Paganini ve víru erotických vášní

Paganini hraje davy šílí a já taky. Z toho jeho fidlání jsem dostával psotník, příšerná houslová kakofonie je bohužel protkána tímto šíleným paskvilem skrz na skrz. Ach bože co sem si myslel, no ovšem já sem si to vlastně pustil kvůli těm erotickým vášním,které by rajcovali možná tak lovce mamutů co mají ve zvyku ženu praštit kyjem po hlavě a odtáhnout ji do jeskyně.Příšerně přehrávající hysterické kurvy ječí tak žeby vaše libido spolehlivě zchladili na bod mrazu a nepomůže ani to ,že sou celkem pohledné když už vás jednou něco zhnusí nepomůže ani svěcená.Tak ste to měl v plánu pane Kinski na sklonku života ještě naposledy otrávit diváka? (21.01.2014)

Nekonečný videoklip vypadá na první pohled jako Kinského exhibice. Nezapře se inspirace artovými a novovlnnými filmy 60. a počátku 70. let. Do jisté míry vítězství formy nad obsahem. A přeci právě kvůli Kinskému má tenhle film i další přidanou hodnotu. Asi nemusel příliš pouštět svoji fantazii z uzdy, jelikož měl se slavným virtuosem dosti společného....především zájem o ženy. Kamera, tu šerosvitná, tam poetická a lyrická, jinde nepříjemně rozkývaná, z větší části však výtvarná, je doprovázená božským nástrojem, který jen několikrát na chvíli utichne. Přiznám se, že ač mám housle velmi rád, byly chvíle, kdy jsem jich měl plnou hlavu (a zuby). Mozaika příhod, snů, vzpomínek a běžných pracovních činností té doby je doplněna o hráčské kreace a vášnivou erotiku. Především pro milovníky houslí a fanoušky Kinského. (26.08.2017)

S tímhle filmem se to má asi jako s jistým pouličním hudebníkem, k němuž jsem jednou přistoupil a podal mu bankovku se slovy: "Vemte si to, ale jen pod podmínkou, že už vás tady dnes neuvidím a neuslyším." Hvězdičkami nehodnotitelné, zvláštní uznání ovšem zaslouží člověk, který vymyslel český distribuční název. (26.05.2024)

Ono se na to dá koukat ze dvou úhlů... Jednak jako na umělecky stylizovanou mozaiku plnou snové atmosféry, rozmanitých nálad a téměř impresionistických obrazů které Klaus skládá odvážně vedle sebe na základě pocitů a intuice bez ohledu na to jestli výsledek bude obvyklý či divácky atraktivní a stravitelný. Tvoří svůj egomaniakální autoportrét skrze Paganiniho osobnost a nutno dodat, že ty paralely jsou často tak výrazné, že nelze pochybovat o tom, že pro Klause to musel být velmi osobní a nitroobnaující projekt. Je až mrazivé jak se mu díky mapování Paganiniho/svého života povedlo nahlédnout do vlastní blízké budoucnosti a vlastně zdokumentovat svou smrt........... Stejnětak jde na celý film koukat okem skeptičtějším, které stylizaci vidí spíše jako prostor pro maskování myšlenkové neucelenosti, režijní nevyzrálosti a technické průměrnosti... Já mám Klause rád a tak jsem ochoten otevřít se první variantě. Vysnil si to a přes extrémní obtížnost ( i Herzog mu to odmítl režírovat jako nezfilmovatelný projekt) se s tím popral nesmírně statečně. Zvláštní a osobitý film. (30.07.2014)

Moc pěkný obraz, syrový, nezreslený a vystihující dobovou každodennost. Jinak děj slabší, Klaus většionu jen fidlá, mrdá, osahává syna, mrdá, fidlá, mrdá, mrdá, mrdá atd. Velcí herci mají jistě jako své vrcholné dílo sklon natočit nějaký dokonale promyšlený oduševnělý a dospělý počin, ale Klaus se rozloučil tou největší prasárnou Bravo! (10.04.2014)