Johana Šílená

Povedené historické drama. Občasný komentář sice zní jak z učebnice dějepisu a naznačuje, že tvůrci nevěděli, co ze životopisu kastilské královny vypustit, ale suverénní herecký výkon Pilar López de Ayala v hlavní roli dává na tyto drobnosti zapomenout. I zbytek hereckého obsazení a výprava působí celkem přesvědčivě. (29.04.2006)

Působivé historické drama - byť nikterak objevně, leč výborně řemeslně natočené i zahrané. Nelze než kvitovat s povděkem tyhle vcelku možná nijak filmařsky přínosné, leč ze sledu dějin docela poučné historické filmy (mmj. třeba "Královna Margot"). Divácky vděčné projekty i přes absenci zbytečné podbízivosti a >uměleckého< přehrávání herců, ve snaze za každou cenu >uchopit< smysl postavy... Což v dnešní době přející všelijakým bombastickým spektáklům (často s mizernou formou i obsahem) je snad už samo o sobě uměleckým přínosem... - - - P.S. Česká televize alespoň v tomto případě konečně pochopila, že takovéto filmy je zvrácenost uvádět v ořezu na formát 4:3. Ještě by pánům dramaturgům mohlo dojít i to, že takové filmy se zkrátka nedabují! Ale to by se zase netočily kšefty, že... :-( (17.04.2006)

Žárlivá ženská a královna, toť věru smrtící kombinace. Tak zajímavá historická postava, jako je Johana Kastilská si "svůj" film určitě zasloužila. Ten není žádnou opulentní výpravnou podívanou, tvůrci filmu se spíše skrze konverzační rovinu zaměřili na Johaniny pocity a chování, její chorobnou posedlost Filipem I. Sličným, kvůli níž byly její státnické povinnosti, pro škodu země, až na druhé koleji. Z jejího žárlivého chování pak pramení mnohé divácky vděčné momenty a i díky nim ty dvě hodiny utečou jako voda. Vyzdvihl bych opravdu skvělou představitelku titulní role Pilar Lopez de Ayala a na "bezchybném samci" (slova jedné mé přítelkyně) Danielu Liottovi coby Filipovi spočine nejedno oko divaček (mám to potvrzený :o) ). (25.05.2006)

Nevím, zda byla šílená ona dáma, ale zajisté šílené je zpracování kusu jejího života. Příběh dcery Isabelly Kastilské, Johany, je opravdu mistrně zredukován na první část pornografickou a druhou vrcholně pitomou. V oné první části sledujeme příjezd Johany za budoucím manželem Filipem, ten ji záhy učiní ženou a zároveň hysterickou nymfomankou. Také se podíváme, jak se souloží v nejrůznějších evropských větších i menších městech, barech, zámcích etc. V části druhé se začíná plně projevovat Johanino šílenství, bohužel jen jejími výkřiky "Jsem šílená!" či konstatováním ostatních "Ona je šílená!" Ohromné citové bohatství, jímž dle oficiálního textu distributora Johana disponuje, je pro změnu předváděno špatně zahranými záchvaty jekotu či pláče a soustavnými žádostmi, aby s ní manžel souložil. Manžel ovšem již nemůže, ani kdyby chtěl - neřestný život plný podvádnění ubohé manželky a přátelení se s ženami mrzkých mravů jej odměnily syfilidou. Ta, jak dobře víme, tehdy léčitelná nebyla, tedy za vrcholně odporné scény, kdy jsou mu ženou olizovány hnisající vředy, konečně vypustí kromě tělních tekutin i duši. Sama Johana končí v klášteře, kde se po zbytek života s nekrofilním zaujetím ukájí na jeho rozkládající se mrtvole. Nevím, kdo tohle vymyslel, ale zasloužil by poslat do KLDR nebo do Bruntálu. (07.01.2007)

Podle mého silně přeceněný snímek, kdy se musím přidat k názoru Monologa. Jde o velmi konvenčně natočený kostýmní film s nudnými dialogy, který jen využívá historických kulis ke hrátkám na city. Červená knihovna, která je sice profesionálnější, než Andělská tvář, ale na klasickou Angeliku či dokonce na Královnu Margot nemá ani vzdáleně. Scénář i režie vychází ze stylu romantismu 19. století (je tam vážně všechno včetně toho nacionalistického náboje obrany vlasti před cizáky). Chybí ale koření romantismu - souboje, intriky, vášně. Dialogy jsou nesmírně umělé a patetické. To, že neodpovídají dobovému myšlení bych mimochodem pominul, protože tenhle nešvar se týká převážné většiny tzv. "historických" dramat, neřkuli komedií. Celkový dojem 30 %. (17.02.2008)