Sama nocou tmou

Upřímně totální ztráta času pro mě.. pořád jsem se rozhodovala, zda mám jít či ne, lákalo mě to, že to má být o upírce a horor. Ale po hororu kromě občas napínavé muziky ani stopy, a to že tam byla upírka jsem skoro ani nenaznamenala...Jednu hvězdu dávám za hezké a příjemné prostředí filmu, druhou ta krásnou kameru a smyslu pro detail. Spíš jde o to, že to prostě nebyl absolutně můj žánr. Never ever :) Hlavně děj mi přišel totálně nudný, nebylo tam pro mě nic napínavého, nebo bojácného, hodně jsem se přemáhala, abych z kina neodešla. (09.01.2015)

Vizuálně stylizované a pečlivě tragikomické. Chybí tomu ale jiskra a nebo nápad, který by z tohohle filmu udělal kultovní záležitost. Hlavní mužská role ovšem přesvědčivě evokuje Jamese Deana nebo Marlona Branda, tak bych tohoto herce do budoucna nepodceňoval. (19.01.2015)

Pošašená artová patlanina, která se urputně snaží předat hluboké poselství. Snahu kazí jenom jeden malý nedostatek - ono posleství totiž ještě nestihla vymyslet. Považovat tenhle počin za horor je urážení žánru, stejně jako rádoby syrová filmařská práce, která nápadně připomíná styl Sin City a snaží se hrát na atmosféru, jenže bohužel žádnou nemá. Ve finále vláčí pár klišé sem a tam po povrchu a otravuje svojí přítomností na scéně všechny regulérní horory, zespoda vzhlíží dokonce i ke skupině odporných béčkových artovin. 11% (13.04.2016)

Upíři neběhají. Ale na skejtu jezdí. Slušná režie, slušnej bizár. (08.01.2015)

Oproti většiny jsem se náramně bavil. Točit dnešní filmy černobíle chce hodně velkou odvahu a ještě k tomu zábavně. Pravda nudné dlouhé pasáže tam byli, ale je to prostě art film tak se to dalo čekat. (09.01.2015)

Bavil jsem se. Vzhledem ke srovnání s filmem Jen milenci přežijí, tohle bylo daleko zábavnější. Ano, byl tam pokus o umění, který byl možná až trochu moc přehnaný, bylo to velmi hipsterské, ale prostě kde jinde uvidíte muslimskou upírku jezdit na skateboardu? Už jen z toho důvodu by to měl každý vidět :) (09.01.2015)

Pamatuji si, že to mělo něco do sebe. Ale taky si pamatuji, jak jsem u toho v kině málem několikrát usnul a to jsem šel do něj troufám si říct v dobré, nakopnuté kondici. Možná tomu dám někdy ještě šanci. To ale posoudím po novém kousku Ana LilyAmirpour. Ten na mě působí docela podobně. Vizuál podchycen, ale to je tak vše. Uvidíme. Snad se pletu. (14.02.2017)

Vlastně až když člověk pochopí, co je ta holčina v tom šátku zač, tak se na tenhle podivný kousek začne dívat úplně jinak. Všechno potom do sebe rázem zapadá jako krasné soukolí švýcarských hodinek. Akorát si moc nejsem moc jistý co byl ten kocour zač, ale to neva. Jo a ještě ta hudba byla super + kamera a střih, vlastně dávají tomuhle filmu více plusových bodů. Jo a není to western o upírech a ani upíříí western a tečka. (18.12.2014)

Možná to není nějaký dějově objemný zážitek, ale po všech ostatních stránkách výborné. A když naskočily závěrečné titulky, tak mi to ještě nestačilo. Zde mi více než obsáhlejší děj chyběla nějaká větší dramatická chvilka... alespoň na závěr. Během úvodní scény jsem měl pocit, jako bych se díval na mladého Benicia Del Tora, až by mě zajímalo, jetli jsem jediný?! (Kino Hvězda; 21.01.'15) (24.01.2015)

Pomalé záběry, sugestivní černobílá kamera, minimum dialogů a příběh na hranici reality a snu. A ta atmosféra, ta atmosféra! Project 52 Films by Woman. (06.01.2016)

Brala jsem to jako ochutnávku íránské kinematografie a dostala krapet za uši. Nebudu si hrát na intoušku, měla jsem co dělat, abych znuděně neutekla. Příběh, střih, dialogy... jsem otrávena. Abych nebyla jen kritizující... Líbila se mi práce s hudbou (ale ne vždy hudba samotná), některé záběry kamery (i když se ty povedené nemusely opakovat třikrát za film, pravidlo když to zabere jednou, zabere to pokaždé, fakt neplatí), naopak jsem asi nechápala humor filmu. (09.01.2015)

Osobně bych film kvůli třem dobrým nápadům netočila. Nevadí mi zkoušet různé žánry, většinu času to ale vypadá, jako by se zde prala touha vyprávět příběh se snahou dělat umění, což nemění nic na tom, že se jim spolu tu a tam něco i povedlo, prostě je to místy upřímné a někdy i led(n)ově milé. (13.01.2015)

