Fakjú pán profesor

Včera jsem se chystal na trojku této německé série, proto jsem se podíval na předchozí dva díly, abych věděl, co mě zhruba čeká. A byl jsem příjemně překvapený. Už jenom spojení slov „německá komedie“ totiž nejen u mě budí rozpaky, ještě pořád mám v živý paměti hrůzy ze 70. a 80. let nebo ještě starší sérii o Spessartu. Jenže časy se mění. Skvělej soundtrack, zajímavá hlavní myšlenka a v zásadě sympatický postavy mladých Němců (fakt jsem to napsal??) zapříčinily, že jsem se docela bavil. Jo, ne každej vtip se povede a bez fekálního humoru bych se úplně obešel, někdy jsou situace výchozí premisy „kriminálník ve škole“ tlačený až moc na sílu, ale je to nečekaně svižné, svěží, s trochou povinnýho dojáku a příjemně multikulturním obsazením. Ano, já na rozdíl od kritiků to kvituju: tuniský Mnichovan Elyas M'Barek je sympaťák a frajer, berlínská Turkyně Gizem Emre nádherná, i když ještě mladičká (do dalších dílů příjemně vyrostla), a co se klasických Němců týče, Jella Haaseová rozkošně tupá a dokonce mi nevadil ani Max von der Groeben, a to tenhle typ kluků nemám ani trochu rád. Úmyslně pitomě ztřeštěné Fakju, pane učiteli si mě nečekaně získalo. (15.04.2018)

Překvapivě zábavná blbůstka, která si nehraje na logiku, neztrácí čas vysvětlováním, popř. zbytečnými dějovými spojkami a sype jednu vtipnou scénku za druhou. Scénář sice moc inteligence nepobral, ale v atmosféře pubertální střední školy se demence hravě ztratí, nebo přesněji padne tam jako hrnec na prdel. Je tedy fajn, že se film nesnaží přiblížit realitě a naopak si plně užívá své ujetosti. 7/10 (13.09.2014)

Až nepochopitelně nadhodnocený komediální film, jenž zanechává spíše zahořklý a utrápený výraz než-li úsměv a radost. Žádné herecké představení se zde nekoná a kromě hlavního hrdiny jsou postavy naprosto nesympatické a nezajímavé. Nějaké vtipné náznaky se občas najdou, ale bohužel nejsou ničím originální a spíše jen kopírují. Film lze shrnout jako balast trapných a nevkusných vtípků, pod kterými se skrývá podprůměrný příběh. [25%] (05.11.2015)

Německý občan Hans Štetke si po projekci filmu nevybíravě stěžuje: Donna Wetter! Ich verstehe, že Spaß muss sein, ale tochle být zu viel. Na ja, das war ein Lustspiel! Groteskny pojety, abnormale Arschloch je ten resišer. Ja trpěla, ja skuchrala, ja nenafidela cely svet jako za druchy svetofi falka. Gott sei Dank, že se tocho Himmler nedozšil. To by se dyfil, kdo chral chlafny roli. Žadny hubsch Arijec, aber Pelem Sahib, co fipadal, jak když kybl tžernycho kafi fipil. Nein, nein, ja huplne šok utrpela. Das ist schrecklich! Klidne bych i Falco brala, aby byl pžijat za Deutsche obžan in memoriam, než toto. No, a já se k Hansovi připojuji. Ty pičo, to radši opíchám Merkelovou, než tohle vidět podruhé. Ten film chce být sexy, cool, vtipný, ale má tak maximálně vtipy pro děti předškolního věku. Nikdo nehrál normálně. Buď přehrávali, nebo nehráli. Problémová mládež není osobitá, učitelský sbor je banda stupidních kravek, co by možná složila zkoušku z kuřby v německém fekál péčku a nevyrostlý německý sekáč Elyas M´Barek je jak Sagvan Tofi, stejně i tak hraje. Samozřejmě nenapíši nic nového, že se film zřetelně inspiroval americkými Nebezpečnými myšlenkami. Změna charakteru maníka, co má zprvu všechno na háku, v zamilovaného a citlivého blba, co chce dál na škole učit, je fakt gut. Chybu nemělo, jak mu ředitelka vystavila patřičný doklad o vzdělání. Jo, obojí bylo hodně uvěřitelný. Filmem v jednom kuse hrály nějaké songy. Ani na Vlachovce nehráli tolik písniček, co tady stihli za jeden film. Tahle blbost nejapná má ke dvěma hodinám. Ty vole, mě náckové polejvali jak Hašlera na mrazu. Taky jsem měl chuť řvát. Ale aby to skončilo. Nakonec to odneslo jen moje IQ. Zjistil jsem, že po zhlédnutí tohoto filmu, mně byla vygumována jedna cifra. Nyní mám IQ 40. Danke! Jakýpak Danke! Fakjů, oligofreniku Boro Dagtekine! 0% (29.10.2015)

Vyměkl jsem, to se přiznám zcela otevřeně. Ač komedie podobného typu nějak extra nevyhledávám, tahle mi vyloženě sedla do noty. Jednou za čas je to prostě potřeba, vypnout mozek, nedívat se na žádná dramata a pustit si něco podobného. Na nic nehraje, nabízí poměrně jednoduchý, ale ne nějak extra trapný humor, což by jeden dneska hledal skoro v lupou v ruce. No ale tím hlavním faktem, co mě nakonec rozhoupalo, bylo netradiční zpracování Romea a Julie. Takové jsem ještě neviděl a snad už ani neuvidím. Hustýýýýý. (13.09.2014)