Rodinná oslava
Festen
The Celebration
Réžia:
Thomas VinterbergKamera:
Anthony Dod MantleHudba:
Lars Bo JensenHrajú:
Ulrich Thomsen, Henning Moritzen, Thomas Bo Larsen, Paprika Steen, Birthe Neumann, Trine Dyrholm, Helle Dolleris, Therese Glahn, Klaus Bondam (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Psychologická a spoločenská dráma, ktorá sa odohráva v luxusnej vidieckej vile počas rodinnej oslavy šesťdesiatych narodenín úspešného hoteliera, sa zameriava na rozkrývanie skutočných charakterov jednotlivých postáv. Tvorca vykresľuje individuálne rysy a psychologické problémy svojich hrdinov, ktorým sa počas oslavy vracajú traumatické spomienky na detstvo. Obraz harmonického rodinného stretnutia, ktoré sa postupne preklenie do vzájomných slovných i fyzických konfliktov medzi jednotlivými členmi rodiny, vypovedá o morálnej a etickej kríze dánskej spoločnosti. (Film Europe)
(viac)Recenzie (356)
Tak u tohohle si dovolím trošku obsáhlejší popis... Skupina Dogme 95, která si vytyčila zvláštní cíle filmaření, mě příliš se svým přistupem nezaujala. Nepřijde mi nic inovativního na tom, že se vzdáme pokroku a vrátíme se ke starým technikam, ať už ve filmu nebo v čemkoliv jiném. Chápu to tedy jenom jako pokus se zviditelnit za každou cenu. Navíc je tahle demence postavená na hlavu tím, jak se ke svým pravidlům Dogma 95 postavila ("Již od začátku ale byly pravidla samotnými tvůrci záměrně porušována.", wiki.cz viz výše). To jen potvrzuje moji původní domněnku. Bohužel to ti lidé mysleli vážně a fakt začali natáčet filmy. Prvním z nich je právě Rodinná oslava, kde vnitřní problémy tvůrců probublaly na povrch a celých 105 minut filmu mě obtěžovaly. Od 15. minuty jsem se těšil na konec a věděl jsem, že už nic nového nepřijde. Film, který popisuje rodinnou oslavu jedné, z velké části psychicky narušené rodiny, ve kterém místy probíhají nesmyslné dialogy a konfliktní scény jsou tak uměle vytvářeny až to hezké není, opravdu není šálkém, ze kterého bych chtěl pít znovu. Nespozoroval jsem ani žádný kvalitní osobitý herecký výkon. Celé mi to přislo postavené na hlavu a udělané za každou cenu tak, aby to působilo hrozně věrohodně. Mě osobně to zasáhlo velmi, ale v hodně negativním smyslu. Navíc v obsahu je psáno, že film se zabývá dobovými dánskými společenskými problémy. No tak to PARDÓN, ale jestli se tohle dá paušalizovat na celospolečenský problém... NE! Domnívám se, že v Dánsku není nijak vyšší počet zvrácených psychicky narušených klanů, které znásilňují svoje děti, než kdekoliv jinde v civilizovaném světě! Jediným pravidlem Dogmy 95, které chápu je to, že jméno režíséra nesmí být uvedeno v titulcích, protože pod tohle bych se taky podepsat nechtěl! Závěrem tedy hodnotím jako film o magorech, pro magory, od magorů a dávám odpad! A odpad patří do koše anebo se má spláchnout do hajzlu. Nepatří však na obrazovky, takže se Dogmě 95 budu velkým obloukem vyhýbat!!! (Hodnocení 86 % mě burcuje k dlouhému kroucení hlavou...) ()
Omračující filmový zážitek, netřeba komentovat, kdo neviděl, chutě do toho...prostě "UF" ()
Námet ani scenár nie sú nijak prevratní... Prevratný je ale rozhodne dojem, ktorý vo vás táto dogmatická oslava zanechá. Na zdravie! ()
***+ ()
Mám rád severské filmy, ale tento mě lehce zklamal nevyužitím svého potenciálu. Herecké obsazení je více než brilantní, scénář fenomenální, jen mi prostě neseděl celkový psychologický charakter postav. Takřka každý se chová jako vymaštěný idiot, což filmu značně ubližuje. I tak se jedná o lehký nadprůměr a dávám 4 slušné hvězdy. ()
Filmový ekvivalent napalmu. Ať si vzpomenete na sebedebilnější rodinnou oslavu, tohle fakt netrumfnete... ()
Uz v dobe vzniku mi tenhle film prisel jako zjeveni. A prijde mi i dnes (2021). Genialni studie zpracování viny: obeti! vinika, spoluviniku i tech, kteri se objevi pri coming outu. Uzasny. Jeden z nejlepsich filmu ever! ()
Drama v shakespearovském stylu. Nemá jedinou chybičku a krve by se v člověku nedořezal. ()
