Putovanie vtákov

Svet podzemných chodbičiek a trávy v Mikrokozme sa zmenil v pláne nádhernej prírody po celom svete. Len škoda, že sú všetky zábery vo filme tak krátke a tie najlepšie z nich si nemôžeme vychutnať tak, ako v pomalšej, plynulejšej a hypnotickejšej Barake. Každopádne to treba vidieť na veľkom plátne a kvôli pádu ľadovca minimálne v Dolby Digital! (08.07.2002)

Fascinující! U každého záběru jsem žasl a přemýšlel, jak se autorům mohlo něco takového povést. Úžasná doprovodná hudba. Záběr, jak stará paní krmí ptáky na farmě vě mě vyvolal pocit naprosté harmonie, pohody a důvery a ten jak se papoušek osvobodil byl zase velmi dojemný. Svět ptáků je neuvěřitelně rozmanitý, hravý, krásný, ale i krutý. Spolu s Microcosmem se řadí Le peuple migrateur mezi moje nejoblíbenější dokumenty. (06.02.2008)

Úžasný dokument zo sveta všakovakeho vtáctva. Perfektné zábery rôznych druhov vtákov zasadených do nádhernej scenérie rôznych kontinentov a podfarbene občasnou hudbou, ktorá však perfektne dotvára dokonalý zážitok z tohto dokumentu a mohlo jej byt ovela viac. Pri niektorých scénach som mal až slzy na krajíčku. Je pravda že tie skvele scény mohli trvať aj dlhšie pre umocnenie zážitku ale to je len malá trieska v oku tohto dielka. Čo sa týka estetického zážitku pre mňa lepšie ako Microcosmus. 10/10 nemôžem len odporučiť každému kto má len trochu rád prírodu. (30.10.2006)

Můžete vidět neuvěřitelné záběry částí Zeměkoule z ptačí perspektivy, které neustále vyvolávaly otázku v jaké výšce vlastně lítají. Takový záběr Grónska, Islandu a části Evropy se nezapomíná. Většinu ptáků se dalo poznat, žijí i u nás. I si divák spoustu informací zopakuje nebo se dozví. Např. to, že i když nikdy cestu nepodnikly, protože se zrovna vylíhly, jsou schopni uletět poprvé správně tisíce kilometrů. (12.04.2016)

Onehdá jsem měl velmi blbou náladu a rozhodl jsem se ji odstranit podíváním se na přírodopisný dokument. To byla největší chyba. V tom dokumentu se zvířata navzájem jen žrala nebo pářila, prala a jakýsi nesympatický hlas ještě dovysvětloval, co že se tam vlastně děje, kdyby někdo náhodou při pohledu na lva žeroucího antilopu nevěděl, že se dívá na lva žeroucího antilopu. Měl jsem tenkrát smůlu, že jsem narazil na nějaký obyčejný dokument a ne na Ptačí svět. Takhle nadpozemsky krásný film jsem totiž neviděl od Amélie z Montmartru. Jediné co mě mrzí je to, že jsem neměl tu čest vidět ho na velkém plátně. Film Ptačí svět mě obohatil o velmi cennou věc - teď už vím, že, ač to zní sebepatetičtěji, až příště budu mít špatnou náladu, stačí se podívat na oblohu... (28.10.2006)