Rozprávka rozprávok

No to bylo k zblití, hnuj, velebnosti. Čím hovadštější, tím to zřejmě získá větší ohlas, ale mě se zvedal žaludek a to to netrvalo ani moc dlouho od začátku toho hnoje. Díky Bohu za rychloposuv. Ještě že to u nás nejde do kin, to by multikina nestačila čistit sedačky a podlahu. GRC! Ještě jsem zapomněl dodat: odporný, hnusný, labilní a nemocný, k zblití - to už jsem sice zmínil, ale jednou to nestačí. (10.09.2015)

Při sledování Pohádky pohádek jsem si nemohl nevzpomenout na německý romantismus - ať už na grimmovské příběhy či na texty od E.T.A. Hoffmanna. Garroneho film je audiovizuálně sugestivní podívaná s mnoha přenádhernými lokacemi a kostýmy, jež diváka zavede do časů dávno minulých - do pohádkového světa králů, služebníků a rozličných stvoření. Každý ze tří příběhů mě oslovil svou fantaskní syrovostí a nepředvídatelností. I přes svůj nevinný název nejde rozhodně o snímek pro nejmenší publikum - dětští diváci by se po projekci dost možná potýkali s nočními můrami. Vskutku povšimnutíhodný film, který si i přes své "dospělácké" zpracování zachovává pohádková moudra a ponaučení - ať už jde o boj mezi dobrem a zlem, bezbřehou obětavost, (ne)bezpečnou lásku či povrchní posuzování "knihy podle obalu". (26.09.2020)

Tak předně...! v žádném případě tento film nepouštět dětem, jelikož na některé scény je i 18 let mladý věk. Přenádherné kostýmy, neskutečně líbivá scénická hudba, celý film barevný v úžasných lokacích, nemluvě o výběru obsazení. Biják je rozdělen na tři navzájem propletené děje ze třech královstvích. Každý příběh má svojí pohádkovou vizi, kterou by určitě Andersen, či bratři Grimmovi museli ohodnotit beze sporu na výtečnou. Krom téch pohádkových předloh s bizardními postavičkami, různými netvory a kejklíři, mají všechny také svoje temné stránky, a těmi jsou - požehnaně nahotinek, občas dost morbidní záběry a trošku více krve. Je to zvláštní, ale ani jedno se v tomto případě nebije a člověk má pocit, že film prostě šlape jak má. Jednoznačně bude mít tento snímek i nespočet odpůrců, za mě ovšem, ,, ač sám jsem překvapen tímto žánrem,, naprostá spokojenost. (21.11.2015)

Jako mnoho komentujících přede mnou, i já začnu tím, že pohádky nebyly primárně určeny dětem. Nebyly to sladké příběhy plné hebounkých jednorožců, kde princezna ohrožená drakem draka ani nevidí, natož aby ji opravdu ohrozil, statečný princ, je-li vůbec zraněn, má ten druh zranění, co vypadá dobře na kameru a zahojí se za dvanáct hodin bez jizvy, z nechtěné svatby vždycky sejde, záchrana přítele je něco velkolepého a zakončeného oslavou, král dívku z podhradí chce z čisté lásky a v případě splnění přání bezdětného páru oběť nejvyšší zaplatí tiše a důstojně žena. Příběh královny, která chce dítě je velmi nadčasový, s ohledem na problémy mnohých dvojic stejného rázu i v současnosti aktuální, včetně toho (není pravidlem, ale stává se), že vytoužené miminko je poněkud zvláštní, a řešení s tím, kdo se obětuje, zahřeje u srdce milovníky genderové vyváženosti (navíc ten král byl stejně hnusnej). Příběh chlípného krále mi připadal nejstrašidelnější, tam i to chvilkové štěstí bylo založené na lži a dopadlo špatně i to, co se nemuselo dít vůbec. Být znovu mladý si asi přeje aspoň občas každý, kdo se za strašidelného praskání kloubů ráno co ráno bolestivě sbírá z postele, zestárnout po boku milovaného (tak tady je to se zrnkem pochybnosti) partnera, je přání všech zamilovaných. Jako mnohdy jinde, i tady je rozumné být opatrný na svá přání. Král zamilovaný do blechy, držící slovo až k možné smrti své jediné dcery z toho v samotném závěru vychází jako takový roztomilý podivín, jeho dcera zas díky manželství náležitě zmužněla a do dalšího života si odnesla poznatek, že je dobré nikdy neztratit hlavu. Příběhy, jak jsou vyprávěny dětem, mají jasný začátek a konec. Příběhy, jak jsou žity, mají začátek, který je často nepostřehnutelný, protože pramení z mnoha příčin, nemají často ani jasný konec, dokud jde život dál. Ani tady není vysvětleno, proč královský pár nemohl mít děti, kde se vzala sexuální deviace dalšího krále a pomatenost třetího. Věci se prostě dějí. Pro všechny případy, kdyby se věci začaly dít kolem mě, budu mít nůž, sprej proti parazitům a nějaké to srdce pořád po ruce. (29.02.2016)

Takhle nějak bych si představoval pohádky psané a G. R. R. Martinem - krev, prsa, sex, stahování z kůže, vnitřnosti... Nicméně výborné momenty a originální nápady pokažené nešťastným formátem. Film je složeninou tří zcela samostatných příběhů, přičemž se tak nějak přeskakuje z jednoho příběhu do druhého, což způsobuje jistou roztříštěnost jednotlivých "pohádek". Samotná finále jednotlivých dějových linií pak vyznívají tak nějak do ztracena, bez pointy a bez pořádného vyvrcholení. Ale má to svojí nepopiratelnou atmosféru, skvělé a občas až téměř bizarní nápady, ve kterých se kloubí humor s neštěstím, hororem a pohádkovou poetikou. Spíše bych si to však uměl představit, jako TV minisérii, kdy každá epizoda se bude zabývat pouze jedním příběhem. (21.09.2015)