Země a svoboda

"Bojovali sme zbytočne, companieros!"...Aj o tomto je táto kvalitná dráma z obdobia tesne pred druhou svetovov vojnou, keď sa s puškami v ruke rozhodovalo, kto sa chytí moci. Na jednej strane stúpenci komunizmu a na druhej zas prívrženci fašistického generála Franca. Príbeh sa odohráva po smrti hlavného hrdinu, ktorého vnučka objaví krabicu s dopismi. Hlas hlavného hrdinu a jeho monológ nás sprevádza celým filmom. Film veľmi dobre vystihuje vtedajšiu chaotickú dobu, aspoň máte ten pocit a režisér sa nevyhýba ani kontroverzným témam, ako boj komunistických stúpencov navzájom medzi sebou. Možno aj preto dopadli companieros, tak ako dopadli. Kvalitný a poučný film z búrlivého obdobia občianskej vojny v Španielsku. 80%. (01.12.2011)

Otřesnej film, nikoliv, že by se mnou otřásl, ale horko těžko se na to dalo koukat. Filmy o politice, kde se furt žvaní, jestli to nebo ono, jsou strašně otravný. Todle byl ten případ, nuda a pruda. Jak řek švejk, vona celá politika je pro malý děti, tendle film je akorát tak pro snoby, který rozdávaj ceny, pro normálního konzumenta a přízemního týpka jako sem já to bylo jen utrpení mladého wertra. A ještě jedna věc: byl sem na tom filmu v roce 97 v kině, to mi bylo 19, už tehdy mě to nebavilo, mohlo by se říct, že sem tomu tehdy nerozuměl, teď po x letech už tomu rozumim, ale stejně se to nezměnilo, to dokazuje, že člověk se vlastně nemění, sem stejnej jako sem byl, akorát teď už to vim a nevadí mi to. (04.11.2023)

Na tento film jsem narazil docela náhodou při hledání mně neznámých snímků z II. světové války. Země a svoboda se jí sice přímo netýká, ale zobrazuje Občanskou válku ve Španělsku, místo, kde také zvítězil fašimus. Bojů zde tolik není, ale nejsou natočený vůbec špatně. O tomhle však film tak úplně celý není. Hlavně se snaží postihnout důvody, proč došlo k nastolení Francovy diktatury a prohře republikánů. A činí tak formou jasnou, obohacující a zajímavou. Přesně definuje vnitřní problémy druhé španělské republiky, resp. jejích obyčejných lidí (výborná debata vesničanů a odboje o kolektivizaci), s nimiž máte možnost sympatizovat a cítit (v mém případě splněno), přestože jde o levicové přívržence. Příběh britského idealisty, který odjel bojovat do Španělska proti hrozbě fašismu nabízí silné momenty i věci k zamyšlení. Závěrečný retrospektivní (tj. ne ten na hřbitově) pohled na Davida je velmi smutně výmluvný a divák cítí to, co hlavní hrdina. Není to sice čistých 5* (myslím tím po stránce formy, nikoli obsahu), ale v mých očích si je Země a svoboda zaslouží. Zajímavý komentář: twinpeaks (10.08.2011)

Ideály, nadšení, kamarádství, lidé bez státní příslušnosti, bez legitimací (David trhá tu svou, komunistickou), v jednom chumlu, proti byrokracii, krutosti a železu. Tohle tady dosud nikdy nebylo. A přitom, o jak mnoho se zde bojovalo. David bojuje v POUM (Partido Obrero de Unificación Marxista - Dělnická strana sjednocených Marxistů), která se vymezila vzhledem ke Stalinovi a jeho politické praxi (tedy anarchisté a tehdejší trockisté). Překvapilo mě (nepamatuji se, zda jsem to nečetl v Hemingwayovi, už je to dávno; " For Whom The Bell Tolls" byla moje první knížka, kterou jsem četl v originále), že mezi nimi a "Stalinisty" docházelo k otevřeným bojům. Ale v Loachově filmu se více diskutuje (a také zpívá, třeba: "Si me quieres escribir / ya sabes mi paradero: / en el frente de batalla, / primera línea de fuego. - Pokud mi chceš napsat, / pak víš, kde budu: / včele bitvy, / v první linii.) než bojuje. A možná to tak i bylo. (27.02.2020)

Film mě trochu zklamal - filmů z prostředí Španělské občanské války je poskrovnu a tak jsem od tohoto, na nějž jsem slyšel několik kladných ohlasů, očekával dost. Příběh začíná v současnosti smrtí starého angličana; jeho vnučka posléze v jeho bytě objeví krabici se zažloutlými fotkami a novinovými výstřižky z doby Španělské občasnké války. Poté se děj přenáší do třicátých let a sleduje osud tohoto angličana, který odešel bojovat do Španělska na straně republikánů proti Frankovi (jako milovník díla George Orwella bych rád podotkl, že děj filmu je podezřele podobný Orwellovým španělským příhodám, jak je vylíčil ve své knize "Hold Katalánsku". Přesto tento zdroj na imdb uvedený není). Z filmu je vidět snaha ukázat známá historická fakta - nadšení revolucionářů, socialistickou atmosféru v milici, rostoucí vliv komunistů na republikánské straně, květnové události v Barceloně, potlačení strany POUM; na začátku slyšíme dobovou nahrávku hymny španělských anarchistů "A las barricadas". Filmově je toto vše ovšem slabé, při úvodní schůzi socialistů v Londýně jsem si chvíli nebyl jistý, jestli to má být ještě stále současnost nebo jsme se už přenesli do třicátých let, většina herců za moc nestála a bitevní scény byly spíše k smíchu - zde jsem ovšem možná zhýčkaný z filmů s milionovým rozpočtem. Z většiny film nedokázal přesvědčivě navodit atmosféru Španělska třicátých let. Hodnotím 6/10 hlavně proto, že je to jeden z mála snímků věnujících se tomuto zapomenutému tématu (přinejmenším filmově). (31.10.2005)