Reklama

Reklama

VOD (1)

Psychologická a spoločenská dráma, ktorá sa odohráva v luxusnej vidieckej vile počas rodinnej oslavy šesťdesiatych narodenín úspešného hoteliera, sa zameriava na rozkrývanie skutočných charakterov jednotlivých postáv. Tvorca vykresľuje individuálne rysy a psychologické problémy svojich hrdinov, ktorým sa počas oslavy vracajú traumatické spomienky na detstvo. Obraz harmonického rodinného stretnutia, ktoré sa postupne preklenie do vzájomných slovných i fyzických konfliktov medzi jednotlivými členmi rodiny, vypovedá o morálnej a etickej kríze dánskej spoločnosti. (Film Europe)

(viac)

Recenzie (352)

Renton 

všetky recenzie používateľa

Scénář: Thomas Vinterberg, Mogens Rukov .. Hlava rodiny slaví 60 narozeniny a k této příležitosti sezvala celou svoji famílii do honosného sídla, kde během oslav vyplouvají dávné křivdy a zapomenuté strasti minulosti. Na to, jaké má film postavení v místním žebříčku jsem však čekal trochu údernější scénář! Protože pár bolestných vzpomínek a teatrálních výkřiků evidentně šílené snobské rodinky mě jaksi nedostalo do správných výšin. Jelikož je film podle manifestu Dogma 95, co se zpravování týče není tak moc co vyzdvihnout nebo naopak hanit. Vše podléhá svazujícím pravidlům a tato forma mi nikterak nevadí. ()

Jordan 

všetky recenzie používateľa

pre mňa osobne bezchybný a veľmi silný vrchol dogmy, kde som žral tú formu, nerušila, práve naopak - pasovala. skvelý viacvrstvový film, dokonalé herecké obsadenie, jednoduchý, no brilantný scenár, kde na ploche jedného večera, jedného miesta a jednej rodinnej oslavy režisér demaskuje pokrytectvo spoločnosti - cítim tu veľmi silný nádych kritiky voči švédskej spoločnosti a stále prítomné vyrovnávanie sa s ich nacistickou minulosťou. ()

Reklama

Flipnic 

všetky recenzie používateľa

To jsou ty rodinný oslavy ... :-)) Aneb jak říkala moje babička: "Všude je něco...". A je to tak a tenhle film to skvěle vystihuje. Člověk by řekl "těžce dramaticky", jenže ono to je fakt ze života a jak mezi sociální spodinou, tak mezi "high class" rodinami, dějí se věci odporné a zvrácené ... Sociální úroveň ani inteligence nezabraňuje skrytým rodinným tajemstvím a tabu, které se většinou na povrch ani nikdy nedostanou ... V tomto filmu se na povrch dostanou a o to větší je to sada ... Je to fakt psychologickej nářez a pro vnímavého diváka hodně těžce stravitelný kousek. Ovšem geniální, geniálně zahraný a podaný ... Trochu mě vadila poletující kamera, ale ta přece jen celý dojem ještě "přiostřovala" ... Vynikající!!! ()

Davies182 

všetky recenzie používateľa

No ty vole. Dlouho mě u filmu nemrazilo, tak teď se jim snad zase začnu věnovat více - na wikipedii mám načtenou stránku o Dogma 95, tak jsem zvědav, co mě čeká příště! Tento rok to u mě zatím "vedou" samé vymývárny mozku ala Princ nebo Alenka... a teď přijde tohle - pro slušná dramata aby člověk chodil až do severské tundry! Jinak na adresu tohoto snímku nemá cenu se moc rozepisovat: je to svěží, je to drsné (je to hororové aneb při scéně v koupelně jsem se fakt oklepal), a trochu se s tím asi dokáže ztotožnit každý z nás. A nebo je snad vaše rodina úplně normální? ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Rodinná oslava je nepochybne zaujímavý, drsný film, ktorý diváka nenechá ľahostajným. Permanentne je prítomné napätie spoločne so zvedavosťou, ako sa to bude ďalej vyvíjať. Nemôžem dať vyššie ohodnotenie, pretože vyskytujúce sa kiksy kamery a strihu nepovažujem za "umelecký" zámer v rámci Dogmy 95, ale mám z nich dojem prítomnosti chaosu a samoúčelnosti. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (15)

  • V roce 1995 oslovil režisér Lars von Trier Thomase Vinterberga, kterého považoval za neslibnějšího mladého dánského filmaře (Vinterberg tehdy ještě nenatočil svůj první celovečerní film Největší hrdinové – 1996, ale měl za sebou dva dobře hodnocené krátkometrážní snímky Sidste omgang – 1993 a Kluk, který chodil pozpátku – 1994). Von Trier ho přizval nejen jako člena Dogme 95 – hnutí, které se snažilo vytvořit novou úroveň důrazu na vyprávění příběhu a herecké výkony, jako přímý protiklad k velkorozpočtovým filmům, které byly vnímány jako přílišné spoléhání na speciální efekty a další digitální nástroje – ale také jako spoluautora jeho manifestu. Podle Vinterberga trvalo půl hodiny, než s von Trierem vymysleli deset hlavních pravidel. (Fediak22)
  • Snímka bola v Nemecku vyhlásená za najhoršie dabovaný film roku 1999. (misterz)

Reklama

Reklama