Lancelot du Lac
Lancillotto e Ginevra
Lancelot of the Lake
Obsahy(1)
Rytíři kulatého stolu se vracejí z neúspěšného hledání svatého grálu. Mezi nimi i Lancelot, oblíbenec krále Artuše a tajný milenec jeho choti Guenievery, se kterou však chce tento zakázaný vztah i přes vzájemnou lásku ukončit. Jeho slabého místa se snaží využít lstivý zrádce Mordred, který mu závidí prominentní pozici u panovníka a začne proti němu spřádat plány. Smyčka kolem Lancelotova krku se začíná pomalu utahovat a o jeho osudu může rozhodnout i blížící se rytířský turnaj. (Sarkastic)
(viac)Recenzie (17)
Francouzský rytířský historický film vyprávějící příběh kolem rytířů kulatého stolu, svatého grálu a samotného Lancelota. Bresson se drží svého klasického střídmého a odtažitého osobitého stylu, kterým redukuje mystifikaci celého příběhu, proto je jeho vlastní adaptace natolik střízlivá. Záměrně se drží faktu, že obraz a zvuk by se měly navzájem doplňovat, proto je patrný větší důraz na diverzifikace těchto aspektů; divák ne vždy vidí vše co slyší a naopak. Středověký epos, který je svým důrazem na minimalismus a přísnou kompozici obrazu pouhým experimentem, který jenom potvrzuje absolutní chladnost celé Bressonovy tvorby. ()
člověk na to kouká jako osel. přál by si, aby film skončil. ptá se tedy: "už tam budem?" film zakroutí hlavou, odpovídá: "ne." člověk se po pěti minutách - pocitově hodině - táže: "...už tam budem?" lehko odhadnout, co film odpověděl. //// Bresson zkrátka není pro každého. zpomalenému (ne)dění bez akce i bez herectví zcela jistě nepomáhá malá obrazovka. filmovědci můžou jásat nad sémantikou, ale já bych radši jásala nad tím, že ten film je aspoň pocitově, když už ne časově, krátký. ()
Tentokrát (téměř) bez komentáře. Přestože je Lancelot du Lac hodnocen na csfd jako Bressonův nejhorší (ovšem u mých oblíbených má přesto 90%), považuji tento film za skutečně nevšední filmový zážitek - filmovou delikatesu. Viděl jsem ho už dvakrát, a podívám se na něj znovu s každým, kdo mě o to požádá. Bressonovy filmy jsem zatím nekomentoval, po prvním shlédnutí by se mi to zdálo příliš ukvapené. Obecně mám pocit, že ten, kdo má Bressona Lancelota rád, viděl už spoustu filmů a má pro ně cit (šestý [filmový] smysl). ()
Francúzi si zobrali na paškál britský historický námet. Div sa svete! Bohužial, dopadol ako väčšina francúzskych filmov. Lacná výprava, nudné filozofujúce dialógy a remeselné spracovanie na úrovni experimentálnych filmov. Keď pri rytierskych súbojoch na koni vidíme iba záber na kopytá a po zvuku rynčania pád jazdca z koňa, čo sa opakuje zo 10-krát, vyčarí to na tvári diváka snáď iba nechápavý úsmev. Nesmiem nespomenúť topornejšie výkony hercov. A tá zápletka o hľadaní svätého kráľa (samozrejme, iba slovného hľadania) či nevera Lancelota - škoda slov. Je to typ filmov, pri ktorom aj 80 minút nudí. ()
Film o zániku rytířství, symbolizovaný zkázou jedněch z jeho největších legend: Artuše, Lancelota, rytířů kulatého stolu. Už v úvodní pasáži se nám bez okolků ukáže pravý obsah hrdinských skutků oněch středověkých hrdinů - jejich souboje jsou jen marné prolévání krve, jejich vznešené cíle (svatý grál) jsou jen falešným (protože neexistujícím) alibi pro tato zvěrstva. Film o zániku rytířsky chápaného smyslu pro šlechetnost a povinnost, vždyť život pravého rytíře by měl být velkorysou službou pánu a povinnostem. Lancelot v každém okamžiku plní povinnost vůči svému pánu, avšak problém tkví v tom, že má více pánů - svého krále, svou ctnostnou paní, svého boha. Lancelot jako pravý rytíř se v každém okamžiku snaží dostát povinnosti vůči svému pánu, ale vůči kterému z nich to zrovna bude, to nechává na svém rozhodnutí, tedy na svém cítění. Namísto vznešené služby povinnosti se tak dostaví tragická rozpolcenost mezi vlastními vášněmi a smyslem pro čest závazku. Vše směřuje k sebezničení rytířského stavu, jak to nejlépe dokazuje smrt Lancelotova nejlepšího přítele Gauvaina. Symbolicky je závěrečná bojová scénamístem triumfu pěchoty a lučištníků... ()
Reklama