Amores perros

Na první příběh by se neměli dívat milovníci psů, píšu to, protože mezi ně patřím. Druhý příběh je slabší, děj nemá čím strhnout. Třetí příběh byl pro mě nejlepší, stejně jako pro jiné komentující. Takže na tom asi něco bude. (30.11.2015)

Inaritu má kopec super filmov. Toto je u mňa zatiaľ stále jeho TOP (14.01.2018)

No, nebylo to nejhorší, ale místy jsem se nudil. Hlavně v příběhu Dana a Valerie. Některé jiné epizodky neměly konec, a protože v celém filmu nebyla jedna jediná sympatická postava, dostává snímek jen lepších 40 %. (22.11.2020)

Skvěle natočené. Jsou ty psí zápasy pravé? Podruhé to už vidět nemusím. (10.01.2003)

Formou podobné Pulp Fiction. Ideální film pro milovníky pejsků...hm to byl pokus o vtip ;o))) (19.02.2003)

Hlboky film na dlhe zamyslenie sa nad zivotom. Prva poviedka je o vztahoch medzi bratmi, bratovou zenou, brutalnym zarabanim si na zivobytie. Druha poviedka vypoveda o pominutelnosti. Slavna modelka sa jednym okamzikom stava ospisanou zenou, bez buducnosti. Muz, ktory kvoli nej opustil rodinu v domnienke, ze si uzije krasny zivot, sa mu hned v prvy den spolocneho travenia stava nocnou morou. A napokon tretia poviedka o vztahoch medzi otcom a dcerou, dvomi nevlastnymi bratmi - spolocnikmi jednej firmy. Je tu este velmi vela detailov, nad ktorymi sa mozno zamysliet - zachraneny cudzi pes, po vylieceni zabije vsetkych psov majitela, ktory ho vlastne zachranil. Pistol medzi dvomi bratme, ktori chceli jeden druheho vidiet pod zemou, cakanie na autobus, kde mala prist laska zivota ktora neprisla - proste - laska je kurva. Film pre narocnych - kde nenajdete nic prilis uhladene ako to vitime v kasovych trhakoch pri rozpocte milionov dolarov. Jednoduche - realne, hlboke, krute - skvele... (07.12.2004)

Alejandro brutálně nasazené tempo první povídky (prostřihy brutálního násilí a soulože jsou brilantní) nedokáže udržet celý snímek a obzvláště druhá povídka místy trochu nudí. Vše si vynahrazujeme v té poslední, která má sice sem tam nějaké to hluché místo, ale scéna, kde jsou oba bratři pohromadě je naprosto bombastická... už se těším na 21 gramů. (04.08.2006)

siii seňoooor...ano první povídka byla nejlepší, bez ní by to tak dobrý nebylo (28.12.2006)

8/10... Film dokonalý vo všetkom okrem scenáru... Ten síce nie je zlý, skôr naopak, ale je v ňom pár dier, ktoré vŕtajú hlavou dosť na to, aby sa nedali ignorovať... Ale aj tak silný, avšak krutý zážitok... (07.04.2007)

Tak to má být. Život je boj. V životě se žádné happyendy nekonají. A jestli ano, tak jsou tak bezvýznamné, že nestojí ani za řeč. Ińáritu rozčeřil vlny, ale hlavně dal filmu Bernala. Surová kamera odraží surové Mexiko, opět atmošku dokresluje vynikající soundtrack (nemůžu za to, pro soundtracky mám prostě slabost:) a celé je to jaksi o hodnotách. A jaké jsou ty vaše? (14.10.2007)

Film, který odstartoval kariéru Mexického režiséra Alejandra Gonzáleze Iñárrita. Jak je v jeho filmech zvykem, je děj rozdělen na několik částí. V každé části pak probíhá samostatný příběh a v jedné chvíli dojde k propojení s ostatními. Tento jeho konkrétní kousek se mi velice líbil. Vřele doporučuji. (28.02.2009)

Silný příběh plný emocí, který si mě ovšem nepřitáhl k sobě tak, jak jsem na to zvyklý u svých srdečních filmových záležitostí. (23.07.2009)

Skvost! "Chcete-li rozesmát boha, řekněte mu svoje plány." "Přísahal jsem, že tě nikdy nebudu hledat. Ale nešlo to." "Jsme i to, co jsme ztratili." (14.08.2010)

