Pozůstalí - Série 3

Třetí řada Pozůstalých nedosahuje na kvality famózní druhé. Překonat ji by ale bylo prakticky nemožné, nabízet znovu to samé by zase bylo zbytečné. V žádném případě se ale nejedná o selhání či nastavovanou kaši. Lindelof si několika radikálnějšími i jemnějšími tahy pročistil stůl a zkrácená osmidílná série se soustředí především na pět pozůstalých – Kevin, Nora, Matt, Laurie a Kevinův otec. I přes užší kruh ústředních figur působí poslední řada rozkouskovaněji než dříve, postavy si často a dlouho jedou po sólových linkách a jejich protnutí je méně. Odhaduji, že maraton by tentokrát fungoval o něco lépe než týdenní rozestupy. Celkově je hodně znát, že tohle je jeden velký finiš. Každého je potřeba někde opustit, věnovat mu poslední chvilku v záři reflektorů a nedá se to všechno nacpat do poslední epizody. Tón je tíživější a řeřavěji osobnější, druhá řada teď ve srovnání působí vzletněji, rozmáchleji. I když se třeba mluví o konci světa, je to niternější než kdy dřív. Protože když někdo po tom všem za uplynulé dvě série nenašel smíření, má na něj vůbec ještě šanci? Pořád se ale najde prostor i pro pár vtipů, tragikomických zvratů, drobných absurdit nebo podivných figurek. V jádru pak stále leží neprvoplánové a stále funkční ždímání emocí z diváka. Zaznělo to už mnohokrát, přesto musím znovu pochválit fantastického Justina Therouxe, ale vlastně i všechny ostatní členy obsazení, kteří ty bolestné dialogy prodávají. Tvůrci jsou si vědomi rizik opakování se, když už se použije obdobný vzorec či schéma, je aktualizováno dost na to, aby nešlo o pouhou recyklaci. S již trademarkovými melodiemi Maxe Richtera se zase rozumně šetří, takže nejsou degradovány na „instantní atmosféru“, ale pořád si zachovávají své kouzlo. V samotném finále Lindelof nejen že nejde po té zápletce, která by se na povrchu nejvíce nabízela (což ale muselo být jasné každému, kdo dával aspoň trochu pozor), on otočí ještě jednou a ještě jinam. Vyšla z toho epizoda s výbornými momenty a uspokojivým, částečně diskuzi-otevřeným závěrem, jíž ale zároveň v průběhu chybí ten tah na branku, který by ji posunul k absolutnímu nadšení. Což se dá vztáhnout i na celou třetí sérii, jež už nedokáže strhnout a vtáhnout s takovou stoprocentní spolehlivostí jako dřív. Ano, Pozůstalí se klidně mohli uzavřít koncem druhé řady a byla by to větší emocionální šleha. V žádném případ ale neříkám, že třetí řada neměla vznikat nebo že za ni nejsem rád, to by byl obrovský divácký nevděk. Australská výprava by stála za to už jen kvůli skvělé sedmé epizodě, těch výborných nápadů i působivých scén ale bylo mnohem víc. Díky za ně. (13.04.2020)

Nemám dojem, žeby bola séria č.3 slabšia ako tie predchádzajúce a to najmä z jedného dôvodu. Príbeh až tu skončil, pripravil nám nečakané rozuzlenie a bodka na konci tretej časti dala celému projektu význam, zistili sme, o čom to celé v skutočnosti bolo a že, ako v prípade Lost, ide viac o metaforu ľudského chovania ako prácu so zvratmi a snahou všetko elegantne dovysvetlovať. Každá epizóda je iná, občas je tá zmena atmosféry trochu na škodu (loď), občas práve naopak dodáva seriálu šťavu (Kevinov svet). (21.10.2018)

Pravděpodobně bylo lepší, když se autoři nepokoušeli vysvětlovat, ale soustředili se "pouze" na pozůstalé a jejich vyrovnávání se ztrátou. Jenže ani to nemusí být zcela bezproblémové, protože sledujeme postavy extrémní, někdy až otravné (Kevinův otec, jehož destruktivní cestě po Austrálii je věnována jedna celá epizoda). Postavy které ve svém zaslepeném fanatismu ubližují ostatním (nebo dokonce zabíjejí), abychom se pak dočkali scény, kde jsou určeni k politování. Opakovaně. Zůstala vynikající hudba a odzbrojující Carrie Coon. (10.03.2019)

Třetí sezóna mě možná tolik nezasáhla, protože se zaměřila na pečlivou, soustředěnou (a po filmařské stránce "trademarkově" navýsost kvalitní), ale výraznějším zacílením epizod na jednotlivé charaktery podstatně roztříštěnější přípravu na… biblickou potopu? Přiblížilo se totiž sedmé výročí Zmizení a cesty těch stále "ztracených", kteří do jednoho jen z posledních zbytků sil předstírají příčetnost, vedou do Austrálie, aby došli vykoupení / rozřešení. Což se povedlo uspokojujícím, komorním, emotivním způsobem, ať už jsme zestárlé Noře její vysvětlení uvěřili, nebo ne. (18.07.2017)

Neočekával jsem, nechtěl jsem, a ani jsem nedostal nějaké dokonalé zakončení, kde by vše dávalo perfektní smysl, a každá postava dostala plně uspokojivé završení svého příběhu. Oproti druhé sérii je tahle roztříštěnější, nepůsobí už tak soustředěně a uspořádaně, a mě ta neuspořádanost vyhovuje. Jsou to některé z nejlepších epizod, a ani jedna vyloženě slabá. Poslední scéna zafungovala tak jak měla, a dokázal jsem díky ní snadno přehlédnout předcházející drobné nedokonalosti, které mi zážitek trochu kazily. Seriál si prostě až do konce zachoval svou osobitost a odešel na vrcholu, nic víc jsem si ani nemohl přát. 10/10 (02.05.2023)