Život a doba soudce A. K.

Po šesti epizodách: Teprve se ukáže, zda se naplní výjimečnost tohoto projektu slibovaná už v samotném názvu, totiž život, tedy příběh, který je ovšem obsažen v každém nesitcomovém seriálu, a ona proklamovaná nadstavba - doba, což slibuje nějaký hlubší poznatek o současnosti, reflexi Česka v první dekádě 21. století, kterou tvůrci zřejmě chtějí vytvořit jednak záměrným výběrem caus, které v jednotlivých dílech řeší soudce Klos, druhak extrahováním příběhu vyhořelého soudce, ztrácejícího se v osamělosti příslušníka generace singels... Po řemeslné stránce velmi vysoký nadstandard upomínající k projektům soukromých zahraničních televizních stanic (podobnost s Terapií opravdu nelze přehlédnout) a jestliže se ,,svaté" režisérské trojici spolu se scénáristou Zdeňkem Zapletalem povede naplnit vzedmutá očekávání, půjde o seriálovou událost roku... Po třinácté závěrečné epizodě: Tak se mi to nespojilo, vlivem prazvláštního otevřeného konce a podivného utopení v banálnosti celý tak nadějný seriál zůstal jen třinácti epizodními soudničkami bez nadstavby čehokoliv zásadnějšího...podvědomě jsem očekával, že se mi těch 13 soudniček spojí v plastický obraz soudobé reality, dostane se mi nějakého zásadnějšího kritického sdělení a namísto toho hlavní hrdina jen těká uvízlý ve své partnerské nerozhodnosti...zjevně se tu tvůrci narychlo připravují na další řadu... (08.10.2014)

Kdyby mi to jen tak nepřipomínalo Terapii skoro v každém záběru, pohledu, snímání kamery, tichém, vemlouvavém hlasu...! A ono i na tu terapii nakonec dojde. David Švehlík jako soudce chvílemi mluví s dikcí ne soudce, ale herce, pečlivě moduluje, artikuluje, a tohle soudci nedělají, jejich úřední řeč je strohá a nijak uhlazená. Je tam ale naštěstí dost humoru a zajímavých situací, díky nimž se na film dá koukat, a třeba řežba o kašpárka je vynikající věta na závěr prvního dílu. (01.09.2014)

Nepohybuji se v prostředí soudu, ale jedno je jasné i mně jako laikovi. Soudce A.K. by rozhodně nesoudil případ, kde zástupcem strany žalované nebo žalující by byla jeho matka. Strana, která by prohrála, by totiž vznesla námitku podjatosti a měla by pravdu. Tudíž by to soudil někdo jiný:-)). Jenže...., právě na téhle konstrukci stojí, kromě soudních příběhů, hlavní páteř seriálu - rozkol mezi matkou a synem. Čili na vodě a na volné fantazii scénáristy. Ony vůbec ty dějové linky, netýkající se případů, jsou takové pofidérní a je toho moc. Soudce, který se nemůže vzpamatovat z rozpadlého vztahu, ale zároveň líčí na vlastní psycholožku, co si tak asi o tom mohu myslet? Že scénárista chtěl být světový, zajímavý a in, ale bohužel zůstal na povrchu a namísto, aby si vybral jednu dějovou linku a pořádně ji rozpracoval, chytá se všech stébel jako tonoucí a pak se diví, že mu v ruce zůstalo zase jenom to stéblo, čili nic. Samotné příběhy mi přijdou zajímavé a asi bych přivítala, kdyby se seriál namísto zběsilého létání ať už v letadle nebo v soukromém životě A.K., držel spíš jich. Naštěstí nejsem z branže, takže jejich realitu (tedy hlavně závěrečný rozsudek) nejsem schopná posoudit. Mám však silné podezření, že pokud autor nedokázal rozpoznat podjatost, nebude to ani na tomto poli tak úplně košer. (31.10.2014)

Na současnou mizernou úroveň televizní tvorby je to pro mě hodně nečekané překvapení. Seriál nenudí, herci nepřehrávají, scénář se mi taky líbí. Navíc seriál neskutečně táhne David Švehlík, jeho cynické vnitřní monology jsou výborné, mnohé mě rozesmějí, jiné dokonale vystihují daný moment a celou tu nesmyslnost některých lidských sporů. Nesedí mi asi jen role Daniely Kolářové (které to zde fakt nesluší) a Jiřího Bartošky (nějak mu tady nevěřím). Po dlouhé době ale český seriál, u kterého se vždy těším, co přinese další díl. (08.10.2014)

-BYLA TAKOVÁ DOBA. -ZAJÍMALO BY MĚ, JAK DLOUHO BUDE TAHLE VÝMLUVA JEŠTĚ AKTUÁLNÍ. Až na světlé výjimky se mi zatím nepodařilo najít film či seriál, který by kritickým okem reflektoval současnost, nepoužíval metody komunální satiry a přitom by byl vážný a vypovídající (nepočítám proto třeba Blaník). Jenže (opět) trio hlavních tvůrců zaručuje, Zdeněk Zapletal se překonává (pod tímto vjemem jsem přečetl dva jeho romány), soudní případy jsou dostatečně silné a vycházejí ze skutečnosti, Klosovy myšlenky jsou dostatečně sarkastické, ale i láskyplné, sebezpytující, dramatické a "překvapivě" cituje i Bibli. Nezáleží na tom, zda bude mít seriál pokračování, je neukončený jako život všech, co jím prošli. Černý kůň letošního seriálového podzimu. 90%. (27.11.2014)