatům a rezignuje na ironickou a satirickou linku, což se potvrzuje i u Men, Women & Children. Jde o svým způsobem dost smutný film ze současnosti, který velmi trefně a nenuceně zobrazuje prázdnotu života dnešní (nejen) mládeže. Tvůrce skvěle pracuje s různými statusy na FB, SMS zprávami, které jednak zobrazuje přímo na obrazovce a jednak je využívá i dramaturgicky jakožto doplnění a rozšíření dialogů, čímž celý film dost oživí a zároveň posune do trošku jiné roviny. Poradit si umí i s velmi zvláštní posmutnělou atmosférou, která prostupuje celý snímek a ke konci se mění v melancholii a lehkou depresi. Body sbírá i obsazením, které je fantastické a všichni v něm odvádějí takřka dokonalé výkony (nejvíce zaujmou určitě civilní Sandler a Garner, Elgort tu upozorňuje na to, že patří k největším talentům své generace) a z některých postav (především autoritářská matka) běhá až mráz po zádech. Jediné, co bych filmu vytkl, je to, že onen ironický voiceover se do jeho pojetí příliš nehodil (ačkoli je většinou ukrutně vtipný) a pak i velké množství postav a jejich příběhů, z nichž některé bohužel nemají tu správnou gradaci a rezonanci a vyšumí do ztracena. Rozhodně je ale škoda, že o existenci Men, Women & Children moc lidí neví a v našich končinách jsme se ho zatím nedočkali žádným způsobem. Jeho poselství je totiž dost aktuální a důležité, neboť naše problémy, které pro nás mnohdy znamenají otázku existence, jsou v rámci celého vesmíru dost malicherné. 80% (22.03.2015)

Frustrace, deprivace, esemeskování osobě, která stojí vedle vás ... roztodivný virtuální svět to všechno zalepí, položí hlavu na rameno, obejme a štípne, abychom věděli, že jsme ještě živí, že vibrujem. Do košíku si k tomu můžete přidat Medianeras nebo Já, ty a všichni ostatní a zadělat si na trpce sladkou melancholii. (22.03.2015)

Úsměvná deprese. Reitman nabízí pohled do dnešního reálného i virtuálního světa, ve kterém, ač si to sami vlastně ani neuvědomujeme, nefunguje prakticky nic tak, jak by mělo fungovat - ať už se jedná o rodinu, sex, nebo samotnou, prostou mezilidskou komunikaci. A člověk se nemusí ani moc zamýšlet, aby mu dal za pravdu. Reitman opět zabodoval. 85% (22.04.2015)

Pokud bych si k snídani něco nedal, tak vajíčka. Směsice dramaticky tragických příběhů mladých i těch odrostlých, které josu poměrně dobře podané a doplněné hezkými obrázky :) Překvapují mě tady ty obecně uváděné žánry, nějak si nevybavuji nic, co by film v hlavní kategorii mělo řadit do "Komedie", fakt nic. Až dosud, až na jeden úlet, nenatočil a nenapsal Reitman nic vyloženě špatnýho, poklona a jen tak dál. Tohle sice nebudu nominovat na Oscara, ale vidět a se to dá, aniž byste chtěli poté vyletět z kůže někam poblíž Voyageru :) (09.01.2015)