Obsahy(1)
Píše sa rok 1990 a v Abcházsku zúri vojna. Starý Estónec Ivo ako jediný člen rodiny zostáva v krajine a pomáha priateľovi Margusovi so zberom mandarínok. Vojna však na seba nenecháva dlho čakať a zakrátko v ich blízkosti dôjde ku krvavému konfliktu, po ktorom zostanú traja mŕtvi a dvaja zranení. Ivo sa ich rozhodne oboch zachrániť, problém je však v tom, že jeden je Čečenec a druhý Gruzínec. (Madsbender)
(viac)Videá (1)
Recenzie (100)
Nečakané a príjemné prekvapenie. Nezmyselnosť vojnových konfliktov zobrazená na ploche vymedzenej dvoma domami, dielňou a sadom plným mandaríniek. A o konflikte vypovedá viac, ako drahé veľkofilmy. Skvelo navodená atmosféra, výborne vybraní herci, presné dialógy, vhodne striedané akcie s chvíľami pokoja a prekrásny zádumčivý hudobný motív ma dostali. Film mi pripomenul niektoré diela o konfliktoch v krajinách bývalej Juhoslávie, pretože je vlastne úplne jedno, kde poštvú jedných proti druhým. V spojitosti s ním ma napadla iba jediná otázka: prečo som mu nedal plný počet hviezdičiek? Ešte nad tým pouvažujem. ()
Kdo by kdy řekl, že se na poli kinematografie zrodí Estonsko-gruzínské přátelství, které bude založené na příběhu z ne zase tak dávné minulosti, kdy Abcházii vymetala škaredá slečna jménem válka. Mandarinky jsou jedním z příběhů z tohoto prostředí a pro svojí exotickou oblast přináší silně chytlavý lidský příběh, ke kterému není moc co více dodat. Nejblíže mi tento film sedí k chorvatskému filmu Země nikoho. Stejně smutný, stejně absurdní. Jako válka samotná. ()
Téměř komorní, anti-válečný film, s krásným příběhem, jenž realisticky vykreslil nesmyslnosti války z pohledu nevinného civilisty. Křehký příběh, zasazený do opuštěné vesničky uprostřed bojů, kde jediné co zůstalo, je mandarinkový sad, dokonale vyvažují syrové a hluboké dialogy. Nevím, čí je to větší zásluha, snad skvělou režií, snad postavou moudrého starce Iva, ale tento neznámý film si mě získal od první minuty a vůbec neváhám ho ohodnotit plným počtem. ()
Slavní režiséři mají svůj typický rukopis - a v podstatě proto jsou také slavní. O to je ale zároveň podnětnější podívat se na film režiséra, jehož rukopis běžně známý není. Zaza Urušadze má nejen pěkné jméno, ale i jeho rukopis je podobně vyhraněný. Střet civilizací (Estonci - kultivovaní a usedlí, Čečenci a Gruzínci - divocí, s domovem kdovíkde), jehož je film parabolu, zobrazuje ve smířlivých barvách, "stačí jen málo a bude to dobré". Na pozadí se ale odbývá ještě další střet: střet generací, který rovněž probíhá smírně (jejich názorové různosti jsou stmeleny čestným jednáním). A tak, i když dva ze čtyř protagonistů válku v "mandarínkové zemi" nepřežijí (a i jinak je tam více mrtvých než živých); naděje zůstává pro toho, kdo zůstal, i pro toho, kdo odešel. ()
To mám zas jednou radost z dodatečného objevení malého, ale o to působivějšího filmu. Mandarinky jsou dokonalým příkladem jednoduchého, komorního dílka odehrávajícího se na 1 místě s pár postavami, a přitom si s tím snímek bohatě vystačí. Hlavní hrdina může být pro někoho blázen, naiva či idealista…ale Ivo je především normální chlap, který se chová jako člověk. A přesně takový je i celý tento antiválečný film, tedy lidský. Už úvodní a posléze se opakující hudební motiv jako by mi naznačil, že Mandarinky budou pro mě. A byly. Moc mě bavilo sledovat tohle občas trochu napjaté (všechno to nepřátelské provokování a postupně se měnící nevraživost), ale jinak vlastně „pohodové“ posezení u čaje. Chvíle v domku plynou, jenže mírová úmluva, která v něm vládne, už nesahá za jeho zdi, kde stále zuří válka…Nevyhnutelnost člověk podprahově cítí, přesto bych s těmito 4 kumpány rád poseděl i dál. Kazeta tak byla jedinou vyloženě naivní věcí ve filmu, a přesto v něm i ona měla své symbolické místo. Dávám slabší plný počet. ()
Galéria (21)
Zaujímavosti (6)
- Scenár bol napísaný za dva týždne. (Real Tom Hardy)
- Vo filme nie je ani jedna žena. (Pat.Ko)
- Prvý estónsky celovečerný film, ktorý bol nominovaný na Oscara. (Real Tom Hardy)
Reklama