Réžia:
Quentin TarantinoScenár:
Quentin TarantinoKamera:
Robert RichardsonHudba:
Ennio MorriconeHrajú:
Samuel L. Jackson, Kurt Russell, Jennifer Jason Leigh, Walton Goggins, Demián Bichir, Tim Roth, Michael Madsen, Bruce Dern, James Parks, Dana Gourrier (viac)VOD (4)
Obsahy(2)
Niekoľko rokov po občianskej vojne sa zasneženým kopcami Wyomingu rúti dostavník. Vezie sa v ňom John Ruth (Kurt Russell), lovec ľudí, známy aj ako „Kat", a Daisy Domergueová (Jennifer Jason Leigh). Jeho čaká odmena, vypísaná na jej hlavu, ju proces a slučka. Po ceste stretnú dvoch mužov - majora Marquisa Warrena (Samuel L. Jackson), bývalého vojaka, z ktorého sa tiež stal obávaný lovec ľudí a Chrisa Mannixa (Walton Goggins), južanského odpadlíka, ktorý o sebe tvrdí, že je novým šerifom v meste, kam majú všetci namierené. Keď im silná víchrica zabráni pokračovať v ceste, rozhodnú sa hľadať útočisko v drevenici u Minnie, ktorá je obľúbenou zastávkou dostavníkov. Vo dverách ich však nevíta majiteľka, ale niekoľko cudzincov, ktorí sa rozhodne netvária prívetivo. Nad horským priesmykom zúri snehová búrka a ôsmi pocestní začínajú tušiť, že do mesta sa nakoniec asi nedostanú... (Forum Film SK)
(viac)Videá (28)
Recenzie (2 105)
Osmi hrozným dávám čtyři smířlivé. Čekal jsem neskutečný náklad, ale nakonec jsem byl rád, že jsme se prožvanili do konce. Během povídání došlo občas k extrémnímu zobrazení násilí, což bylo dosti kontrastní a právě tyto kontrasty mi přišly zábavný asi tak... no, chvíli. Ale jinak samozřejmě pěkná vyprávěnka. Tarantino má vskutku smysl pro detail a poctivý přístup ke klasické filmařině, to se musí nechat, ale pořád čekám, kdy nám teda jako rozkope mozky něčím lepším, než je PF, případně RG a eventuálně ještě KB 1 a 2. Šokovat ustřelenou palicí už dnes není úplné terno, zdá se. Ale stejně jako u IB čekám, že se mi HE víc zalíbí až u druhé sledovačky pěkně doma v klidu, než v kině, kde mi ty krávy zase kopaly do sedačky a chichotaly se pičovinám, nebo diskutovaly, odkud znají Tatuma a jak je ta ženská drsná a co je to vůbec za herečku... No, krávy, fakt. Být v našem provinčním kině málo diváků jako vždycky, demonstrativně odejdu na jiné sedadlo, ale... Nebudu to řešit. Příště vyrazím na něco svižnějšího, co je víc na tom hřadle zabaví. ()
S tak dokonalou kamerou a báječně staromódním Morriconeho soundtrackem se zkrátka nemohlo jednat o vyložené šlápnutí vedle, ale čekal jsem přece jen o něco víc. Tarantinova zas a znova propíraná láska k Divokému západu slibovala zbavení se všech drobných neduhů, které v sobě měl jinak parádní Django, ale tohle je krok zpátky. Sáhodlouhé dialogy o ničem až překvapivě často zůstávají sáhodlouhými dialogy o ničem a až když k nim ve druhé polovině začnou přicházet pointy, je konečně vyhráno. Tempo už neopadne, každý výstřel má fatální následky a rozvázání posledních dějových uzlů přibije i přes svou krvavě černohumornou náladu do sedačky a dokáže, že tahle jízda stála za to. Přesto bych byl rád, kdyby se Quentin od westernově laděných příběhů (nebo jako v tomto případě (ne)čistokrevných kovbojek) vydal někam dál. Do dostavníkových kapitol se totiž začaly vkrádat jeho dříve tak časté antidivácké hříchy a víc než symbióza tvůrce a diváka tak po letech opět problikává citující a natahovací fetiš. 70% ()
