Vyvolený

Elektrizující tenze. Krásně střízlivý pohled na jinak epický žánr. Přesní, ale umírnění herci. Absence potřeby polopatického vysvětlování a z toho plynoucí prostor pro více abstraktní požitek - tzn. upřednostňování niternějšího diváckého pnutí souběžně s pozvolna ubíhajícími minutami oproti prvoplánovému požitku z vrstvení atrakcí. Ačkoliv prvních několik minut pro mě představuje jednu z největších atrakcí roku - minimalistický klavír, soumrak, důraz na plynutí času, minimum slov, titulek...neprávem odsouzený film roku. (28.04.2017)

Půlnoční speciál je asi tak speciální, jako když si uděláte ke snídani kafe, ale a teď dobrej pozor, místo jedné kostky cukru si ho osladíte sádrou. K tomuto lahodnýmu, lehce tvrdnoucímu nápoji se skvěle hodí fresh džůs z poblíž rostoucí tůje. A abych tu spektakulární snídani završil, naservíroval bych si míchaný křepelčí vajíčka s trochou grafitové vazelíny. Protože přesně takovej pocit mám z tohohle velkýho Spešlu. Něco jako film, něco jako děj a něco jako velké finále, ke kterýmu jsme se propracovali po road tripu a dvou backflipech americkýho Isuzu, který si to po silnici dotančilo až do Tomorrowlandu. Překvapivě z něj nevyskočil Žórž Klůny, ale Extra Terestriální Altón, kterej chce být světýlkem. 30% P.s.: kdyby mi někdo vysvětlil, co přesně tím chtěl Džefík říct, tak bych to s radostí přivítal.... (07.08.2016)

spokojenost...jakožto pocta sci-fi 80.let která kombinuje Blízká setkání,Starmana a zakončuje trošku něčím jako Tomorrowland na jedno podívání zabaví celkem spolehlivě.Herci jsou fajn a ani pomalejší tempo,kdy není docela dlouho zřejmé o co vůbec jde tentokrát nevadí.Nečekal jsem nic a nenudil jsem se...70% (05.08.2016)

Snaha projít se ve „sci-fi government chase“ šlépějích Starmana či blízkých setkání s E.T. byla očividná, ovšem jejich kouzla se tato reflexe otcovství dotkne jen letmo. Chápu, že tohle nemělo být tak úplně cílem, nicméně zvolená chůze přibývajících otazníků nepůsobí tajemně, ale spíše chatrně a je až s podivem, kam se od Take Shelter ztratila plastičnost autorových postav. Když se jeho dvorní herec Michael Shannon (jaká ironie, že generál Zod hraje otce Clarka Kenta) zahledí na konci do nebe, vypadá to, že se nedívá na syna, ale že s potěšením zjišťuje, že po dlouhé době zase sprchne. Mám pocit, že kvůli tomuhle případu osmileté zkoušečky LED žárovek by Bubák Mulder ani nevstal od stolu své washingtonské kanceláře.. (29.09.2016)

Shannon to samozřejmě táhne a asi i Driver je fajn, ale jinak je to úplně na palici... Většinu filmu s tím děckem nikdo pořádně nekomunikuje, většina postav hlásí své repliky jako ve stavu hypnózy, děj jede po přímé a předvídatelné linii od začátku do konce.. Není to vyloženě průser, ale za mě v tom není absolutně nic díky čemu bych film udržel v šišce déle než pár hodin.. (17.03.2020)