Reklama

Reklama

Skutočný príbeh Briana Wilsona, frontmana a zakladateľa legendárnej hudobnej skupiny Beach Boys. Bol ich kreatívnym duchom, no za svoj talent zaplatil krutú daň. V 60. rokoch bol na vrchole svojho umeleckého talentu, ale jeho vnútorní démoni a obsesie mu spôsobili nervový kolaps. Prišli 80.roky a zdalo sa, že našiel liek na svoju dušu v podobe krásnej predavačky cadillacov Melindy.Film nám okrem pohľadu do vnútorného sveta Briana Wilsona dá nahliadnuť aj do jeho svojráznych umeleckých postupov. (TV JOJ)

(viac)

Videá (4)

Trailer

Recenzie (57)

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

Trochu chaotické vyprávění, které nedokáže oddělit jednotlivosti důležité od jednotlivostí podružných, tudíž není v jeho moci z doširoka rozhozených střípků poskládat přesvědčivý a výstižný portrét Briana Wilsona. Krom toho: Nepochopím, jak mohli autoři vybrat pro ztvárnění ústřední postavy ve dvou časových rovinách TAK diametrálně odlišné typy herců. Připadalo mi, jako bych sledovala dva na sobě nezávislé příběhy, které vůbec nic nespojuje - možná i proto mě průběžné přeskakování v čase (které bych za jiných okolností uvítala) neobyčejně iritovalo a konečný výsledek pokládám za poněkud tristní. P.S.: S trochou nadsázky by se dalo říct, že nejpodařenější jsou závěrečné titulky, během nichž můžete sledovat skutečného Briana Wilsona. ()

Malarkey 

všetky recenzie používateľa

Beach Boys jsou určitě top kapelou v oboru, která u nás ale kdovíjakou slávu doslova nezažila. Pro mě osobně ale znamenají pár jednoduchých pozitivně laděných hitů, které nelze vypudit z hlavy a hlavně film 50x a stále poprvé, jejichž hudba je v tomto filmu poměrně zásadní. Na tento film jsem tak byl docela zvědavý a doufal, že tvůrci to pojmou originálně. A opravdu pojali. Moc se mi líbilo, jak se tvůrci v rámci jedné stránky filmu zaměřili na skládání samotné hudby. Brian Wilson je nesmírně zajímavá postavička. Nejenom, že má hudbu v krvi, on i po životní stránce má co vyprávět. Námět, který se rozhodli v rámci jeho životního příběhu zfilmovat v tomto kousku, byste do něj ani netipli. I když otázka, do kterého hudebníka v Americe byste to tipli. Já byl docela v šoku, v šoku hlavně z postavy doktora, kterého zde hraje Paul Giamatti. Je opravdu možné, aby někomu mohlo něco takového v Americe procházet? Jelikož ale vím, že v Americe je možné všechno, rovnou si na tuto otázku odpovím. Možné to je. Love a Mercy je tak jednoznačně zajímavý a hlavně velice nezvyklý příběh leadera jedné nenápadné kapely, které v té době přímo konkurovala Beatles. A měla proč. ()

