Tak už mě sakra polib, pitomče

Filmová výzva 2018 - Norsko. Pravý severský film, neskutečně milý, citlivý a oplývající správnou melancholickou atmosférou. Celou dobu jsem ale přemýšlel, kdo je cílová skupina, a že já to určitě nejsem. Přesto si myslím, že kouzlo snímku oceníme především my starší, na něž padne vlna nostalgie a příjemných, nepříjemných i smíšených reminiscencí. Úplně si nedovedu představit náctileté, jak baží vidět film o náctiletých, kteří zkouší hru od Jona Fosseho v nynorsku. Já jsem naopak vděčný, netušil jsem, že v Norsku je opěvován někdo ve stylu novodobého Ibsena a připomenul jsem si, že norský jazyk má dvě podoby a ta méně častá je nynorsk. Nemohu opomenout, že Eli Harboe je opravdu krásná a ještě k tomu umí hrát. Zjistil jsem, že hraje v tom zvláštním thrilleru Thelma, tak mám hned o motivaci navíc, proč jej vidět. Tak se mi ta moje soukromá výzva pěkně rozjela. (21.01.2018)

Myslím, že moja vďačnosť Bohu za severské pohyblivé obrázky nebude nikdy dostatočná. V čase, keď mám už dlhšie pocit, že všetky pekné filmy kamsi zmizli a kinematografia je len samorecyklačný balast, zrazu toto! Jednoduchučký, priehladný príbeh, ktorý ma ale v závere naplnil krásnymi emóciami. Takto filmy vedia robiť asi už iba na Severe! (15.04.2014)

Toto bola tak trochu iná teenage-romantika. Možno preto, že bola nórska, že sa mládež vo svojom voľne venovala zmysluplnému divadlu, že sa tie rozhovory dali počúvať, že vo filme bola krásna príroda a fajin muzika, že sa v ňom objavili minimálne dva svetre s nórskym vzorom, ale hlavne preto, že Eili bola výborná a Kristoffer bol sympaťák. Svieža oddychovka ak treba vypnúť. (29.08.2015)

Tihleti teenageři jsou teda docela jinačí kafe. Při vyslovování samotnýho slova "sexy" viditelně tajou, jako by šlo o naprostý tabu. Rajcuje je zastaralá norština i "budoucí profesionální fotbalisti" s tuze nesportovní postavou a dikcí Tomáše Vorla. A při surfování očividně vůbec nepostrádají takový to tamto... sluníčko. Eili Harboe v roli Tale je už potom kapitola sama pro sebe. Ta ofina, ty dolíčky! (20.03.2015)

Být to natočeno v Hollywoodu, tak by to s takovýmto námětem skončilo pravděpodobně jako průměrná romantická komedie, jakých je dvanáct do tuctu, ale v norském podání, se vší tou severskou přírodou s dřevěnými domky, melancholickou atmosférou a přirozenými, typově zajímavými herci, je to překvapivě koukatelná záležitost. A trocha té předvídatelnosti tomu také neškodí, žánr ji v klidu snese a v takto vkusně podaném snímku konec konců i já. (26.09.2015)