Réžia:
Steven SoderberghKamera:
Steven SoderberghHudba:
Cliff MartinezHrajú:
Clive Owen, Eve Hewson, André Holland, Eric Johnson, Juliet Rylance, Chris Sullivan, Cara Seymour, Zuzanna Szadkowski, Lucas Papaelias, Suzanne Savoy (viac)Série(2) / Epizódy(20)
Obsahy(1)
Knick: Doktoři bez hranic je nový dramatický seriál z produkce Cinemaxu od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Odehrává se v centrálním New Yorku roku 1900 a soustředí se na legendární nemocnici Knickerbocker Hospital, kde na začátku dvacátého století pokrokoví lékaři, zdravotní sestry a všechen ostatní personál posouvali hranice medicíny v době, kdy úmrtnost lámala rekordy a antibiotika neexistovala. Clive Owen ztvárňuje hlavní roli doktora Johna Thackeryho, skvělého chirurga, jenž je průkopníkem nových metod v oboru, navzdory své vážné závislosti na kokainu. Thackery vede tým lékařů, který zahrnuje jeho chráněnce Dr. Everetta Gallingera, mladého Dr. Bertieho Chickeringa a Algernona Edwardse, nadějného chirurga, který byl Thackerymu nedávno vnucen. Dalšími zajímavými postavami v nemocnici jsou: Cornelia Robertsonová, dcera patrona nemocnice; mrzoutský řidič sanitky Tom Cleary; Lucy Elkinsová, sestra, jež nedávno přišla z venkova; nečestný ředitel Herman Barrow a Sestra Harriet - jeptiška, které nečiní potíž říci svůj názor.
Cinemax uvádí druhou řadu dramatického dobového seriálu, nominovaného na cenu Emmy®, od oscarového režiséra Stevena Soderbergha. Clive Owen se vrací v hlavní roli jako John Thackery, vynikající chirurg v newyorské nemocnici na počátku 20. století, který navzdory své závislosti na drogách posouvá hranice medicíny, morálky i rasové rovnoprávnosti. Nemocnice Knick, jak se The Knickerbocker Hospital zkráceně nazývá, je od začátku druhé řady zmítána dramatickými otřesy, jelikož nepřítomnost Thackeryho (je hospitalizován v Nové Anglii kvůli závislosti na kokainu), nedostatek bohatých pacientů a četné finanční přešlapy dovedly představenstvo k rozhodnutí přemístit legendární nemocnici z centra města na jeho okraj. Jak plány na stěhování postupují, Algernon Edwards (André Holland) - nadaný chirurg černé pleti, jehož milostný románek s patronkou nemocnice Cornelií Robertsonovou (Juliet Rylanceová) skončil potratem a Corneliiným sňatkem se zámožným bílým dědicem - se snaží zaujmout Thackeryho pozici hlavního chirurga. Ostatní lékaři, zdravotní sestry, jeptišky a správcové se mezitím potýkají s řadou problémů jak v profesním, tak v soukromém životě. (Cinemax)
(viac)Videá (53)
Recenzie (396)
Soderbergh není můj režisérský oblíbenec, ale tady předvádí něco výjimečného. Nenechte se mýlit, tohle není Pohotovost přenesená o sto let do minulosti. Doktoři v Knicku sice své pacienty zachránit chtějí, ale navíc jsou taky blázni do nových lékařských technik a rádi si je zkusí na vaší oblíbené tetičce. Postavy zdaleka nejsou černobílé, někdy se chovají jako svině, ale nikdy tak, že je začnete nesnášet. A někdy zase prokážou ohromnou porci lidskosti. Tomu všemu vévodí Clive Owen, kterého jsou dlouho neviděla si některou roli takhle užívat. Jeho John Thackery je charismatický, skvělý chirurg, o něco horší člověk, závislák na drogách... a má tu zajímou dějovou linii s mladou a idealistickou sestřičkou (temný tón seriálu mi ale brání věřit, že se tu dočkáme nějaké hezoučké romance). Zajímavá ji i linka s černošským doktorem - seriál skvěle ukazuje tehdejší rasismus, aniž by sklouznul k moralizování, prostě nechá na vás, abyste si udělali sami názor. Plusové body dávám i za gore (krvavost), seriál se neodvrací od záběrů na krev, otevřené rány a vnitřnosti, ale nikdy to nepůsobí nechutně. Tohle je zatím nejoriginálnější seriál letošního roku. 80 % ()
Dostala jsem doporučení neotálet a okamžitě na doktory z Knick vlítnout. Než jsem se osmělila, skeptik ve mně opět vytrvale prudil: No, vypadá to jak Chigaco hope z prostředí Willyho Foga, to zas bude nuda. A co ta ojetina Owen, s divným hitlerovským účesem a knírkem, vždyť vypadá jak iluzionista z přelomu století, bude dost charismatický, aby utáhl chvíle nudy, co zákonitě přijdou? Nebudu muset čučet na nějaký kudlankovský mávání kadidlem a přikládání pijavic, já, která nosím na spaní tričko s nápisem I love science? Och, to jsem se spletla. Už několik nocí kvůli Knicku usínám ve dvě, nemůžu se nabažit naturalistických operací, drsnýho Owena, naprosto skvělé futuristické hudby, která v kontrastu s dobovým prostředím vytváří neskutečně temnou a napínavou atmosféru. Je to věrné, je to dramatické, je to psycho a skalpel tam má tolik prostoru, že prostě nemůžu jinak, než do plných! ()
Soderbergh neSoderbergh, toto nie je moja šálka kávy. A určite to nie je seriál pre každého. Pozerať sa na kopec krvi, rezanie do mäsa, cisársky rez, ženskú s odrezaným nosom, tieto naturalistické scény chcú šokovať, ale mňa nepriťahujú. A celkovo lekárske prostredie mi je proti srsti. Postava Clive Owena mi nebola navyše sympatická. Občasná dobrá hudba seriál z bryndy nevytiahne, nechápem tej popularite. ()
