Motýle

úžasný a extraordinérny peter strickland (!) hypnotický, formálně perfekcionistický, nonverbální -pokud se náhodou nemluví- lynchovskejší než Lynch -pokud je co říct- nepatetický s vtipem zahraný fetišistický voyerismus (!) a i když se mi jeho předešlý snímek (berberian sound studio) líbil o malinko víc ..existuje snad lepší doporučení ?! (27.05.2015)

Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. Film číslo 15 - Velká Británie. Prohlášení, že jde o cinefilní lahůdku bych zcela jistě podepsal. Film jsem viděl zcela náhodou na nějaké speciální projekci v Bio Oko, jež byla uvedena zástupcem distributora, jenž vtipně popsal celý proces uvedení tohoto snímku do českých kin. Naprosto chápu jeho uchvácení hudbou, její podmanivost mě zcela pohltila. Společně s hudbou musím zdůraznit kameru, zvuk a výtečný výkon Sidse Babett Knudsen. Jak jsem si přečetl, je to nejen filmová, ale i divadelní herečka, což je v některých scénách patrné. Pestrobarvec čelí údajně velké poptávce u provozovatelů kin, přispěla k tomu prohlášení kritiky, že jde o "Padesát odstínů šedi pro chytré", což může mít odvrácenou stranu mince - diváci dychtiví po nahotě, bičování a vosku mohou být zatraceně zklamaní. Pestrobarvec nabízí naopak smyslnou psychologickou studii a hru, jež mě přiměla k zamyšlení, že pokud to submisivní partner se svojí submisivitou přehání a zachází až do krajnosti, může velmi účinně toho dominantního znechutit až zničit, případně se může submisivita lehce proměnit v dominantnost. Tak mám za sebou zcela jistě nejumělečtější snímek v rámci Tour i v letošním roce vůbec. (15.04.2015)

Schovanky Erose, sedmikrásné Morgiany, černé dámy v nerušené oáze. Kam až fantazie intimity dosáhne.... Sapfó pod flórem smyslnosti, pod vlivem hraček nejdráždivějších. Spuštěné do síťky vášně, zasypané v obřadní mystické atmosféře. Zpod přiléhavých vamp hadříků rozprašují vonné ženské ingredience. Vzduchem brázdí netušený vizuální /t/akt, tajuplný poutač milostné, hypnotické energie...Jsi můj další motýlek do sbírky, který přiletěl na květinku z květinky. S tebou rozkoš je vždy o patro výš. Všelicos smíš, ale jestli mé služby opustíš, seknu drápkem po tvých křídlech andělských. (11.06.2017)

Lesbická ODYSEA zabalená v krásnom vizuálnom štýle, t.j KAMERA a HUDBA, obidve herečky zachádzajú do krajnosti, a už to začína byť z jednej strany poriadny fetiš, páčila sa mi viac spontánna Chiara D'Anna ( Evelyn ), ktorá sa nechávala dobrovoľne trestať, ponižovať... Väčšiu logiku a zmysel filmu - som nenašiel, opakovalo sa to, už som sa nevedel dočkať záverečných tituliek, i napriek tomu neľutujem, že som si pozrel tento zaujímavý snímok. (06.11.2015)

Začnu trochu obecnější úvahou - pokud platí, že homosexuálně orientovaných jedinců je v populaci cca 4 %, je opravdu zvláštní, že se objevují v takřka každém druhém filmu současnosti (což samozřejmě nadsazuji, ale ten nepoměr je evidentní), zjevně je to důsledek panující ideologie. Tohle je navíc i feministický film, film zalidněný pouze ženami, v jehož fikčním světě není pro muže místo. Pestrobarvec petrklíčový je mým prvním setkáním s dílem Petera Stricklanda a musím konstatovat, že jde o velké zklamání, prakticky jsem se pronudil ke konci. Formálně excelentní film, nádherná kamera, pastelové barvy, převaha celků, kterým ovšem kontrastují sekvence detailů a především velkých detailů, krásná staromilská animovaná intermezza, bravurní práce s ruchy (zvuky hmyzu, předení kočky atd.), diskontinuitní řazení záběrů, až fascinace (fetišizace) kostýmy, práce s herci, dekadentní atmosféra...obsahově se ale se Stricklandovým snímkem coby divák hodně míjím. Reflexe hraní rolí v partnerském vztahu je podána na pozadí bizarního partnerského soužití dvou extrémně nesympatických hrdinek, jejichž sado maso hrátky mi přišly jako autorská manýra, jistě takovéto vztahy reálně existují, ale způsob, jakým vztah reflektuje britský tvůrce, mne spíše iritoval, než jakkoliv oslovil. Každý vztah je o hledání kompromisu a osobní oběti, ale já se celou dobu ptal, proč to musí Strickland demonstrovat právě na těchto S/M lesbických partnerkách? Jasně, odpovědí je postmoderna a s ní spojená snaha šokovat, synkreticky spojovat neslučitelné, adorovat pokleslé žánry, rozbíjet kontinuální dějovou linii, hrát si s divákem...ale tohle byla tuze nezábavná hra... Pinastri! Pinastri! Pinastri! PS: O co elegantněji analogickou tematiku pojala Shainbergova zábavná Sekretářka... (30.06.2015)