Všetci hovoria: Milujem ťa

„A co Carol? Jak se jmenovala dál?“ – „Carol byla básnířkou a členkou Mensy.“ – „Byla závislá na heroinu.“ – „Jo, ale já si myslel, že to byl insulin!“ Woody a muzikál? Můj oblíbenec to samozřejmě pojal velmi po svém, nutno však dodat, že k mé celkové spokojenosti. Hudba byla moc fajn, vyloženě civilní zpěv všech zúčastněných bych viděl spíš jako plus a často hodně úsměvná muzikálová čísla (která přicházela vcelku nečekaně) byla parádní. Od zpívajícího žebráka či arabského taxikáře přes vymazlenou choreografii v klenotnictví (stepování přes švihadlo!), nemocnici, pohřebním ústavu (pravděpodobně nejoriginálnější část filmu, k tomu s nejchytlavější písničkou) až po taneční číslo na nábřeží. Woody a spol. (opravdu příjemné herecké obsazení, navíc krom vrchního neurotika také Edward a Natálka) vzdávají hold, parodují („levitování“, falešný step, zpívá a tancuje každý) a navrch si dělají srandu z filmu samotného (přičemž upozorňují i na svoji uvědomělost). Jediné, co považuju na Allenově počinu za slabší, je menší frekvence opravdu kvalitních hlášek či scén k záchvatům smíchu (ala sledování rentgenových snímků či Woodyho foukání mezi lopatky). Po většinu času se sice člověk baví, ale spíš se jen tak lehce usmívá, než že by se zrovna za břicho popadal. Nicméně, téhle příjemné záležitosti ty solidní 4* rád dám a kvituju, že si Allen troufl i na žánr, ve kterém si ho normálně člověk jen těžko umí představit. „Neviděl jsi signály? Musela přece něco dávat najevo.“ – „Myslíš, že jsem idiot? Jaký signály? Jeho fotka v jejím prádelníku? Nebo vyslovení jeho jména, když měla zrovna vyvrcholení?“ – „Tohle nemyslím.“ – „No, tohle se ale právě stalo. Jen jsem si to nějak nedal dohromady.“ (22.03.2015)

On to prostě jinak nejde. Co musím uznat, že se na film celou dobu hezky koukalo...ale to je asi tak všechno. Až na profesionální zpeváky žádný z herců ze sebe nevydal tolik, aby to za něco stálo (bohužel ani můj oblíbenec Eddie Norton - ale ten má spoustu jiných předností :). Woody Allen je dozajista můj nejoblíbenější režisér, ale i mistr tesař se někdy utne. Musím souhlasit s tím, že on je prostě na jiný typ filmů...hodně mi v EVERYONE SAYS I LOVE YOU chyběl ten Woodyho krásný, nakažlivý, anglicky se tvářící a inteligentní humor... (28.02.2008)

Páni, tohle chci určitě vidět znovu. Je vidět, že ještě 18 let zpátky Woody Allen točil filmy s nápadem. Nikdy bych nevěřil, že od něj uslyším tak uzpívanej film plnej muzikálovejch čísel, včetně stepu, tanečního představení duchů a německý služebný hrající hokej v domě na podlaze. Film je hezky vyváženej, hudební čísla střídaj vtipný dialogy (ten děda je super!) nebo zajímavý vypravěčský styl... Tohle je film, kterej mě v podstatě měl pořád čím překvapit. :-) I na konci, ten Woodyho a Goldin "antigravitační" tanec, byl hrozně fajn, netradiční a zpracováním nečekanej. (07.08.2014)

Nemám jednoznačně kladný pocit tak jako u jiných Woodyho filmů. Milostné vztahy ,,omladiny" mě nebraly, naopak bavily mě dialogy dospělých a slovní přestřelky mezi otcem a synem o politických názorech. Bylo to kápek víc překombinované, než v jiných Allenovkách. Nebyla jsem vyloženě zklamaná, ale ani nadšená, prostě průměr. (17.12.2013)

Woodyho Allena buď milujete nebo nenávidíte.. Já jsem bohužel asi ten druhý případ.. Film "Všichni říkají: Miluji tě" mě málem unudil k smrti a zpívané pasáže jsem sotva rozdejchala.. "Půlnoc v Paříži" a "Match Point - Hra osudu" mě nadchly, ale o zbytku tvorby se to zatím říct moc nedá :-( Celkový dojem nespravilo ani famózní herecké obsazení :-( (16.12.2013)