V srdci mora

jsem nadšený, že nejpřeceňovanější režisér světa konečně natočil něco, co vypadá jako film, namísto pouhého ilustrovaného scénáře (ano, správně, je v tom rozdíl), tj. pohyblivé obrazy, jejichž estetice neschází smysluplnost a krása. snad Howarda nepřeceňuji příliš, když v jeho obrazech rozeznávám inspiraci tvorbou Ivana Ajvazovského, protože už ta možná souvislost vlévá do významové struktury filmu bohatství dalších cenných souvislostí. cinefil ve mně by měl být mimořádně potěšený. a je. a vlastně i ten narativ, čili aspekt, na kterém většina mainstreamových filmů v mých očích "vázne na mělčině", mě zde svým způsobem také těší. jak jindy nesnáším ta samoúčelná rámcová vyprávění, o to více mě zde nadchlo, jak rámec vlastně pozvedá sofistikovanost a tak vlastně i hodnotu vyprávěného děje, jelikož svou zprostředkovaností odlehčuje krajní nevěrohodnost předlohy, tedy Moby Dicka, inspirované jen o krapet méně nevěrohodným námořnickým mýtem o mstivé velrybě, založeném velmi volně na reálné plavbě Essexu, zatímco ale zároveň s tím sugeruje divákům dojem autentičnosti, jakou se přeci musí nutně vyznačovat vyprávění podávané s takovou neochotou a zahanbením, jaké předvádí Gleesonova postava. a tak jsem rozpolcený, když na jednu stranu tleskám důvtipu, s nímž film manipuluje svými diváky, na druhé straně polykám žluč nad tím, že zmíněná autentičnost je jen iluze a všechno je to falešné. jako skoro celá ta továrna na sny, jejímž dělníkem podle všeho Howard nikdy nepřestal být ani v jednom záběru jediného svého filmu. cinefil ve mně by měl být znechucený a pobouřený tím, jak se v námětu samo o sobě velice naturalistickém podařilo neutralizovat všechny vzrušující pachutě a vydestilovat z něj syžet tak naprosto nezajímavý, že nad tím vlastně více než co jiného žasnu; takovou typickou hollywoodskou limonádu pro celou rodinu. a je. čili v posledku jsem cinefilně nadšený i cinefilně zhnusený a mám pocit, jako kdybych měl zrazovat své svědomí, ať už budu hodnotit kladně či záporně. proto ta mimořádná potřeba vyjádřit se tentokrát i slovy. domnívám se, že obecně platí, že pokud se nemohu rozhodnout, bude spravedlivější zvolit vyšší z obou zvažovaných hodnocení. budiž tedy. (27.10.2022)

Předem jsem vůbec nevěděla, že to režíroval Ron Howard, a tak jsem si během filmu pořád říkala něco jako "Jéžišku na křížku, to za nějaký levný peníz natočil nějaký debutant, to je hrozné, nálady a záběry na sebe nenavazují, rámcový příběh nefunguje, textové popisky v obraze působí hloupě a nadbytečně, dějový oblouk nefunguje, protože se tam paradoxně skoro nic neděje, chemie postav nefunguje, ten týpek hrající kapitána vůbec nefunguje, Cillian Murphy měl hrát kapitána, protože takhle je úplně strašně promrhaný, a vlastně ani Thor ve své roli moc nefunguje, neboť působí spíš jako kulturista, co plní něčí pokyny, než jako schopný herec, posádka je složená z nevýrazných zapomenutelných obličejů, takže je nemůžu od sebe rozeznat nebo si k nim vytvořit vztah, je to ode mě špatné, že fandím té velrybě?" No a pak si přečtu, že to nebyl žádný debutant, nýbrž Ron Howard, a mé mínění o filmu je ještě o trošku horší, pokud je to vůbec možné, protože to ani není jeho obvyklá rutina, je to zkrátka špatný a nefunkční film. Například scéna po bouři, když už jsou jenom ve člunech a Thor si jde promluvit s Cillianem, působí, jako by před ní a po ní vystřihli minimálně tři minuty filmu, protože prostě na nic nenavazuje, odehrává se v jiném světle a v jiné náladě postav i počasí, a vypovídá tím pádem leda jenom o tom, jak celý film působí zmatečně a amatérský poskládaný dohromady. Nebo scéna, kdy hodí malého Spider-mana do velryby. Je připravovaná (i zpětně popisovaná) jako iniciační zážitek pro postavu, která je jak nováčkem, tak naším průvodcem a vypravěčem (a tedy způsobem, jak si k filmu vybudovat nějaký vztah), ale je ustřižená hrozně nepřirozeně a na honem aniž by se v ní něco stalo a hrdina nebo kamera/divák se stačili rozkoukat uvnitř a uvědomit si, co se děje, takže to opět jenom ruší v pokusu o plynulé sledování a vytvoření nějaké atmosféry. Jo a vizuálně je to celkem ohavné a nereálně vypadající. Se slzou v oku vzpomínám na "Master and Commander" Petera Weira, tak má vypadat námořní film o lodi pronásledované démonem. P.S.: Zároveň je celkem depresivní si přečíst, že skutečnému kapitánovi bylo v době vyplutí Essexu 28, kdežto herci bylo v době premiéry 33, prvnímu důstojníkovi bylo 21, kdežto Thorovi bylo 32 a plavčíkovi bylo 14, zatímco Spider-manovi bylo 19 (a většině skutečné posádky bylo pod 20 let). O kolik by to mohlo být lepší, kdyby se tomu snažili víc přiblížit. (08.04.2019)

