Rukojemník

Proč mi tohle retro nesedlo? Juran Nvota natočil dobrý film, v němž dokáže pracovat s dětskými herci jako málokdo (mám teď na jazyku Smyckovo Bylo nás pět, ale asi mi tohle srovnání tady kdekdo omlátí o hlavu), konec je parádní, kamera a zvuk vysoko. Problém je jenom v dabingu. Stačí pootočit hlavu, na chvíli mrknout jinam a máte silný pocit, že sledujete německý seriál na Nově nebo kanadskou zadarmodrahý srajdu z Barrandova. Dialogy prostě nejdou hercům do pusy, a výjimkou nejsou ani dospělí herci. Obrovská škoda, protože jinak i přes neustále protežovaný filmový rok 1968 je tohle grandiózní dílo. Moc se líbil taky "pomalejší" spolužák - moc povedený casting. Malému Richardovi tleskám. (28.05.2015)

Po dlhšej dobe vydarený a pozerateľný slovenský film, ale bez chýb nie je. Súhlasím s užívateľom nascendim v v tom, že detské dialógy doslova režú uši. Neviem, čo za idiot ich písal, ale takto sa deti medzi sebou nikdy nebavili. Načo vkladať deťom do úst dospelácke reči? Slovo "mlč" sme ako deti nikdy nepoužili. (Nepoužívam ho ani dnes) Namiesto toho drž hubu, zavri zobák, buď ticho...Ešte lepšie dopadli slová ako "V žiadnom prípade" namiesto hovorového - no určite, zabudni, snívaj ďalej... alebo spojenie "to je pre teba" namiesto jednoduchého - tu máš, na...Takých trápnych slov a spojení je tu pomerne dosť a aj keď sú sami o sebe znesiteľné, z úst detí vyznievajú fakt divne. Inak film sa mi páčil, dobré postavy, malý Labuda by mohol niečo dokázať, zdá sa, že je šikovný. L. Šafránková sa popasovala so slovenčinou a dokonca i maďarčinou a dobrá bola i S. Tobias ako učiteľka. Pekný a dojemný záver s nasadením dedovho klobúka. Pán Lasica už dlho nemal tak dobrú rolu. Všetko, čo mi na filme vadilo nebolo o peniazoch. Čo takto skúšobná projekcia a skúsiť vychytať muchy? 70%. (10.01.2016)

Kvalitní začátek ve mně nabudil myšlenku, že jsem propásl kvalitní kousek a narazil na něj až v roce 2023, avšak postupem času se film dostává do slepé uličky a nenabízí nic nového nebo něco, co by bylo originální. Potěší snad jen dobré herecké výkony všech zúčastněných a pěkná práce s kamerou. Do 2 dnů ale na tento film zcela určitě zapomenu. Slovenský Občanský průkaz se tak nekoná. 4,5/10. (09.08.2023)

Jak Jsme Hráli Čáru je "mnoho věcí", ale rozhodně není "Pelíšky po slovensku". A těmi mnoha věcmi myslím to, že je velmi široce rozkročený nad řadou silných témat, z nichž většinu sice jakoby rozvine, ale jede epizodicky jen po povrchu a nikam se nedovine (mentálně zaostalý spolužák, šikana, smrt, ...). A hlavní linku, kterou zdobí mistrovští Milan Lasica (který se naštěstí zvládl sám nadabovat do češtiny) a Libuše Šafránková (v roli babičky, která mi nevím proč výrazem připomínala Stellu Zázvorkovou a herecky nejsilnější momenty Heleny Růžičkové - a navíc to s přehledem "dává" i maďarsky, což je vpravdě historický moment:)), scénáristi s režísérem kdo ví proč "přizdobují" nesmyslnými spinpointy a naprostými haluzemi, které se prostě stanou a vůbec nic z nich nevyplyne (ztracenou pistoli nikdo nehledá, ztracené udavačské svazky, které nikdo nehledá, a jejichž přečtení rezultuje v jedinou páně Lasicovu větu, načasování hlavních událostí, ...). Od starého harcovníka jako je Juraj Nvota bych čekal výrazně větší dávku tvůrčí jistoty. Film má své silné momenty, a závěrečná scéna je emocionálně jako něco z vrcholných chvil Smrti Krásných Srnců nebo Tiché Bolesti - nebo závěrečného voiceoveru z Pelíšků. Ale celkově dost trpí slabou dramaturgií, a aby toho nebylo málo, tak i pro českého diváka nepochopitelným dabingem ze slovenštiny, který je až příliš vidět (ano, vidět), aby se to dalo přejít mlčením. Takže je to ve výsledku tak na "čáře" mezi 60 a 70%. Ale za tu sehranou prarodičovskou dvojku se uvolím dát vyšší známku. 70% (14.06.2016)

Je hrozně škoda, že byl Rukojemník z jakéhosi důvodu pro českou distribuci přejmenován a předabován. (Čára se tam hraje všehovšudy dvakrát, zmíněna nebyla ani jednou.) Dabing je povětšinou pekelný. Příjemným překvapením byly naopak výkony dětských herců - ti dokonce působili mnohdy lépe a přirozeněji než přehrávající Libuše Šafránková. Krásná je výprava a poetická kamera, nostalgii se daří navodit bezchybně. Bohužel se něco pokazilo ve fázi scénáře a dramaturgie, protože občas to, co se děje na plátně nedává úplně smysl, i některé nahozené dějové linky vyšumí do ztracena. Přesto je Rukojemník jedním z lepších letošních filmů a po dlouhé době filmem o dětech, ze kterého mám relativně dobrý pocit. (09.12.2014)