Pozn. k úvodnímu obsahu: Pia byla blonďatá služebná, zatímco zesnulá sestra se jmenovala Linda. Ke komentáři: jednalo se o dánskou rodinu, nikoliv švédskou. Dánský fim, dánské desatero, dánští tvůrci, mezinárodní odezva. ()
Tomuto filmu možná chybí trochu větší spád, ale myslím, že mu to velmi rád prominu. Opravdový zážitek. ()
Je fajn oslavit s rodinou tatínkovo jubileum. Zavzpomínat, popovídat si. Emotivní drama, vydržel jsem, nedutal jsem. Drobná výtka snad jen ke kameře. ()
Pro mě zatím asi nejemotivněji působící film, co jsem kdy viděl. Kdyby šlo dát 6*, tak jich dám 7. ()
Dal bych pět hvězd, ale musím jednu strhnout, Dogme 95 je vážně hloupý nápad. Mám pocit, že si na sebe tvůrci ušili bič, protože ta pravidla jsou nesmyslně přísná. To, že nesmí být jméno režiséra uvedeno v titulcích beru jen jako pózu, to, že natáčení musí probíhat v reálu bez rekvizit, budiž, ale ta kamera je docela úlet. Chápu, že má vyvolat intenzivní pocit reality, ale spíše mi to připadalo jako kombinace skrýté kamery a home videa. To je popírání pokroku. Na druhou stranu, chtěl bych vidět stejný film, se stejnými herci, ale natočený moderními filmařskými metodami, jako např. Hon. Zajímalo by mě, jestli by film ve výsledku na člověka také tak zapůsobil. 80% ()
První film, který jsem v rámci Dogma 95 viděl. Je fajn, když někdo točí jen to, co vidí. Audiovizuální orgie si sice každý občas dopřejeme, ale o to víc potěší "návrat ke kořenům". Je to zvláštní snímek. Snad s nikým se tady člověk neztotožní, všichni jsou pěkně ujetí. Zkrátka skandinávská specialita, na kterou potřebujete kladivo a i tak ji budete trávit dost dlouho... ()
Výborná ukázka síly severského filmu. A přitom stačí jenom tak málo, tabuizovaný téma a atmosféru tak hustou, že by se dala krájet. ()
Surový psychologický nářez, podaný ruční kamerou a takřka amatérsky působícím vzhledem. To je však (podle Dogma 95) pouze důvod, aby se snímek soustředil na postavy a samotný příběh, což se zde opravdu daří. Během, zpočátku klidné, rodinné oslavy se nám dostane perfektní psychologický rozbor jednotlivých postav, takže si každý udělá o každém svůj obrázek. Postupné vyvrcholení snímku je pak dokonalým příkladem nečekaných zvratů a diváka nutí neodcházet. Pro mě osobně jeden z nejlepších psychologických filmů, který jsem měl možnost vidět. ()
Poriadne hustá a strhujúca psychologická dráma. Dej sa odohráva na oslave 60- ky, otca rozvetvenej rodiny, na ktorého sa nečakane vyleje vlna ťažkého obvinenia od jeho najstaršieho syna, ktorá vyvolá dilemu zaujať postoj, po tom čo sa prítomným hosťom nepodarí oslavu opustiť. Napätie ktoré prerastá v chaos a k tomu pomätená kamera, bráni hlbšie sa zamyslieť nad myšlienkovými pochodmi všetkých prítomných, ktorí by mali ustáť atmosféru, ktorá naberala na neautenticite. Aj tak, zaujímavý projekt od dánskej produkcie. ()
Tak to byl hodně drsnej film,zpočátku celkem blbost,skoro,bych to vypnul,ale postupně se to všechno začalo odhalovat,paráda!Škoda jen,že jsem nesehnal žádnou dost kvalitní verzi! ()
Maně se mi vybavovalo Formanovo Hoří, má panenko: nová vlna u nás, Dogma 95 v Dánsku. Rozdíl odpovídá hlavně posunu ve filmařských postupech a vnímání filmu jako takového za těch třicet let, co oba filmy dělí. ()
Další filmek od Vinterberga za mnou.Co vlastně k němu říct.Rozhodně mohl být i více surovější.Občas to lezlo hodně po povrchu a jakmile Christian se do toho pustil tak to začalo.Ten sled událostí není některak velký,ale začíná vcelku pozvolna.Že by se člověk ptal proč kuchař se chová tak jako ve filmu nedostane odpověď. Jedna z věcí je,že si na nějakou korektnost nehraje což je jenom dobře.Oslava která se zvrtne v dobrou manéž,kdy lidi jen tak sedí a pak si jdou vedle vypít kafe a zatančit vlastně nemá chybu, i když vědí,že oslavanec je trochu kutil na děti.Kamera je sice chtěná,ale postupem času ani to nějak extra nevadilo.Bohužel nějakou přidanou hodnotu fakt neměla.Herecký koncert o pěkné rodince,kde na povrch postupujícím časem vyplouvají kostlivci ze skříně. ()
Reklama