Vskutku zajímavá práce s kamerou. Napadlo mne v prvních minutách snímku. Vše působí tak reálně a čistě, že vám nevadí i utlačování OST. První příběh o Octaviovi a lásce k dívce jeho bratra je velmi strhující. Vydělávání peněz díky psím zápasům je originální a líbilo se. Nádech brutality skloubena s výbornými dramatickými scénami je vskutku úžasný. Druhý příběh je možná o malinko slabší, ale přesto neztrácí tolik tempo. Vynikající scény hledání psa mne dostaly. Dokonale zahraná Valerie, která přesně ví jak se modelka má chovat. Třetí příběh bohužel pokulhává, ale stále je to pěkný film. Jo láska je hold ku*va. (16.08.2010)

Provázání několika dějových línií a osudů postav. O hodinu kratší stopáž by tomu jen prospěla. Jinak velmi zajimavé. Bohužel první storka s Octáviem byla stěžejní pro celý film a zastínila vše ostatní. (15.09.2010)

Když se sebe zeptám, proč vzniknul tento film (a o to jde přece vždy), vychází mi, že si chtěl režisér tak trochu zarežírovat a tak trochu šokovat. To na dobrý film nestačí. (01.01.2011)

Strašně zvláštní film. Jako mnozí kolegové jsem dřív viděla 21 gramů a tam mi postavy připadaly jednak propracovanější (režisérova zkušenost?), jednak sympatičtější (i když si odmyslím mého miláčka Benicia Del Tora). V Amores Perros mi byl nejpříjemnější =majitel= psího zápasiště, byl férový a na nic si nehrál. A ti psi... =zahráli= skvěle, až šel mráz po zádech. Nebyla jsem zklamaná, ale ani mi nevzalo dech, asi tak. (02.01.2011)

Pro mě celkem o ničem. Chyběla mi asi větší propletenost příběhů. Nějak jsem nepochopil co tím chtěl básník říct, jestli tedy něco říct chtěl. Ta nehoda, při které se nedobrovolně všichni sejdou, tam mi nějak neseděla a podle mě, kdyby se úplně vynechala, tak to snad ani filmu neublíží. Nejvíce na mě asi zapůsobila atmosféra drsného Mexika, která se podařila na výbornou. Jinak jeden zoufalý lidský osud vedle druhého. (02.01.2011)

V názvu se nachází zajímavá španělštinářská hříčka... Amor es perro - skutečně značí "láska je čubka", ale zároveň zde máme proti sobě postavené dva klíčové pojmy - amores perros - lásky/psi. A obojí je ústředním tématem filmu a volně propojuje jednotlivé části. Film je velmi mexický, dokonce mám pocit, že pro plné pochopení je třeba mít osobní zkušenost s touto zemí, jejími lidmi a především podivuhodným panoptikem Mexico City. Časový zmatek, ostré kontrasty světa "vyšší společnosti" a prostých lidí ze slumů, impulzivní jednání charakterů, které vede až k nečekaným brutalitám. A všudypřítomná smrt, která je pro Mexičany přirozenou součástí života, stejně jako láska... láska, která dokáže být věrná, zrádná, naivní, směšná a zbloudilá jako pes. Octavio touží po lásce a stává se vrahem, jeho bratr krade možná ze sebelásky, možná i kvůli své mladičké ženě... které zradí oba a nakonec zřejmě zůstane sama... svět mladých je pak konfrontován s dvojicí "zralých" milenců, z nichž jeden opouští rodinu, aby mohl být s milenkou, která se však (snad kvůli dřívějším neupřímným vztahům) upíná nejvíce na svého psa. Inarritu si dovoluje hodně černého humoru, ale přese vše prosvítá soucit s postavami a jejich touhami. A ústřední roli ve snímku svěřuje další typicky mexické postavě - někdejšímu revolucionáři, nyní nájemnému vrahovi, který své zakázky získává od zkorumpovaného policisty. A právě El Chivo je nakonec jedinou zárukou nadějného vyznění filmu. Láska k rodině a pohled do vlastní tváře ve vraždícím psovi (přesně dle pořekadla "jaký pán, takový pes" si psi a lidé ve snímku vzájemně nastavují zrcadlo) ho nakonec přivedou k prozření... v závěru se vydává na cestu, aby si to ještě jednou se životem rozdal pěkně od začátku. Vše souzní i s cover verzí písně Lucha de gigantes od Nacha Popu v titulcích - Deja que pasemos sin miedo "kéž bychom tím prošli beze strachu". Nemohu dát jinak než za 5. (18.08.2011)

Skvělé zpracování, dobré náměty... Kladu si otázku, co v šechno vydrží opravdová láska... Ale psí zápasy mi to překazily, i když dobrý pes může být velmi milován... Hlavně abys neměl díru v podlaze... (07.01.2012)