Život a doba soudce A. K.

Na současnou mizernou úroveň televizní tvorby je to pro mě hodně nečekané překvapení. Seriál nenudí, herci nepřehrávají, scénář se mi taky líbí. Navíc seriál neskutečně táhne David Švehlík, jeho cynické vnitřní monology jsou výborné, mnohé mě rozesmějí, jiné dokonale vystihují daný moment a celou tu nesmyslnost některých lidských sporů. Nesedí mi asi jen role Daniely Kolářové (které to zde fakt nesluší) a Jiřího Bartošky (nějak mu tady nevěřím). Po dlouhé době ale český seriál, u kterého se vždy těším, co přinese další díl. (08.10.2014)

Zatím se to vyvíjí docela slibně. Sice to sleduji jen poočku vedle manželky, která to hltá, ale musím uznat, že se mi to začíná líbit a vedle strašných konin, které se teď na různých programech vysílají, mi to přijde jako zjevení. Má to hlavu a patu, dobrého hlavního hrdinu, zajímavě obsazené vedlejší role. Jo, zatím spokojen. Seriál se uzavřel po 13ti dílech a musím se přiznat, že se těším na pokračování. Tedy ano, seriál se mi líbil. Také druhá série potvrdila statut dobrého seriálu. Příběhy ze soudní síně jsou snad ještě zajímavější (teda aspoň některé), životní osudy soudce naopak asi méně. I tak hodnotím druhou sérii ještě lépe než první. (16.09.2014)

Něco mezi 3-4 hvězdičkami - oceňuji propojení případů a soukromí soudce, herce, výpravu - záměrně (?) studenou a odosobněnou vilu soudcovy rodiny, ale nejsem bezvýhradně nadšena. I když bereme-li jako standart všechny ty české rádoby detektivních seriály na okolních programech, tohle je silně nadstandartní! (02.11.2017)

Žádné velké efektní divadlo, leč jedno důkladné zamyšlení o dnešním stavu naší společnosti. V takřka meditativním rytmu jsou pozvolna vytvářeny dva neoddělitelné obrazy, život a doba, jednoho z těch, kteří třímají v rukou jistou moc nad osudem druhých. Oba totiž logicky vždy jdou ruku v ruce, přičemž v tomto případě zachovávají věrnost současnosti a snaží se nejen, pečlivým výběrem řešených případů, odhalit složitosti a nedokonalosti soudobého právního systému, ale také, za pomoci, mnohdy cynických a většinou trefných, glos vnitřního hlasu, neúprosně soudit realitu všedního dne. Ukazují tak na potřebu popřemýšlet jak nad otázkou spravedlnosti, která má často šátkem sejmutým s očí svázané ruce, tak i nad počínáním lidí samotných. 75 % (24.11.2014)

V pradávných dobách socialistického Československa patřily seriály k výkladní skříni televizní tvorby a vytvářely fenomén rozhodující o spokojenosti diváků. Od té doby přetrvává snaha televizních manažerů uspět právě na poli původní televizní seriálové tvorby a na Životě a době soudce A. K. je znát, jak velké byly ambice natočit seriál, který se dokáže zavděčit jak publiku, tak kritikům bažícím po umělecké reflexi dnešní hodnotově rozkolísané doby. Seriál chce prostřednictvím svého hrdiny nastolovat otázky a roztínat bolestivá mravní dilemata. Nedokážu posoudit odbornou stránku projektu, tedy do jaké míry odpovídají projednávané soudní případy stávající legislativě. Pokud jde o to ostatní, David Švehlík se potatil a představuje charismatického hrdinu, s jehož lidskými soudy a profesními rozsudky se nejspíš nebude mít divák problém ztotožnit. Seriál celkem slušně funguje na bázi jednotlivých soudniček - typově charakteristických případů, které sice nejdou nijak do hloubky, lépe řečeno hloubku někdy snaživě předstírají, ale ve srovnání s komerčními seriály konkurenčních televizí jde v rámci hry na malém českém písečku o solidní nadprůměr. Bohužel jsem ale zvyklý srovnávat naši tvorbu s nekonvenčními kousky světové televizní tvorby a ten odstup je pořád obrovský. Soudce A. K. nestrhne, vězí až po uši v zajetých schématech a konvencích, jeho vnitřní monology jsou tak nějak literární a školometsky osvětové, jeho soukromý život a problémy jsou mi ukradené a když jsem vynechal dvě epizody, nic mě nelákalo je zhlédnout na internetu. Není to pro mě zásadní dílo, i když některé problémy a témata jsou závažná. Celkový dojem: 55 %. (04.11.2014)