Něžná

Opäť zvláštny, ale myslím SI, že mimoriadny filmový počin ! Zaujímavý je už z toho dôvodu, ako je nakrútený. Vezmite si, že úvod je de-facto „The end” . Na začiatku sa stane niečo, čo dopredu neprezradím. Potom, pomocou retrospektívy, vyprávača, hlavnej postavy Luca, ktorý vyrozpráva všetko, čo tejto udalosti predchádzalo... Dalo by sa to nazvať aj takto: „Začiatok je koniec a na konci bude začiatok” , niečo na princíp kultového MEMENTA ? Dej v prítomnosti sa skvostne prelína s minulosťou. _Najprv sa zoznámi s atraktívnou blondýnkou Ellou, ktorá mu raz zavíta do obchodu, ihneď ju nevníma, ale čochvíľa ju zaregistruje, a zamiluje sa do nej plnými dúškami, čiže onedlho sa s ňou ožení, ale je k tomu chorobne žiarlivý, zatiaľ čo ona je ľahkovážna, a to nikomu z manželského páru absolútne neprospieva. _Bressonov snímok sa sústredí na ich spolunažívanie, kedy nemali vždy na ružiach ustlané. Na to, že vo filme väčšinou vystupujú iba dvaja herci, tak sa je na čo pozerať. Obidvaja sú naprosto fascinujúci, civilní, vierohodní a strhujúci !!! Dominique a Guy, klobúk dolu pred vašimi ucelenými hereckými výkonmi. A to ani nehovoriac o režisérových majstrovských kreáciach a kameramanských filmových postupoch. Jednoducho, Roberta Bressona si úctivo vážim, pretože ma jeho filmy skrátka ochromia ! (24.07.2019)

Bresson má velkou důvěru v montáž, nelze skoro, v překvapení, odhadnout, co bude vidět v dalším záběru. Oproti vesnickým mikrosvětům, které se v předchozích filmech jal portrétovat, a kde život ve spojení s přírodou vytvářel nejrůznější krize a nálady, je náhled nyní ohraničený počínáním jediných dvou postav z masy velkoměsta, které zní, ve kterém vrní auta a na ulicích je shon. Je slyšet stálý ruch - a pomlka jen tehdy, když se lidé ukryjí do svých bytů a tedy soukromých světů, jedinečných a přece tolikrát i různě opakovatelných (v parku sedí na lavičce osamocená dívka - tentýž příběh by mohl být stejně tak o ní). Poprvé tu je skutečně jen diegetická hudba (a jakých významů, když se hraje z desek, v těch chvílích dosahuje!), zato však se Bresson vrací ke komentáři, který vytváří dívčin muž, když se sklání nad tělem mrtvé..něžné... (02.02.2010)

Přesmutný, přenádherný film. Nedá se říct, že je tu Bresson na vrcholu svých sil - je totiž na svém vrcholu již od filmu Deník venkovského faráře - a v Něžné neméně (možná spíš více). Krásná kamera Ghislaina Cloqueta. Obsah (výstižně) prozradil Angerr - i když u takovýchto filmů je hloubka jejich obsahu (podmíněná nezrůznějšími asociacemi a interpretacemi diváka) mnohem hlubší... (26.12.2006)

Dostojevského Krotkaja. Pamätám si, že som ako študentka pri jej čítaní vymýšľala vo svojej fantázii optimistickejšie alternatívy a vyčítala som Dostojevskému ten smutný a tragický záver. V každom prípade som bola prednedávnom potešená objavom tejto francúzskej adaptácie. Očakávala som vysokú úroveň, vzhľadom na kvality pána Bressona, a nesklamala som sa. Jeho originalita a nadčasovosť je evidentná a zaujímavá, ale predsa len - o niečo viac sa mi páčilo Barabášovo spracovanie pod výstižnejším názvom Krotká (tiež z r. 1969). Je to síce klasické slovenské televízne spracovanie svojej doby, ale má to hĺbšie emócie a nezabudnuteľné herecké výkony Magdy Vášáryovej a Ctibora Filčíka. Tí to zahrali tak excelentne, že ich asi málokto prekoná. Iba mi znovu vadil ten tragický koniec (ale to by už nebol Dostojevskij). (10.03.2010)

Bressonův styl, odsuzující postavy k roli rekvizit, kdy vším od stylu přes scénář až po obsazení neherců mizí lidské emoce a výsledek je jen nádherně nasnímanou modelovou situací oproštěnou od "obviňování" z realismu či jen lidskosti, mě zvláštní měrou irituje i fascinuje. Pokaždé v jiné míře a prakticky pouze poměr těch dvou emocí rozhoduje o hodnocení- 3 a 1/2 (17.04.2013)