Internetový chlapec : Príbeh Aarona Swartza

Je to takovej ten klasickej dokument s mluvícíma hlavama a nějakýma archivníma záběrama (soukromé, televizní atp.), kde pod monology často hraje nějaká instrumentální hudba, která navozuje nějakou náladu. Ale ačkoliv je styl dokumentu rutinní, ten příběh, který vypráví je zajímavý a inspirativní a slouží jako dobrý počáteční bod k nějakýmu dalšímu bádání nad danou tematikou na webu. A to je dost možná něco, co by Aaaron Swartz doopravdy ocenil. (08.12.2019)

Priznám sa, že o Aaronovi Swartzovi som veľa nepočul, čo je rozhodne veľká škoda, pretože práve o takýchto ľuďoch, ktorí bojujú za „slobodný internet“ by malo byť v dnešnej online dobe čo najviac počuť. Aaron bojoval za práva náš všetkých a ako to už vo svete, resp. obzvlášť v USA býva stal sa nepohodlným, keďže začal ohrozovať nie až tak úplne legálny tok peňazí. Tento dokument mu vzdáva poctu a aj napriek tomu, že sa v podstate jedná len o „talking heads“, ktoré spomínajú na jednotlivé udalosti, tak dokument dokáže udržať pozornosť. Hlavne vďaka inteligentným ľuďom vystupujúcim pred kamerami, ktorí sa neboja prejaviť city, ale ani priznať si vlastné chyby a nevidia veci len jednostranne. Záver je následne natoľko silný, že tie csfďácke hviezdičky nemám najmenší problém zaokrúhliť smerom nahor. CELKOVO: 3,5* (7/10) (25.07.2014)

Mazec. Popravdě jsem o tomhle pozoruhodném klukovi před shlédnutím dokumentu moc neslyšel. A jsem mu vážně vděčný za to, za co bojoval a je to vážně děsivé, že mu vláda takhle zničila život, který mohl přinést ještě spoustu skvělého a důležitého pro společnost, namísto aby hony na čarodějnice pořádala někde na Wall Street... Ale chápu, že zneškodnit a umlčet jednotlivce je mnohem jednodušší než hledat viníky v korporacích a vlastním prohnilém systému... (06.06.2016)

Výborný dokument o výjimečném mladém člověku, který se ke své smůle rozhodl využívat svůj dar - bystrou mysl - ve prospěch obecného blaha, jeho slovy budování lepšího světa. Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že v případě článků JSTORu se chtěl Aaron s lidmi podělit o něco, co mu v žádném případě nepatřilo, a s čím měl někdo jiný spoustu práce, nebo ho to minimálně stálo spoustu peněz, které chtěl logicky prodejem textů vydělat zpět. Tvůrci dokumentu mě tohoto dojmu - že tentokrát Aaron šlápl skutečně vedle - nedokázali zbavit. A asi bych si trval na svém, i kdyby se v Aaronův prospěch snažili argumentovat ještě mnohem víc. Jsem už holt takovej - morous a šťoura. Z toho plyne i můj odsudek Aaronovy sebevraždy. Normální lidé se k podobným definitivám neuchylují. Sám jsem ale připustil, že Aaron normální nebyl. Byl mimořádný. A někdo si toho všiml a natočil o něm film. A já jsem za to rád. P.S.: Před týdnem dostal od prezidenta Zemana státní vyznamenání historik, který chce veškeré historické poznatky lidem předávat zdarma. Navrhuje například zrušení vstupného do všech muzeí a knihoven. Cítím v tom Aarona... Rozhodně nežil nadarmo. Škoda, že tak krátce. (02.11.2015)

S tímhle si dal autor obrovskou práci, což je paradoxně i nedostatkem, páč přílišná popisnost nutí být neustále ve střehu, přitom nám jsou předhazovány celkem složitý věci, takže udržet pozornost přes 100 minut je fakt těžký. Jako hold jednomu z internetových mesiášů a vzkaz dalším generacím to ale funguje dokonale. Každopádně silný zážitek! (05.01.2015)