Nouveau western? Postmodern... A Girl Walks Home Alone at Night je prostoupeno zběsilým meta-humorem, občas jen těžko skousnutelným. Anebo ne? (21.01.2015)

Bylo to dobrý, ale už to nikdy nechci vidět. Pocitově to má tři hodiny. Ale jestli jste v náladě na upírskou artovku, tak s tímhle asi nešlápnete vedle. (14.01.2018)

Iran se potrebuje ocistit od mnoha spatnosti, snad ho feministicti upiri a hodni kluci nakonec spasi. Je to takové roztomilé. Trochu trapné, trochu tezovité, trochu amatérské, trochu vtipné a místy trochu dost dobré a upřímné. Obdivuju žánrovou i formální divokost a na politické poměry země původu i odvážnost sdělení. (11.02.2015)

Stominutovy upirsky cernobily videoklip. 2+ (23.12.2015)

První film nové kino sezóny 2015 viděný na stříbrném plátně byl opravdu něco extra, no spíš je to známka punku, jak jinak by se dal nazvat íránský upírský počin natočený v Kalifornii. Lehce ponuré dílko s pomalým tempem vyprávění mladé íránské režisérky Ana Lily Amirpour, která si sama napsala i scénář, boduje hlavně díky hutné černobílé atmosféře, kterou občas podpoří dobře vybrané písničky zvlášť perský popík je kouzelný. Děj no spíš několik umě slepených scén se točí kolem několika pitoreskních figurek přežívajících ve Zkaženém městě. Hodný chlapec Arash (Arash Marandi), který se dostane na šikmou plochu a stává se z něj rebel, kdo ví proti čemu, s otcem smažkou to nemá prostě jednoduché. Zvlášť, když potká během halucinogenního obdivování lampy podivnou holku. Ona to totiž není holka, ale nebezpečný dravec s ostrými zuby lačnící po lidské krvi. Upírka (Sheila Vand) s uhrančivými kukadly v tradičním černém čádoru, pruhovaném ruském námořnickém tričku projíždějící se po nočních ulicích na skateboardu, je prostě úlet. Překvapivě důležité místo ve vyprávění má nalezená kočka s výrazným hereckým talentem. Tento film si vystačí s málem, jede na pocity a bez zbytečných slov rozehrává nerovný vztah mezi pravou upírkou a pseudoDrákulou z maškarního plesu. (09.01.2015)

Na rovinu: zcela určitě to není film pro každého. My, co jsme trochu pošuci a rádi koukáme na věci, kde se třeba delší dobu nic moc neděje, ale vychutnáváme si vizuál, my budeme celkem spokojeni. Normální divák se může, jak tu říkají jiní, asi chvílemi ukousat nudou. Je důležité si tuhle jednoduchou pravdu uvědomit, než jeden zkusí film zhlédnout. Ovšem vizuálně je to místy lahůdka a černobílý formát je perfektně využit. (02.05.2021)

Tak tohle byl film pro kočku. Ale pěknou, huňatou, s inteligentním pohledem. Podle závěrečných titulků se jmenovala Masuka. Takovou si taky jednou pořídím. Jenže bohužel, jak praví lidové rčení - jedna kočka film nedělá. Zbytek filmu je v podstatě série statických obrazů zabírajících lidi bezcílně se potácející v rauši (a nepřeháním - téměř všechny postavy se během doby trvání filmu objeví na plátně sjeté, většinou opakovaně) a jednu nesympaticky vypadající upírku bezcílně se potácející na skateboardu. Barvy nejsou, děj někdo asi odnesl spolu s nimi. Chápu, o co režisérce pravděpodobně šlo, a podobenství s Přežijí jen milenci se člověk opravdu nevyhne. Jenže tam, kde Jarmusch nasadil podmanivý a padnoucí hudební doprovod, tam Amirpour vložila náhodný playlist stažený z Youtube. A tam, kde Jarmusch buduje atmosféru pomocí kytary, Amirpour podpoří celkový feeling nákladním vlakem. Výsledkem je tak film, který se do historie ve srovnání s konkurencí výrazněji nezapíše a který určitě nemám potřebu vidět znovu. A s westernem to kromě jediného momentu taky nemá nic společného. Jedna hvězdička za Masuku a upírku na skejtu. (09.01.2015)

Po referencích na těžkou kinematografii [a ohlasech třeba na ČSFD] mě čekalo vlastně příjemné překvapení, když jsem v Sama nocí tmou nahmatal těsto filmů jako je Drive - formálně neonošený, romantický hipsterský biják s vážně príma, vkus neurážejícími písničkami. Kostrou pro audiovizuální exhibice a promenády nádherných Peršanů je nepravděpodobná twilightovská storka o neurčitém vzplanutí mezi okatým údržbářem a upírkou na skateboardu, ozvláštěná interpretaci otevřenými surrealistickými fáborkami. Film, který svou relativní mělkost bohatě nahrazuje snobskou, ale ne nepřístupnou nádherou. Chcete-li v tom najít politiku, podaří se Vám. (27.01.2015)