Čo robíme v temnotách

KDYŽ DÁTE SPOLU DO JEDNOHO BYTU ČTYŘI UPÍRY, JE JASNÉ, ŽE VZNIKNE HODNĚ NAPĚTÍ. A TO MŮŽE VZNIKAT Z JAKÉKOLIV SITUACE…" /// Tohle by mohl bejt dost zajímavej sitcom. Upírskej (jako)dokument o tom, jak přežít-žít v dnešní době. Odlehčený vyprávění o partě spolubydlících, u kterýho mám po chvíli pocit, že baví hlavně zúčastněný. Ubejvá ftipu a přestává mě to tak nějak celkově zajímat (bavit). Negraduje to humorně ani příběhově, ale plusem je, že se nesnížej k nějakejm debilitám, stupiditám či trapárnám. Prostě je to pro někoho s jiným druhem (černýho) humoru. To takovej Wolfcop je stejně levnej, ale pobaví (mě). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dostal jsem pozvánku na Bezbožnej maškarní ples ve Wellingtonu. 2.) Když si upíři nadávaj do homoklád, tak to se vždycky chlámu... 3.) Thx za titule ,,tompson“. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ ne (12.01.2015)

Poměrně zábavný snímek, který formou dokumentu ukazuje co dělají třeba i takoví upíři po setmění. Jak vypadá jejich život, kam chodí za zábavou a jaký mají vztah mezi sebou, k lidem a k vlkodlakům. Snímku originalitu a vtip nemohu upřít, ale spíše si neumím představit, že bych si tohle pustil někdy znovu. Vlastně se jedná o takového Borata s hororovou tématikou. 65% (19.06.2017)

Viago, Deacon a Vladislav sú traja upíri, ktorí spoločne so svojim "masterom" žijú v menšej vile na okraji mestečka Wellington. Ich "každodenné" starosti "smrteľníka" spočívajú v dodržiavaní režimu upratovania či ako sa dostať cez "security" do nočného podniku. V podstate sú až na "malý detail" bežnými občanmi malého mestečka. Úprimne sa musím priznať, že tunajšie hodnotenie niekoľko násobne prevýšilo moja očakávania z tohto snímku. Na začiatok dodám, že pointa príbehu riešenia upírskej problematiky zachovania samotnej existencie je náramne podobná s minuloročne nafúknutým "Only Lovers Left Alive". Jediný rozdiel spočíva v poňatí rozprávania story. Kým v zmienenom snímku sa režisér Jim Jarmusch rozhodol pre romanticko dramatické poňatie, v tomto smere Jemaine Clement a Taika Waititi zvolili odľahčený spôsob, ktorý nenúti diváka k mimoriadnemu zapínaniu mozgových buniek. Úvod ma vďaka pár vydareným frkom, či niektorým hororovým prvkom veľmi milo prekvapil, pobavil a navnadil zároveň. Tento rok je veľmi chudobný na kvalitné snímky tohto žánru a tak som dokonca na pár minút prepadol myšlienke, že "What We Do in the Shadows" bude záchranným kolesom prehodeným cez zábradlie "Titanicu". Bohužiaľ, napriek krátkej stopáži, vďaka ktorej som veril, že si tento snímok udrží svoj štandard nastolený z úvodu, prišiel zlom, ktorý ma núti zamyslieť sa, či na festivaloch, ako to už zmienil aj "G.S." ozaj nedochádza k nejakej konzumácii psychotropných látok, ktoré skresľujú oko diváka. Na záver len dodám, že "What We Do in the Shadows" si síce pozornosť zaslúži, no tunajšie percentuálne hodnotenie mi príde prinajmenšom pritiahnuté za vlasy. Zas tak vtipný tento film nebol, zas tak hororový taktiež - 60%. (05.12.2014)

Těžký život upírův... a vlkodlakův... Popravdě nikdy jsem neviděl zábavnější vampíry a hlavně si nikdy neuvědomil, jak stresující je pro ně už jenom samotné vstávání a koukání za závěs... :-) První hororový kousek od Novozélanďanů, co jsem viděl, a i když se z toho dalo vytřískat ještě víc, tak napoprvé potěšili, hlavně upír Peter, ten byl libovej :-) (20.05.2015)

Velmi originální nápad, který ale baví tak dvacet minut, a posléze se jen recykluje. Navíc chybí nějaký nosnější vnitřní podpříběh, a ostatně i nějaký hlavní větší příběh. Věřit dokumentární kameře je zde občas rovněž problém, zvláště když snímá naprosto neuvěřitelně i pády ze schodů a úprky obětí. Časem je film stále větší nuda, vtip již pominul i okouzlení z prvotního nápadu, pár nápadů (upíři se nevidí v zrcadle, tak neví, jak jim padne oblečení) to nezachrání, a dál už je to jen nudná, nezajímavá nuda. A je fakt, že to bylo až moc přihřáté na můj vkus. (29.08.2016)