Mandarinky

Obdivujem takéto filmy, kde sú v popredí menej postáv, takisto obdivujem na týchto filmoch to, že sa odohrávajú vždy na jednom mieste. A keď sa pozriem na to kde tento film vznikol, môžem povedať, že je to veľmi dobrý film, estónsky klenot a to bez pochyby. Tento film má veľa múdrostí. Príbeh dvoch odlišných ľudí a zároveň vzájomne voči nenávidených sa mi páčil. Pochvalu si zaslúži aj soundtrack. 8/10. (29.03.2021)

Zprvu jsem byl k Mandarinkám velice skeptický, jelikož nejsou ze zrovna filmově atraktivní krajiny, jenže dokázali se nominovat přes spoustu velice kvalitní filmu a něco na nich přeci musí být. A ono taky je. Velice minimalistické drama odehrávající se pouze na jednom místě ve válkou ničené Abcházii s několika herci a celkově je děj velmi jednoduchý a komorní. Je také všem velice intenzivní s takovým tím lidským přesahem, kde musí národnost a náboženství stranou. Opravdu krásný velký-malý film. (19.02.2015)

,,VÍŠ, JAK ŘÍKÁM TÉTO VÁLCE? CITRUSOVÁ VÁLKA. ONI BOJUJÍ O ÚZEMÍ, KDE ROSTOU MANDARÍNKY.…“ /// Jen pro pořádek… No a v tomhle bordelu se v chalupě Estonce dědy Iva sejdou Čečenec Ahmed a Gruzínec Nika. Když se vyhrabou z nejhoršího (měli menší válečný nedorozumění), musej dát slovo, že se navzájem nevoddělaj. Alespoň ne v chalupě. A tak si tam žijou, čtvrtej do party je (taky) Estonec Margus, kterej má prekérku se sadem plným mandarinek… tam ti dva se národnostně a nevraživě handrkujou, toť návštěva bratrů Čečenců a každýmu už teď musí bejt jasný, že je to takovej Můj nepřítel pa rusky. Válečnej a bez sci-fi…. Stačí kus milovaný a zároveň nenáviděný země, pár postav a máme tady komorní (proti)válečný drama, s jednou přestřelkou a celkem jasnou výpovědí. O lidech, válce a životě. Celkově si to tak nějak podpráhově říká vo 4*, ale budu se (tentokrát) snažit řídit dědovým heslem, že náboženstvím má bejt zdravej rozum. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Páč v jugošským zákopu jsem už ležel. 2.) K baráku se mi blížej čečenští separatisté. 3.) Thx za titule ,,Sizok“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (07.02.2014)

Téměř komorní, anti-válečný film, s krásným příběhem, jenž realisticky vykreslil nesmyslnosti války z pohledu nevinného civilisty. Křehký příběh, zasazený do opuštěné vesničky uprostřed bojů, kde jediné co zůstalo, je mandarinkový sad, dokonale vyvažují syrové a hluboké dialogy. Nevím, čí je to větší zásluha, snad skvělou režií, snad postavou moudrého starce Iva, ale tento neznámý film si mě získal od první minuty a vůbec neváhám ho ohodnotit plným počtem. (28.09.2014)

Slavní režiséři mají svůj typický rukopis - a v podstatě proto jsou také slavní. O to je ale zároveň podnětnější podívat se na film režiséra, jehož rukopis běžně známý není. Zaza Urušadze má nejen pěkné jméno, ale i jeho rukopis je podobně vyhraněný. Střet civilizací (Estonci - kultivovaní a usedlí, Čečenci a Gruzínci - divocí, s domovem kdovíkde), jehož je film parabolu, zobrazuje ve smířlivých barvách, "stačí jen málo a bude to dobré". Na pozadí se ale odbývá ještě další střet: střet generací, který rovněž probíhá smírně (jejich názorové různosti jsou stmeleny čestným jednáním). A tak, i když dva ze čtyř protagonistů válku v "mandarínkové zemi" nepřežijí (a i jinak je tam více mrtvých než živých); naděje zůstává pro toho, kdo zůstal, i pro toho, kdo odešel. (20.03.2016)