Scenár:
Stéphane DurandObsahy(1)
Obdobný tvůrčí tým, který si získal pozornost uměleckým dokumentem o tajemných obyvatelích hmyzí říše MICROCOSMOS (1996), natočil podobně laděný snímek věnovaný ptákům a jejich obdivuhodné schopnosti migrace. Ta je nejen důkazem výjimečné orientační schopnosti a téměř nekonečné životaschopnosti opeřenců, ale i metaforou naděje na návrat. Pro řadu druhů znamená životní nezbytnost podmiňující úspěšnou reprodukci a umožňuje jim přežití v často extrémních podmínkách. Pro člověka se však může stát poetickým obrazem života odhodlaného přetrvat navzdory nepřízni počasí, podnebí i osudovým náhodám. Ve filmu, který ke svým divákům hovoří prostřednictvím poetických obrazů a hudby a především obraznosti samotné přírody, se průvodního slova ujal režisér Jacques Perrin. Snímek získal v roce 2001 Césara za nejlepší střih a nominaci na Césara pro režiséry a autora hudby. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (95)
Já jsem se strašně bál,že po Microkosmu se toto tak úžasně nepovede,ale nakonec jsem hodně spokojený.Nádherný svět,který máme nad hlavou a na který vidím je,když přiletí ptáci zobnou do naší budky.Podle mne úžasná kamera,zejména vedle letících ptáků a skvěle nasnímán smutek hus,sledující své odlétající sestry...95% ()
Svet podzemných chodbičiek a trávy v Mikrokozme sa zmenil v pláne nádhernej prírody po celom svete. Len škoda, že sú všetky zábery vo filme tak krátke a tie najlepšie z nich si nemôžeme vychutnať tak, ako v pomalšej, plynulejšej a hypnotickejšej Barake. Každopádne to treba vidieť na veľkom plátne a kvôli pádu ľadovca minimálne v Dolby Digital! ()
"______________!!!!" (tichý údiv) Ptáci jsou úžasná překrásná stvoření. Majestátní a vznešení ve vzduchu, komičtí a neohrabaní na zemi. Tenhle film obsahuje hromadu těch nejúžasnějších záběrů, jaké jsem kdy viděl. Kdyby k tomu ještě hrála hudba formátu Glassových Qatsi symfonií, bylo by to za 200%. Mám jedinou výtku k několika patetickým mluveným vsuvkám. Je jich sice jen pár vět, ale i tak je to velmi rušivý element. Ale to je jen malá vada na kráse téhle nádherné věci. ()
Celou dobu jsem na film zíral s otevřenou pusou. (Možná to bylo tím, že jsem měl rýmu a nemohl jsem tudíž dýchat nosem. To však nevysvětluje proč jsem ji mezi nádechy nedokázal zavřít.) Ptáčí svět je vizuální skvost. Vizuální? Ne! Audiovizuální! :)) K pěti hvězdičkám má film blízko jako husa k oblakům. K zemi byl film sražen dlouhou metráží (hodina a půl byla na mě moc) a jistou stereotypčností. A teď budou následovat SPOILERY, TAKŽE BACHA! // Tučňák patagonský: 40% ječících, 50% řvoucích. // Nejlepší mystifikace včech dob: Ptáci letí kolem Sochy svobody a pak směrem k Eiffelovce. Říkáte si co je to za blbost, než vám dojde, že v Paříži maj minikopii Sochy svobody. Fakt jsem si myslel, že ty husy letěj New Yorkem. Až ta Eiffelovka mi nahlodala pčesvědčení. Dokonalá mystifikace! (Ale, kdo ví třeba maj v New Yorku maxikopii Eifellovi věže) // Ptáci utíkající před lavinou ani gumová husa (nebo co to bylo) nebyli špatní. ... ()
Sedl jsem si k televizi, po dni v práci, jaksi neplánovaně s tím, že buď u toho usnu nebo to zhlédnu. Posléze se má pusa začla rozevírat, nebylo to zíváním, ale němým úžasem. V tomto tupém výrazu jsem vydžel až do závěru. Nádherně poetické. Ke konci stopáže mi už vážně škubalo v ramenech a paže mé se začínaly nevědomky pozvedávat. Vzdávám holt těmto opeřencům, těmto vládcům oblohy. Vzdávám holt tomuto filmu. ()
Galéria (21)
Fotka © Sony Picture Classics
Zaujímavosti (6)
- Nejplašší ptáci byli natáčeni pomocí nehlučných maskovaných robotů. (EMMY)
- Celou noc museli filmaři nechat zapnuté motory letadel, aby si na ně nenarozená ptáčata nenásilně zvykla a považovala je za zvuky těla své matky. (EMMY)
- Natáčelo se ve 40 zemích světa. Na filmu se podílelo 14 kameramanů, 7 asistentů režie, 11 asistentů kamery a 350 dalších pracovníků. (EMMY)
Reklama