Nikde v Afrike

Příběh židovské rodiny, která ve snaze zachránit si holý život musí v těžkém roce 1938 uniknout na poslední chvíli z nacistického německa, a hledat (snad jen dočasně) nový život v africké Keňi. Složitým vývojem zde projde - vzhledem k diametrálně odlišnému kulturnímu prostředí, spoustě času strávenému v tvrdých podmínkách na farmě a celé řadě krizových situací - nejen vztah mladého manželského páru, ale i jejich vlastní osobnosti a názory na svět každého z nich. Jen jejich dcera, jak je u malých dětí dobrým zvykem, se na nové prostředí bez větších problémů dokáže adaptovat, a příjme cizí zem i nové černé přátele, s dětskou lehkostí za své vlastní. Možná právě proto, že se jedná o evropský snímek, vyvaroval se film zbytečného přikrašlování a kýčovitosti, do které mohl velmi snadno sklouznout. Místo toho vznikl přesvědčivě autentický retropříběh, kterému lze věřit (jedná se o autobiografii), že se tehdá kdysi dávno takhle nějak opravdu mohl odehrát. (16.10.2004)

O lidech, kteří nejsou nikde doma. ■ Židovská rodina se v roce 1938 vzdá životního standardu a uteče včas z Německa do Keni. Zatímco muž přijímá novou situaci jako nutnost a dcera je novým prostředím okouzlena, žena se dlouho dívá na chudobu starýma očima ("Chci jíst maso!") a jen pomalu akceptuje realitu (místo žádané ledničky si před odjezdem koupí šaty a do Afriky doveze porcelán). Těžko ji odsuzovat, nicméně je to muž, který svou rodinu zachrání a který správně odhadne situaci ("Rozumíš, že teď není podstatné, jestli naše dcera bude chodit do školy?). Velmi realisticky působící film s velmi realistických vývojem hlavních postav. Chci ho ukázat zbytku rodiny, nicméně předtím musím naběhnout do Vídně a podívat se po originálním DVD v originálním jazyce. ■ Trailer. ■ Přestože se mi film velmi líbil, mám názor, že na Oscara to nebylo. (15.05.2024)

Pro mě nepříliš zajímavé drama o útěku německých židů z válkou zmítaného Německa do daleké Afriky. Film bych rozhodně nechtěl zbytečně shazovat jelkož je v něm spousta krásných scén, vynikající herci, úžasná kamera a výborná hudba ale je až zbytečně dlouhý a vyskytuje se v něm spousta zbytečných scén, které nijak nerozvíjí ale spíše zpomalují příběh. (20.11.2008)

Nikde (dobře) jako v Africe. Další z řady pečlivě vystavěných německých filmů, v nichž je logicky plynoucí příběh obohacen o nejednoznačné charaktery obou manželů (na pozadí přímočarého vidění jejich dcery). "Historie jednoho taláru", který v keňské buši trpělivě čeká na znovuobjevení své důstojnosti, je umocněna drobnými příběhy a historickými událostmi. Exotická krajina (která mi spíš nahání strach; podobně jako Arabům les) je zde vhodným rámcem (výprava na Svatou horu se neuskutečnila), šetří se záběry z výšky (které jsou mi protivné), takže mě organické začlenění krajiny do příběhu - nebo příběhu do ní - bylo spíš příjemné a milé. (30.12.2018)

Caroline Link se podařilo natočit úžasně svěží film, který má navzdory dvěma a čtvrt hodinám takové vypravěčské tempo, že se nenudíte. Navíc mnoho motivů, které se nabízely jako kýčovitě sentimentální (loučení s Owuorem, čtení černouškům o andělech), se jí podařilo zrežírovat tak, že jsou vysoce emoční, ale přitom se uvedenému nešvaru vyhýbají jako čert kříži. (09.01.2006)