"V místech, kdy film nesmlouvavě rve velkou černou mambu do chřtánu bělošské historie, je pouze zneklidňující a zábavný. V místech, kde subtilně a soustavně pracuje s odkazem (kinematografickým, skutečným), není hrozný, ale naopak výborný," píšu v kritice pojednávající o tom, jak OSM HROZNÝCH reviduje skutečnou i kinematografickou historii. A v Blu-ray recenzi se vedle zhodnocení disku samotného zamýšlím, proč poslední tarantinovka schytala negativní ohlasy i ze strany některých příznivců a příznivkyň Tarantinovy tvorby. ()
Přepálené násilí v Tarantinových filmech mě už nudí a vadí, a to píšu jako člověk, který má v oblibě gore horory, Fulciho a podobné mistry hororových krvavých morytátů. Na rozdíl od většiny jsem si více užil první hodinu, s vtipně vypointovanými dialogy, která by rozvedená do větší šíře byla prima divadelní hrou, ale pak se Quentin utrhne ze řetězu se svojí explicitní krvavou náloží a všechno jde do kopru. Tenhle symptom je ve všech jeho posledních filmech jak přes kopírák, člověk úplně ví, co přijde v následujících minutách. Navíc jak se příběh rozvíjí, dává čím dále menší smysl a valí se na diváka slovní průjem, který působí nepřirozeně. Opravdu by takhle strojeně mluvily skutečné postavy? Na ´Pulp Fiction´ nedám dodnes dopustit, to je masterpiece, kde si vše sedlo, jak má, ale od doby Kill Billa, který byl v mých očích poslední Tarantinův velký film, se mi jeho tvorba vzdaluje čím dál více. Už tam z mé strany není natěšenost, ale jenom opatrná zvědavost a to je škoda. ()
Rozhodně by to šlo zkrátit, o tom žádná. Ale i když jsem se chvílemi nudil, vždy mě to dokázalo znova zaujmout a po skončení jsem z kina odcházel spokojenej. Samuel L. Jackson je zase skvělej (chvíli sympaťák, chvíli fakt hrozivej člověk) ale nejvtipnější byl Walton Goggins s jeho jižanskym přízvukem a hláškama typu "well cut my legs off and call me shorty." ()
Galéria (79)
Zaujímavosti (71)
- Tarantino natočil film na formát Ultra Panavison 70. V tomto extrémně širokoúhlém formátu (s poměrem stran 2.76:1) s nesmírně jemným a detailním obrazem byla natočena pouze desítka filmů, z nichž nejznámější je Ben Hur (1959). Naposledy se na tento formát natáčelo v roce 1966 historické drama Chartúm, takže bylo potřeba dát tuto historickou techniku do pořádku. Společnost Panavision vynaložila velké úsilí na to, aby zrekonstruovala devatenáct anamorfických čoček, které se původně používaly při natáčení historických velkofilmů. Ve spolupráci s Kodakem a laboratořemi Fotokem Panavision vyvinul ještě výrazně větší filmové zásobníky vhodné pro natáčení extrémně dlouhých záběrů. (pan Hnědý)
- Na začátku filmu je zmíněn John Wilkes Booth, divadelní herec a fanatický příznivec Jihu, který 14. dubna 1865 spáchal atentát na prezidenta Abrahama Lincolna. Mary Toddová, o které se píše v dopise od Abrahama Lincolna, byla Lincolnovou manželkou. (heavy66)
- Podle Quentina Tarantina byly velkou inspirací pro Osm hrozných snímky Věc (1982) a jeho vlastní režijní debut Reservoir dogs (1992). (mmajjkii)
Reklama