Ďaleko od ľudí

Daleko od lidí do sebe umě kloubí nejen prvky dramatu a válečné tématiky, ale i filmového westernu. Místy může působit lehce rozvlekle a získat tak příchuť nudy a nezajímavosti. Jeho největší kouzlo tkví v melancholické atmosféře a hlavní myšlence, jež se line celým filmem až k (ne)symbolickému rozcestí… A na samém konci, kdy by se snímek mohl nakrásně svézt do propasti zbytečného patosu, jen zlehka zatančí na hraně. A zanechá ve vás pocit, že jste viděli příjemný a nepříliš složitý film, jenž veškerou svou hloubku předkládá v náznacích a prostřednictvím dua kvalitních herců klade důraz na to, že cenit si života kohokoli, není slabostí. Více zde: http://nafilmu.cz/2016/04/recenze-daleko-od-lidi-2014/ (13.07.2017)

Myslel som, že to bude western z Alžírska, ale s týmto žánrom film súvisí len okrajovo. Skôr je to film o putovaní v krajine s inými ľuďmi, a putovacie filmy neobľubujem. Hlavne, keď sa skoro nič nedeje a len ŕaz za pol hodiny niekoho stretnú, aby sa porozprávali alebo si zastrieľali. Neohúrili ma ani pekné zábery nepeknej krajiny, takže film u mňa celkovo prepadol. (13.11.2019)

Název filmu napovídá, že by se mohlo jednat o nějaké duchovně zaměřené putování pustou alžírskou krajinou, kde dva hrdinové dojdou k sebepoznání. Bohužel, není tomu úplně tak, protože i když se toto děje, naši dva hrdinové potkávají cestou tolik různých lidí, že jsem si chvíli říkal, jestli název filmu není jen blbě přeloženej - není. Ale to neznamená, že to je špatný film - ale je to spíš dobrodružství s určitým nadčasovým a duchovním poselstvím a když jsem si tohle uvědomil, tak už jsem měl klid a mohl jsem si naplno vychutnat tu pustou krajinu a putování těch dvou hrdinů. (07.02.2016)

Krásně natočený dobrodružný snímek s pozvolnou dynamikou, hloubkou i lidskostí. Učitel a obviněný vesničan podnikají dlouhou cestu nebezpečným územím v době alžírské války, čelí vlastní smrtelnosti, svým hodnotám a přesvědčení... 75 % (ještě lepší byl třeba k dokonalosti dovedený Útěk ze Sibiře) (11.06.2023)

Chápu, že dnešní doba přeje efektní filmařině a dnešní generace je zvyklá na úplně jiné tempo. Současného teenagera může tenhle kousek svou melancholií a pomalým rytmem pouštní krajiny přivést na pokraj šílenství. Pro mě to byl ale zážitek vidět procítěnou filmařinu plnou emocí bez snahy lacině zaujmout. Je to jen pár let, co se v Evropě skončily krvavé události 2. světové války. Pobřeží severní Afriky je stále zaminované a váleční veteráni ještě nestihli zapomenout na svá traumata, když to ve městech a na venkově koloniálního Alžírska začíná vřít. Arabská většina zvedá hlavu a žádá sebeurčení, pro francouzské osadníky je vláda domorodců nepřijatelná. První protesty a sabotáže se mění v přepady a atentáty a ty přerůstají ve skutečnou válku. V odlehlém řídce osídleném horském sedle stojí škola, kde se scházejí žáci z širokého okolí a jejich učitel se snaží ve výuce najít nový smysl života a zapomenout na nepříjemné válečné zážitky. Ač původem cizinec, rozumí podstatě konfliktu, chápe mechanismus občanské války a ví, že zůstat v ní neutrální půjde jen stěží. Zná trpké konce válečných tažení a cenu, kterou platí nejen poražení, ale i vítězové. V době, kdy se jiní chápou zbraní, pokusí se naopak jeden cizí život předurčený smrti zachránit. Spíš než o válečný film nebo dobrodružný příběh jde o psychologické drama člověka, který jde proti proudu. Pro mě se jedná o mimořádný zážitek. Skládám poklonu Viggu Mortensenovi, pro kterého to byl do značné míry osobní projekt, kterým se vymanil ze škatulky postav typu gangsterského taťky z Dějin násilí. Celkový dojem: 90 %. (04.09.2017)