Lékařský seriál, po jehož skončení máte potřebu smýt ze sebe zasychající krev a zpoza nehtů si vyškrábat zbytky tlustého střeva a placenty. Soderbergh nás do víru systematizovaného šílenství vtahuje pomalu, důkladně a bez ohledu na to, kolik diváků opustí představení po prvních pěti minutách, kdy si společně s rasistickým misogynem šlehneme dávku kokainu, projedeme se newyorskou ulicí, kde v bolestech dodýchává černý kůň a budeme svědky smrti matky i s jejím právě narozeným dítětem. ___ V navozování pocitu nevolnosti a dojmu časoprostoru, v němž vás od smrti neustále dělí jen krůček a kde byste tudíž rozhodně nechtěli skončit s vážnější nemocí než s nachlazením, je Soderberghovy kromě hudby a přirozeného (tedy ponurého) svícení nápomocna především kamera. Ta se stává nervóznější společně s postavami a od pečlivě komponovaných, přehledných celků, dávajícím jatkám na operačním stole punc civilizovanosti, přechází k bezprostřední fly on the wall observaci a viscerálním, ručně snímaným detailům. K plynulosti vyprávění a dojmu neustálého běhu událostí přispívá „štafetové“ sledování postav, kdy kamera svou pozornost odpoutá od jednoho herce a v rámci téhož záběru hladce pokračuje sledováním herce jiného. ___ Nemocnice zde představuje komplexní organismus, k jehož bezproblémovému fungování je potřeba zkoordinovat několik pomyslných chapadel a zkrotit ega jednotlivých, neboť právě o ně se zde bojuje v prvé řadě, ne o životy pacientů. Zatímco Thackery volí k uvolnění napětí kokain a Barrow návštěvy bordelů, Edwards si nemožnost veřejného naplnění maskulinní role kompenzuje stejně jako hrdinové Klubu rváčů sebedestruktivními bitkami. Většinu postav spojuje téma variované v celé Soderberghově filmografii – neschopnost či nemožnost vřadit se do světa, v němž žijí, a z toho plynoucí emocionální vyprahlost, pocit odcizení a osamělosti. Díky pestrosti jednotlivých figur a konfliktů, ke kterým mezi nimi dochází (přičemž Thackery vyzývá rovnou Boha) se Soderberghovu průřezu morálně zkorumpovanou společnosti daří pokrýt tak pestrou paletu témat, jako jsou rasová segregace, sociální stratifikace, prolínání třídního a rasového napětí, korupce, migrace, drogy a církev. Snahou o rovnoměrnou dělbu pozornosti se Knick blíží více dokumentujícímu než dramatizující rozplétání komplexní sítě známému z počinů Davida Simona (The Wire, Treme). ___ Čtvrtá epizoda, kdy jdou ústřední postavy v dříve rozehraných partiích tvrdě do sebe, je srovnatelně dynamická jako pilot. Neděje se toho přitom tolik a tak rychle, dynamizující jsou především neustálé a pro Soderbergha charakteristické změny hledisek, výborně zužitkovávající proměnlivou hloubku pole. Z mnoha střetávajících se perspektiv přitom není žádná privilegovaná, což odpovídá snaze tvůrců nikoho nesoudit a klinickým pohledem, bez příkras i bez předsudků, ukázat, jakou devalvací mezilidských vztahů na pouhý obchod byl již před sto lety vykoupen vědeckotechnický rozvoj (technofetišistické detaily všelijakých patentů jsou stále častější). Podrobněji k celému seriálu zde. 90% () (menej) (viac)
Velká očekávání byla hned v úvodu naplněna. Steven Soderbergh se s divákem rozhodně mazlit nebude. A Clive Owen se pro takovouhle roli snad narodil. Pilot - 100% Tak tohle je vskutku filmařská lahůdka. Nic pro slabé povahy a diváky neschopné vstřebat syrovou podívanou. A ten konec série... tomu se říká černý humor. Už se klepu na druhou řadu. 1. série - 100% Druhá řada je jedna velká deprese, ve které se většina kladných postav postupně ocitá na dně, ale ani ti "záporáci" na tom nejsou nejlépe. I když mohl v průběhu série divák nabýt dojmu, že je tu rozehráno až příliš mnoho dějových linek, v úžasném finále byly všechny parádně zakončeny, došlo k řadě překvapivých až šokujících momentů a bez problémů by takto mohl být celý seriál ukončen. 2. série - 100% ()
Galéria (416)
Zaujímavosti (12)
- Bývalý americký prezident Barack Obama v časopisu People označil Knick: Doktory bez hranic za svůj oblíbený seriál. (Sweepy)
- Užívání kokainu v lékařských kruzích nebylo tak vzácné, jak se může zdát. Jedním z důvodů byla skutečnost, že účinky drogy na lidský organismus nebyly ještě v dané době plně prozkoumány. Dochovaly se zprávy, že například Sigmund Freud (1856-1939) v začátcích vědeckého bádání léčil svého přítele Ernsta von Fleischlova ze závislosti na morfinu právě kokainem. Ernest se následně stal závislý na obou látkách. (Nach)
- Scenáristé Jack Amiel a Michael Begler v jednom z rozhovorů uvedli, že bylo v jejich zájmu, aby prostředí i samotné operace v seriálu odpovídaly dobovým a zaznamenaným skutečnostem. (Nach)
Reklama