Pozůstalí

po pilotu takové hodně neučesané,rozhárané a zmatené,přesto mě osobně se poměrně líbilo a určitě budu koukat dál,abych se dozvědel co z toho nakonec vyleze...70%...po 6 dílu stále těžko uchopitelné,přesto něco,co má pro mě těžko uvěřitelnou přitažlivost.Nedokážu přesně vysvětlit co to je,ale prostě to tam je. (02.07.2014)

Rozhodně ne seriál pro každého... těžce pocitová věc, která může být pro lidi, co zcela postrádají jakékoliv empatické schopnosti, těžce nudná a roztahaná vydíračka.... ovšem pro mě, jakožto velice empatického člověka, se jedna o naprosto špičkově vystavěné drama s mnoha alegorickýma vsuvkama, fantastickýma hereckýma výkonama a hudbou, která dokázala i z několika plochých scén udělat neskutečně emotivní momenty. Už dlouho se mi nestalo, abych celou řadu shlédnul během dvou dnů. První série - 100% .... Druhá řada ještě přidala na atmosféře a scénáristické preciznosti a i přesto, že je poměrně odlišná od té první, je stejně tak dechberoucí. Závěrečnej díl je pak jedno z nejlepších seriálových finále co jsem kdy viděl. Pro Justina Therouxe chci Emmy a nemůžu žít bez další řady. Druhá série - 100% .... Opět zcela něco jiného, než jsme viděli v předešlých dvou řadách. Tvůrci ubrali na mystičku a tajemnu a přidali tunu podobenství, alegorií a filosofie a zabalili to do špičkově natočeného a neskutečně mistrovsky zahraného psychologického dramatu. Hudba to vše opět dovádí do výšin, které nelze popsat lidskou řečí a nelineárnost celého vyprávění není nic menšího než hotové mistrovské dílo. Během závěrečného dílu jsem se 3x emocionálně rozsypal a po skončení jsem věděl, že tento seriál mohu zařadit na první místo nejlepších seriálů, které jsem kdy viděl. Děkuji. Třetí série - 100% (27.09.2015)

Po čtyřech částech bych to shrnul asi tak, že se seriál jeví jako sebestředná, rádoby-záhadná a velechytře se tvářící kokotina prošpikovaná typicky lindelofskýma pseudo-náboženskýma nesmyslama, která dost kulhavým krokem směřuje k naprosto debilnímu a nicnevysvětlujícímu, ale rozhodně vysoce patetickýmu závěru. Ale třeba se pletu....tak dokoukáno všech seset částí a uznávám, že jsem se trošku spletl. Sice si pořád stojím za tím, že to nikdy nebude dávat větší smysl, ale ta atmosféra světa s posunutou morální hranicí a nádechem beznaděje je hodně výživná. Hvězdu přidávám. (05.08.2014)

„UDÁLOSTI 14. ŘÍJNA SE DOTKLY KAŽDÉHO Z NÁS,…“ /// Po zmizení 2% populace, jsem očekával lavinu neuvěřitelnejch záhad. HOVNO! Vyvalilo se akorát několik osudů, který nemaj šťávu. Záhadný společenství bílejch kuřáků si nedělá starosti s rakovinou, ani s ničím jiným. Sere všechny a mě vlastně taky, páč místo hejbání příběhem, zvyšuje maximálně tržby tabákovýmu průmyslu. Je tady fajn ukamenování, ale tím asi výčet kladů končí. Je to nudný a vo hovně! (vím, že se vopakuju, ale voni si začali!) Nakonec to vzbuzuje jakýsi otázky ohledně lidí, ale zrovna v tomhle já mám celkem jasno. A jestli to mělo filozofovat i jinak, tak to sem ňák nepobral. Ještě že to má jen 10 dílů! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2011 napsal Thomas R. Perrotta, neznám. 2.) Jsem předplatilem časáku National Geographic. 3.) Thx za titule ,,mark82“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (18.05.2015)

Tady člověk musí dát šanci, musí mít naději a vydržet alespoň do 3. epizody a pak ho Pozůstalí zaručeně začnou rozmělňovat, přežvykovat a ždímat tím nejstrašnějším a tím nejkrásnějším způsobem. Takové syrové emoce, jaké dokáže toto dílo probouzet, jsem snad ještě v žádném seriálu nikdy neprožil. Charakterová studie, všudypřítomné tajemství a obrovské množství symbolů, alegorií a životních otázek. Mistrovské dílo, i přes to, že Lindelof znovu před diváka klade otázky a prozatím nepředkládá téměř žádné odpovědi. Jenže tady otázky netvoří základ děje, pouze krásně mysteriózní podhoubí, které umocňuje hledání smyslu života po rozbití starého světa. Každý pozůstalý má hluboké šrámy na duši, každý se s nimi ale vyrovnává jinak. A člověk se klidně může v té depresi utopit. Ale pokud bude plavat vpřed, bude to stát za to. Velký počet scén se člověku vryje do největších hlubin paměti, možná dokonce navždy. Musím sice přiznat, že na tom má jistě velkou zásluhu přímo geniálně vybraný Max Richter jako skladatel, ale nezaostává ani celková kompozice a práce obrazu/kamery. A nikdy to nepůsobí samoúčelně ani násilně. Tak se pozná síla scénáře, stejně jako i síla herecká. Justin Theroux, Carrie Coon, Christopher Eccleston jsou pro mě asi největší zdejší herecké esa, při jejichž dramatech se mlží oči, ale nezaostávají ani ostatní, včetně mladých nováčků. Ať už to v budoucích sériích dopadne jakkoliv, min. první série je absolutní mistrovské dílo, kde kromě několika mírných špatností v dialozích funguje vše. Pokud teda k tomuto seriálu nepřistupujete zcela špatně. 2. série Chvilku si člověk zvyká na změnu prostředí, atmosféry i tempa, stejně tak jako na větší důraz na samotná jednotlivá tajemství, podivínství a absurditu světa po 14. říjnu, ale jak se to začne vše skládat do znovu nádherně emoční mozaiky a dojde vám, že i ta nová znělka perfektně sedí do průběhu příběhu, je to znovu plný počet. Je to méně komorní, méně bílé a smutně chladné, je to prostě jiné. Ale je to stále tíživé, otázky kladoucí, osobité a mistrovsky zahrané - Justin Theroux hraje jednu z nejlepších postav v historii televize a hraje ji mistrovsky, s tak uvěřitelnými emocemi, jaké jsem viděl jen málokdy. Stejně jako Ch. Eccleston, Carrie Coon nebo nově příchozí Kevin Carroll. 10/10 (24.11.2015)