Ďaleko od ľudí

Klasický klubový film, u něhož označení "western" poněkud pokulhává. Spíš jde opravdu o komorní příběh z vleklé osvobozenecké války alžírského lidu proti francouzským kolonizátorům. Učitel Daru se po skončení světové války rozhodně uchýlit nedaleko od svého rodiště na alžírském venkově uprostřed pouště, aby vzdělával děti. Úkol, který dostává, je pro něj těžký, má dovést domorodého vraha do města před soud. Postupně se zahryzáváme do psychiky obou hrdinů a Mohamed si získává stále větší naše sympatie; neskončí to jinak - Daru a Mohamed se stanou přáteli, což je utvrzeno v několika kritických okamžicích, kdy jde oběma v tlaku dvou znepřátelených stran o krk. Filmje trochu rozvleklý a možná mnohé začne nudit neustále se dívat na ten vyprahlý kout Sahary, ale jinak to je film velmi dobrý. (14.03.2017)

Videť to vo filmovom klube, odchádzam možno očarený artovou atmosférou a šupol by som tam štyri. Ďaleko od ľudí som ale videl v tv a i keď film vlastne nič nekazí, stále som mal pocit, že sa z témy dalo vyťažiť viac. Bezútešnosť prostredia i osudu hlavných aktérov má niečo do seba a pár momentov je pomerne silných, ale nič čo by poriadne chytilo za srdce... (07.02.2016)

Viggo Mortensen má prostě rád filmy, ve kterých se od odněkud někam jde. A je v tom velmi dobrý. Jako učiteli uprostřed Atlasu mu do života vstoupí alžírská revoluce. Jeho svět se začíná hroutit, víra, že naučí děti číst a udělá svět lepším taky. Arabové ho považují za Francouze, Francouzi za Araba. Jeho rodištěm a vlastí je Alžír, ale přesto ho tam nikdo nechce. Zbývá jen přežít a zachovat si jakous-takous důstojnost. Ztráta Alžíru je pro Francii dlouhodobým traumatem a čas od času se objeví film, který stojí za to vidět. Tento mezi ně bezesporu patří. Za závěr přidávám i hvězdu pátou. 85% (15.05.2016)

Dobrodružné filmy mají rádi všichni, především muži, a především mladí a staří. Mladí proto, že se na skutečném dobrodružství nemohou dosud podílet; staří proto, že už nemohou. A proto i "parametry dobrodružství" pro mladé a staré jsou jiné; i když spíše v intenzitě než jejich výběru. Jen málo autorů uspokojí současně staré i mladé; Jules Verne asi ano, Karel May asi sotva... Tohle je film spíš pro ty staré: sentiment (ale ne příliš), smysl pro pravdu a spravedlnost (ale jen do určité míry), násilí (ale ne z touhy po bohatství ani bezúčelného chvastounství), hrdinové neumírají (ale nejspíš už to stejně mají spočítaný), krásná krajina (ze které ovšem lidi utíkají, protože tam není voda ani půda). A hlavě (pro ty staré) film nechává dostatek prostoru k vlastním úvahám, zápisům do zkušenostní paměti, zření analogií a formulování prognóz. (19.08.2016)

Název filmu napovídá, že by se mohlo jednat o nějaké duchovně zaměřené putování pustou alžírskou krajinou, kde dva hrdinové dojdou k sebepoznání. Bohužel, není tomu úplně tak, protože i když se toto děje, naši dva hrdinové potkávají cestou tolik různých lidí, že jsem si chvíli říkal, jestli název filmu není jen blbě přeloženej - není. Ale to neznamená, že to je špatný film - ale je to spíš dobrodružství s určitým nadčasovým a duchovním poselstvím a když jsem si tohle uvědomil, tak už jsem měl klid a mohl jsem si naplno vychutnat tu pustou krajinu a putování těch dvou hrdinů. (07.02.2016)