Love & Mercy

kleopatra tady píše, že první předpoklad, aby nás zaujal film, je znalost Beach Boys a jejich písní. Musím se tedy přiznat, že songy jsem znala převážně z filmů, Love Actually a spol. a je ostuda, že jsem ani netušila, kdo je zpívá. Teď už to vím! A jsem moc ráda, že to vím! Film mě úplně rozebral. Chvílemi jsem se mohla vzteknout, až skoro vyletět z kůže, v dalším jsem uronila slzu, případně napjatě a s chloupky v pozoru na rukách a na tvářích sledovala tvorbu jejich hitů. Jen jedna věc mi vadila, že když už člověk s napětím pozoroval a hlavně poslouchal zrození kterékoli z jejich písní, tak pak ji bohužel neslyšel celou, nebo alespoň její větší část. To mě vždycky úplně zabolelo. Přece to nemůžete takhle usekávat, když je to tak hezký! Jinak neobyčejně povedený film, jak už to tak u těch hudebních bývá. (06.08.2020)

Trochu chaotické vyprávění, které nedokáže oddělit jednotlivosti důležité od jednotlivostí podružných, tudíž není v jeho moci z doširoka rozhozených střípků poskládat přesvědčivý a výstižný portrét Briana Wilsona. Krom toho: Nepochopím, jak mohli autoři vybrat pro ztvárnění ústřední postavy ve dvou časových rovinách TAK diametrálně odlišné typy herců. Připadalo mi, jako bych sledovala dva na sobě nezávislé příběhy, které vůbec nic nespojuje - možná i proto mě průběžné přeskakování v čase (které bych za jiných okolností uvítala) neobyčejně iritovalo a konečný výsledek pokládám za poněkud tristní. P.S.: S trochou nadsázky by se dalo říct, že nejpodařenější jsou závěrečné titulky, během nichž můžete sledovat skutečného Briana Wilsona. (05.01.2018)

Film vôbec nie je márny, má zaujímavú formu, prelínanie minulosti a prítomnosti. Precítene zobrazuje Wilsonov pohľad. K tomu samozrejme skvelá hudba Beach Boys, ale mala som problém s oboma hlavnými predstaviteľmi. Paula Dana mám z Ruby Sparks veľmi rada, ale tu som si k nemu jednoducho nenašla cestu. A o Cusackovi ani nehovorím, ten sa tam ocitol snáď náhodou, nie? Na druhej strane Elizabeth Banks bola fajn a Paula Giamattiho som až doteraz neoprávnene podceňovala. (17.12.2015)

Film tedy nic moc, nepodařilo se to zkloubit do nějaké přesvědčivé (včetně představitelů Briana Wilsona - důvěryhodně vypadal až ten pravý v titucích) vizuální formy. Snad jen ty zkoušky byly trochu zajímavé. Přestože jsem v roce 1969 utekl z povinné školní brigády a jel do Brna na koncert "Kluků Plážovníků" a "Pet Sounds" považuji za jedno z nejlepších hudebních alb (bez ohledu na hudební styl a formu), podobně jako autoři fimu, nejsem jejich "freak". Za Brianovu mentální dezorientaci může v podstatné míře LSD, podobně jako u Petera Greena a dalších), jehož LSD vyřadilo z hudby také na zhruba dvacet let. Pozn. 1: Kromě toho je ve filmu řada nepřesností, které také neodpovídají řádné profesionální práci. Pozn. 2: Četl jsem i knihu o Brianu Wilsonovi, které mě zaujala více než film (název z koule už neuvedu). Co si z ní nejvíc pamatuji (zaujalo mě), byly pravidelné celorodinné vícehlasé zpívánky. Na podobné ještě vzpomíná i moje matka (94 let), dnes se tato tradice už dočista vypařila. Na ně právě Brianova hudba navazuje v jeho skvělých kompozicích. (01.02.2019)

Zde prapodivně podceněný snímek. Příběh geniálního hudebníka odehrávající se ve dvou časových rovinách, kdy chválím jak vynikajícího Dana, tak Johna, který mě málokdy dokáže přesvědčit. V tomto případě mu to vyšlo. A pouštím si Beach Boys, do dnešního horkého dne mi sedí přesně. Netušila jsem, čím si Brian Wilson prošel, znám je jen tak, z rádia, ale vcelku mě to zasáhlo. Pěkný hudební film se silným příběhem. Giamattiho teď delší dobu vidět nemusím. (09.08.2020)