Yves Saint Laurent

Tak tenhle film se vám může líbit jen v případě, že jste holka, co miluje oblečení, gay, nebo jste gay, co miluje oblečení. Já naštěstí do jedné z těchto kategorií patřím, takže jsem si z filmu odnesla, že fakt potřebuji kostým v pánském stylu. Jinak byste tu ale děj hledali úplně zbytečně, to spíš najdete vkusný sako v šatníku Domenica Martucciho. Všechno se tu točí okolo Laurenových depresí, které podle tradiční čínské medicíny léčil promiskuitou a mixem drog. Pan návrhář tu jak jinak než stylově šnupe koks, vůkol se válí polonahé modelky a vedou se intelektuální řeči, celej tenhle maratón trvá přes hodinu a půl. Vlastně je to jen značkovým parfémem navoněná banalita, životopis, kterej ale nejde do hloubky postavy, i když tedy Pierre Niney v hlavní roli má svý kouzlo, takže patřit do kategorie gay, co má rád hadry, tak do něj určo jdu. A nakonec nezapomeňte, že špatně se voháknout je horší než mrtvý koťátko, jo?! (27.01.2015)

Jak už tady zaznělo, nedozvíme se moc podstatných faktů o navrháři, vše se točí kolem vztahu Yvese a Pierra, jeho milencích, jeho psychických problémech a především (a mnohokrát opakovaně) o tvůrčím géniovi ducha. Jako v mnoha jiných životopisných filmech je v podstatě zobrazován téměř kultovní rozměr osobnosti, ikony, jež je "obětí vlastního talentu" a neustále balancuje mezi obdivuhodnou pracovní zarputilostí a rozervaností. Pávě tento aspekt filmu mě nejvíce popudil - tento způsob vykreslení postavy se stává primárně klišovitým a neoriginálním. Mnohé vztahy, jejich vznik, příčiny, důsledky jsou nedovysvětleny, téměř odseknuty tam, kde se to režisérovi hodilo. Avšak, musím přiznat, že vizuální stránka filmu je nádherná, potěší snad každou ženskou duši, a u mě ovlivnila celkové vyznění díla. Kostýmy, interiéry, make-up, luxus - na to vše se bezesporu krásně dívá, a tak právě oné "uchvácení krásou" se z hlavního hrdiny může přenést i na diváka. Hudba plní konvenční funkci, ale výborně doplňuje nádhernou vizualitu a některé scény (především na začátku filmu) jsou skutečně lehce vtipné, dojemné a něčím neotřelé. (25.03.2014)

Bylo zajímavé sledovat život tohoto módního návrháře. Zpracováním film totiž není vůbec špatný. Horší už je to s tím, co se ve filmu děje. Ten totiž nemá příliš děj. Spíše se zaměřuje na jednotlivé situace a nebo jednotlivou dobu. Takže vidíte Yvese a jeho teplomilnej vztah k chlapům, pak vidíte Yvese jak hulí se svými hippie kamarády. Naštěstí tolik nevidíte to, jak Yves navrhuje, což by asi byla nuda. Na druhou stranu neřikám, že to co jsem předtím říkal nebyla nuda. Spíš to ale sere. Sere proto, že všichni se tu chovají jak kokoti. A když Vás tu všichni serou, tak těžko z podobného životopisného filmu budete nadšeni. Bylo ale fajn to vidět a uvědomit si, jak někteří lidé žili nebo žijí… (03.03.2018)

To byl záměr natočit životopis o módním tvůrci, který měl rád barvy a byl inovativní,  tak mdle a nevýrazně? O tvorbě padne jen pár vět. Film se zaměřuje na jeho poměrně nezajímavé milostné a přelétavé vztahy, na jeho nervozitu a nevyrovnanost, ale to hlavní – jeho kreativita – se spíš zmiňuje než ukazuje. Po zhlédnutí tohoto filmu bych si řekla: „Fajn, dělal nějaký šaty, a proč o něm vůbec točili?“ Film nemá žádnou myšlenku, žádný nosný bod, prostě jen ukazuje čím dál bohémštější život. Bez nějakého konfliktu, kromě občasného frfňání jeho stálého partnera. SHRNUTÍ: Raději si vygooglujte YSL a koukněte na jeho modely. Je to mnohem zajímavější. (19.02.2022)

A já naivně myslela, že přes neinvenční, rutinní životopisné filmy jsou tu především amíci...O Saint Laurentovi jsem se toho zas tak moc nedozvěděla, když už se objevil nějaký ten zajímavý střípek z jeho života, tak to nechali tvůrci vyšumět do ztracena a uvítala bych, kdyby se to točilo víc kolem módy než Yvesova milostného vztahu k Pierovi. Aspoň že mladý Niney byl v roli nesmělého, introvertního módního návrháře docela dobrý a taky tomu nechyběl takový ten francouzský elegantní šmrnc, ale ani tohle snímek z průměru nevytahuje. (20.01.2015)