Reklama

selfesteem 

všetky recenzie používateľa

kleopatra tady píše, že první předpoklad, aby nás zaujal film, je znalost Beach Boys a jejich písní. Musím se tedy přiznat, že songy jsem znala převážně z filmů, Love Actually a spol. a je ostuda, že jsem ani netušila, kdo je zpívá. Teď už to vím! A jsem moc ráda, že to vím! Film mě úplně rozebral. Chvílemi jsem se mohla vzteknout, až skoro vyletět z kůže, v dalším jsem uronila slzu, případně napjatě a s chloupky v pozoru na rukách a na tvářích sledovala tvorbu jejich hitů. Jen jedna věc mi vadila, že když už člověk s napětím pozoroval a hlavně poslouchal zrození kterékoli z jejich písní, tak pak ji bohužel neslyšel celou, nebo alespoň její větší část. To mě vždycky úplně zabolelo. Přece to nemůžete takhle usekávat, když je to tak hezký! Jinak neobyčejně povedený film, jak už to tak u těch hudebních bývá. ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Převážně sterilní pohled na život jednoho hudebníka. A velmi na jistotu zrežírovaný, bez větších ambicí. Tím hudebníkem je Brian Wilson. Že vám tohle jméno nic neříká?! I to je možné, ale skupinu, ve které působil, už znát budete (i z doslechu). Byl totiž frontmanem legendárních Beach Boys. A zde poznáme, kdo stál za tvorbou jejich veselých a pozitivních songů. Film má ale dvě hodiny, prolínají se v něm dvě roviny Wilsonova života, v jedné je talentovaným mladíkem, prožívajícím úspěchy i propady v šedesátých letech, v nichž skládá nesmrtelné hity skupiny, v té druhé už je dospělým zlomeným mužem na sólové dráze v éře osmdesátých let, neschopný skládat hudbu, s diagnozou paranoidní schizofrenie, který už je téměř nesvéprávný a nedokáže se vymanit z vlivu svého ohavného manipulátora a jeho praktik, jímž je jeho terapeut. Mladickou verzi ztvárnil Paul Dano, dospělou verzi hraje John Cusack. A teď k tomu, co filmu neprospělo. Představte si, že ty (potenciálně) nejzajímavější okamžiky z příběhu osekáte, vyjmete a jen se o nich mluví. Dozvíme se tedy, že Brian měl krušné dětství, kdy byl fackovacím panákem pro svého ukrutně nesympatického otce. Padne facka na sále? Nepadne, až na jeden výjev z dětství. Dále poznáme zákeřného terapeuta Landyho, ovšem paranoidních stavů má hudebník pomálu, jsou kratičké, ke všemu je to s jeho zdravotním stavem nakonec jinak. A pak ještě randí se sympatickou Melindou, svojí budoucí ženou. Šukají spolu? Nelze poznat, ve filmu žádná milostná scéna není. A pak hlavní náplň filmu, tou je postup při skládání a aranžování písní, což jsou nejzajímavější úseky filmu. Určitě si nelehnu a nezačnu kopat nožičkama, že jeden produkující režisér natočil portrét života Briana Wilsona. Jeho hudbu nevyhledávám, ovšem to vůbec nemělo na hodnocení vliv. Nezkušená režijní ruka Billa Pohlada nedokázala mě coby diváka pohltit a dát mně intenzivní zážitek, potažmo způsobit můj zájem o tvorbu Beach Boys po skončení filmu. Herecký čtyřlístek Paul Dano, John Cusack, Paul Giamatti a Elizabeth Banks je opravdu skvělý a schopný, i hudební čísla byly příjemné, zvláště pak mohlo být jich být více převedených do klipové podoby, i místo a čas byly ok, jen to sterilní provedení prostě neutáhne dvě filmové hodiny. Délka byla znát a zajímavých momentů a scén nebyl plný hudební kotel, spíše kotlíček. 6/10 ()

radektejkal 

všetky recenzie používateľa

Film tedy nic moc, nepodařilo se to zkloubit do nějaké přesvědčivé (včetně představitelů Briana Wilsona - důvěryhodně vypadal až ten pravý v titucích) vizuální formy. Snad jen ty zkoušky byly trochu zajímavé. Přestože jsem v roce 1969 utekl z povinné školní brigády a jel do Brna na koncert "Kluků Plážovníků" a "Pet Sounds" považuji za jedno z nejlepších hudebních alb (bez ohledu na hudební styl a formu), podobně jako autoři fimu, nejsem jejich "freak". Za Brianovu mentální dezorientaci může v podstatné míře LSD, podobně jako u Petera Greena a dalších), jehož LSD vyřadilo z hudby také na zhruba dvacet let. Pozn. 1: Kromě toho je ve filmu řada nepřesností, které také neodpovídají řádné profesionální práci. Pozn. 2: Četl jsem i knihu o Brianu Wilsonovi, které mě zaujala více než film (název z koule už neuvedu). Co si z ní nejvíc pamatuji (zaujalo mě), byly pravidelné celorodinné vícehlasé zpívánky. Na podobné ještě vzpomíná i moje matka (94 let), dnes se tato tradice už dočista vypařila. Na ně právě Brianova hudba navazuje v jeho skvělých kompozicích. ()

Galéria (30)

Reklama

Reklama