Digitální moře, famózně rozpohybovaná kamera a nuloví hrdinové. První půlku to ještě oddře Howardova sebejistá zručnost, ale tu druhou, kdy se vlny uklidní, provází jeho tradiční bolest – nulová vášeň. Postavy promlouvají zpoza umělých plnovousů a oteklých rtů, ale citově si vás zaháčkuje líp i nebohý kytovec. Fail. 2 a ½. PS: Ten digi vizuál je ultimátní prasárna, která vám vypálí rohovku. (04.03.2016)

„TÁÁÁMHLE CHRLÍ!“ /// To bylo tenkrát, kdy nikoho nenapadlo, že by na světě existovala lepší surovina, než velrybí olej. Takže jste ho mohli najít úplně všude… Byznys jako prase, dřina, dobrodružství, týrání kytovců… To všechno tady najdete. Z Hemswortha by byl fajnovej pirát a Howard prostě umí. Pravda, kdyby to šlo, udělal by digitálně i toho Hemswortha a mohl sedět v klidu doma a přes Skype (nebo jinou píčovinu) dirigovat flotilu CGI specialistů. Ale to jen tak mimochodem, na funkci (rostlináře) to nemá vliv. Rozhodně žádný „Sluníčko“, který vidí trágu v zašláplým broukovi, ten film nedá. To tě upozorňuju předem, páč pak bys mohl zorganizovat demonstraci za zakázání týrání digitálních efektů. (třeba bysme zapomněli na ty Iráčany…) Bavilo mě to. Je to prostě dobrodružství a parádní filmařina s krátkou úvahou na téma: „Kdo jsi člověče?“ /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Knihu „In the Heart of the Sea: The Tragedy of the Whaleship Essex“, kterou v roce 2000 napsal Nathaniel Philbrick, neznám. 2.) V bazénu mně plave velryba a došel mi olej. 3.) Thx za titule „pablo_almaro“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.04.2016)

Ron Howard točí skvělé filmy a průměrné filmy, no a tenhle patří do druhé kategorie. Zarazilo mě obzvlášť, jak nezajímavé a atmosféry prosté byly scény z moře, které měly přitom být tím hlavním lákadlem. Buď byly okatě digitální, tak moc, že triky připomínaly zadní projekci, a navíc nepříjemně podivně barevné, nebo při nich měly postavy pronášet dramatické repliky, ale z úst jim vycházely stokrát omleté fráze. A člověk jen čekal, co přijde dál a jak nebo kdy už to skončí. Velké minus je i obsazení Benjamina Walkera, který na roli kapitána nestačil a kterého Chris Hemsworth přehrával, aniž by se nějak zvlášť snažil, a to, že naopak skvělý Cillian Murphy dostal jen vedlejší roli. Škoda. (21.03.2021)