Divočina

Život je cesta a cesta je život. Úžasný příběh, který ve mně velmi intenzivně dozníval ještě několik dnů. Film, který, ač je na první pohled rozvláčný a svým způsobem monotónní, mě dokázal během několika minut zcela pohltit a umožnil mi tak velmi intenzivně prožívat většinu emocí, kterými přetéká v každém okamžiku, ač to třeba při letmém pohledu není patrné a na plátně se vlastně nic moc neděje. Naposledy jsem myslím podobně intenzivně prožil před lety Madisonské mosty, kdy jsem po skončení filmu zůstal sedět v kině ztuhlý, hluboce pohnutý intenzivním prožitkem a neschopný jen tak vstát a vyjít ven z kinosálu. Nádherný příběh o cestě na dno a zase zpátky, o hledání pevné půdy pod nohama, o ztrátách, které nelze nahradit, o cestě za vlastní záchranou. Téměř v každé scéně mě dokázal oslovit a zabrnkat na struny mých vlastních tužeb i jizev, které jsem cestou životem nasbíral. K tomu všedmu nádherná příroda, která láká obout pohory a vyrazit, a výtečné herecké výkony Laury Dern a Reese Witherspoon, která mi umožnila dokonale duševní souznění s její postavou. Zkrátka, i když to tak možná mnozí cítit nebudou a bude to pro ně jen další z řady průměrných filmů, pro mě je Divočina okamžitá srdcovka a v tuto chvíli nejspíš osobní film roku. (16.05.2015)

Vydať sa pešo, bez prípravy na 1000 míľ dlhú trasu - tak na to treba mať gule! Cheryl ich síce doslova nemala, ale mala za sebou ťažký život s otcom alkoholikom, umierajúcou matkou, s heroínom a noci plné neviazaného sexu ... Keď si uvedomila, ako vlastne žije, potrebovala spraviť reštart. Tak si dala cieľ ... Prejsť 1000 míľ dlhý Pacific Crest Trail, ktorý vedie územím USA od hraníc s Mexikom až po hranice s Kanadou. Celý čas som vo filme počúval úvodnú melódiu od piesne Simona a Garfunkela, ktorá vždy skončila ešte pred samotným spevom. Akoby ju tá pieseň tlačila do cieľa. Odvážna mladá žena, ktorej myšlienky mi vôbec neboli cudzie. Aj ja mám podobný cieľ. Prejsť z Košíc do .... (sny sa ale neprezrádzajú) 4**** (06.02.2015)

Reese Witherspoon si rozhodla připomenout své ambicióznější začátky a vrátit se do doby, než se rozmělnila v průměrných komerčních komediích. Bohužel na můj vkus je to předvídatelný a z psychologického a dramatického hlediska nepříliš zajímavý kousek. Marně si vzpomínám, kdy mi naposledy byly tak protivné flashbacky, které dokonale rozbíjely vyprávění. Bez nich bych patrně nadělil alibistické tři hvězdičky - takhle to ani na ně nevytáhnu. Celkový dojem: 45 %. (18.11.2017)

Cheryl se vydala na hodně dlouhou cestu, kterou spojila s určitou sebereflexí a já jí fandila až do samého konce. V úvodu obsahu se píše: "Každý z nás má chvíle, kdy se cítí mizerně, má všeho plné zuby a všechno se kolem něj hroutí." Já s těmi slovy souhlasím, jen doufám, že nemusím jít tak dlouhou trasu a že najdu tu odhodlanost jako ona, abych si na konci mohla obrazně i já říct : "NAŠLA JSEM SI VLASTNÍ CESTU Z LESA." Reese Whitherspoon byla velmi dobrá volba a já to malé tintítko s tak obrovskou batožinou z celého srdce obdivovala. (10.02.2015)

Lepší než roztahaný Útěk do divočiny, neboť zde se mnohem lépe pracuje s dávkováním informací a stále je co odkrývat. Reese je skvělá a zájem o její postavu nepolevuje, byť řada scén zrovna nepatří k těm pamětihodným (ale řadu scén zase obohacuje El Condor Pasa). Pro mě ale hodnotné i jako vzdělávací dokument - opět jsem se ujistil, že na dlouhou túru do přírody bych vyrazil jedině s partou ozbrojených přátel a s doprovodným vozem, který by vezl basy piv, chladící box a gril. To by byla teprve divočina. 75% (09.04.2020)