Mladosť

Humor, něha. Kamarádi kteří se znají 60 let melancholicky zábavně odhadují ostatní hosty. Druhá půlka snímku začíná trochu drhnout a posledních pět minut v nIchž se měla dostavit katarze jsem v televizi (ČT2) tragicky promeškal. Vztahy, které očima mladých vypadají složitě se najednou ve filmu jeví prostě. (17.02.2018)

Po dlouhé a dlouhé době, jsem v kině dostal adekvátní kus kumštu proti dle mého názoru předražené vstupence. Samozřejmě Sorrentina znám, poslední jeho kousek byl dechberoucí a tak jsem šel do kina s pocitem zákazníka, který si jde koupit Bentleye a který neočekává, že bude zklamán. Nu, nebyl jsem. Po otravných reklamách na mne z plátna dýchl zase kus filmařského umění dokonale zpracovaného. Film to jsou obrazy, herci, kamera, hudba... Sorrentino s tím vším umí skvěle pracovat a nejen to. Co obraz to dechberoucí záběr, co tón hudby či zvolená píseň to kousek, který chcete mít doma... Po Velké nádheře jsem šel ihned do soundtracku a tady to nebude jinak! Navíc jak Michael, tak Harvey patří mezi mé dávné oblíbence, takže jsem byl nadšen snad ještě o maličko více. Mládí je filmem o stáří a o emocích v každém z nás. Emocích, které mají schopnost stáří oddálit a nepřipouštět si ho. Prostřednictvím několika postav rozehraje Sorrentino na pozadí čarokrásných Alp skutečný koncert, který se sleduje se zatajeným dechem. Vždy mne v kině otravovali všichni ti chrastící chroupači popcornů a srkači coly... Kupodivu, tento film proběhl za naprostého ticha. Celé dvě hodiny nikdo ani nezakašlal. Buď jsem měl kliku na oduševnělé diváctvo a nebo prostě film sám a tomu věřím spíš, donutil diváka XY dívat se na plátno a nešmátrat v papírovém kýblu... Tento dojem mi utvrdilo při konci filmu naprosté ticho při běžících titulkách... Z koho jsem byl paf byla skvostná Rachel Weisz, které bych těch 45 sakra nehádal... U filmu jsem si však uvědomil smutnou pravdu a i strach. Přes všechna ta líčidla jsem si hlavně u Caina uvědomil, že je už opravdu starý. Už je to moc dávno kdy bojoval v Africe proti Zulům, bránil u Arnheimu Příliš vzdálený most, nebo předčítal pohádky na dobrou noc králům z Nové Anglie v Pravidlech moštárny... Harvey je sice o pát let mladší, ale nikdo neví jak dlouho ještě tito skvělí herci nám budou hrát v takovýchto i jiných filmech... Stáří je mrcha a já moc oběma přeji aby byli co nejvíce a nejdéle YOUTH. Zatím se zaplaťpánbu zdá, že jsou. Dal bych pět i tak, ale dávám je tím spíše, že někteří zde komentující film asi nepochopili a tvrdě jej podhodnotili. * * * * * (25.10.2015)

Taliansky audiovizuálny mág, Paulo Sorrentino, ma de - facto viac potešil spred dvoch rokov s Veľkou nádherou, to bola skutočne pastva pre oči, bola to nádhera, jeho nový film nestratil nič zo svojej povesti, a to z formy obsahu, oči a uši sa kochajú krásnym obrazom, ako pekne vyzerajú obrazy komponované do celku + hudba, ktorá lahodí ušným bubienkom, ale podotýkam, že nový Sorrentino má medzery medzi tým, že takto to nie je v kuse, občas som nadšený z krásnej kamery a hudby, potom zase film upadá do nudy a ukecanosti postáv, ktoré ale niečo, do seba majú, kvalitné herecké obsadenie, Michael Caine a Harvey Keitel, už takpovediac majú za sebou najlepšie roky života, tak ako aj postavy: kde Caine stelesnil hudobného skladateľa, ktorý rezignuje a Keitel si zase zahral postavu filmového režiséra, ktorý dostáva nový nádych, aj preto, že sa aktuálne nachádza v švajčiarskych kúpeloch, premýšľa nad novým filmom, kde mu pomáhajú mladí - nádejní scenáristi, okrem týchto dvoch postáv, je tu niekoľko ďalších, mladý herec s tvárou Paula Dana, ktorý dokazuje, že má pred sebou žiarivú hereckú budúcnosť, alebo krásna Rachel Weisz, ktorá hrá dcéru a asistentku Michaela Caine, ktorej sa rozpadáva vzťah, či potrebuje nájsť nový zmysel života, pričom nájde pochopenie u horolezca, s ktorým vylezie na skalu. Pekná scéna je s Miss Universe, bude bez plaviek, ako ju stvorila matka príroda... Vôbec Sorrentino sa neobťažuje zakrývať nahotu hostí v kúpeloch, ktorí sa pohybujú po objekte úplne prirodzene, až to zaváňa obscénnosťou, ale vravím, že to nie je samoúčelné, zachytáva prirodzený pohyb ľudí v kúpeloch, akoby tam bola skrytá kamera. Každý má svoje starosti, svoje problémy, svoju minulosť, aktuálnu prítomnosť, a čo bude potom... Asi som chcel od mága viac, ale určite poviem so svojim najlepším svedomím, že to nie je nič svetoborné, zaujme to, vďaka FORME, t.j obraz a hudba + herecké výkony, ale nakoniec vysvitne, že sa tu nič v podstate nedeje, a to je málo na to, aby som mohol pohodlne zvýšiť svoje hodnotenie, ale myslím, že budúci projekt, Paulo Sorrentino usmerní lepším spôsobom, najlepšie by bolo, zavolať svojho kamoša Tonyho a nakrútiť PICTURE vo svojej vlasti, myslím, že mu to úplne nesadlo urobiť anglický debut ... (01.11.2015)

Neskutečný, ale opravdu neskutečný film. Tak dokonale umělecké propojení obsahu s formou, kde každá scéna srší tolika podněty, každý herecký výkon je precizní a režie kouzelně sebevědomá, jsem už hoodně dlouho neviděl. Jak tak pročítám zdejší komentáře, jsem opravdu rád, že s těmi negativními nemohu souhlasit. Tenhle film a jeho scény se nedají vždy brát doslovně (hint. alegorie, metafory, ... ) a to si mnoho zdejších uživatelů bohužel asi neuvědomila, a přišla tak o dost velký zážitek. Meditace nad životem a uměním, na kterou jen tak nezapomenu. (19.05.2019)

Nevím, jaký druh krize kterého věku Sorrentino má, ale jestli rychle nenatočí něco o zombících a ženách se sekyrami, tak najisto přijde o poslední šanci navázat nějaký kontakt s "realitou". Klidně ať všechny zombíky hraje Paul Dano, ale hlavně ať tam nejsou žádní bělovlasí mužíci vzpomínající, jak asi vypadá smysl života a nahá samice. (12.08.2017)