Zlatý věk formule 1

Grande Monza 1970. Kdo chce opravdu pomýšlet na vítězství, zadní křídlo jeho auta musí dolů. Má to ale jeden takový háček, nejde je pak skoro řídit. Daň za vítězství? Těžko říct... Jochen Rindt si to v posledních vteřinách svého života nejspíš nemyslel. _____ "Celou noc strávili v garáži, aby pak auto ve druhém kole rozbili. Pokud chcete být dobrou manželkou pilota Formule 1, musíte svého muže velmi milovat." _____ Silverstone 1973. Po chybě Jodyho Schecktera koliduje na startovní rovince 11 vozů. Všude je bordel, mizerní pořadatelé uskakují před kusy vzduchem rotujících plechů za úplně stejně mizerné barikády. Dvě manželky pilotů společně pláčou. Jako zázrakem se nikdo nezabil. V dalším závodě v Zantvoortu, v jedné z organizačně nejdiletantštějších, dnes už historických kulis F1, je ale se zázraky všechno jinak. Zaživa uhořel Roger Williamson, protože nikdo neměl po ruce pořádný hasák. Tak ho tam nechali doutnat i s vrakem do konce závodu - mimochodem nepřerušeného. _____ "Ronnie Peterson byl u mého prvního závodu Formule 1. Ostatní se ztratili. Budťo zemřeli, nebo skončili. Se smrtí Petersona skončila moje dětská éra Formule 1." _____ Můj fotr měl "Peteršuna" taky rád... _____ "Lidé o něm okamžitě mluvili v minulém čase. Byli jsme si jisti, že se v ranních zprávách dozvíme, že Lauda je mrtvý... Postavte vedle sebe dvě auta - jedno bezpečné a druhé nebezpečné, ale o 2 sekundy na kolo rychlejší. Všichni závodníci by bezmyšlenkovitě nastoupili do toho druhého auta." (03.10.2014)

Jednička v názvu značí umístění, jak vysoko v osobních zálibách mají tvůrci nejslavnější motorový sport. Chtějí nám totiž o něm říct všechno - nebo alespoň od všeho něco. Výsledek pak nutně dopadá poněkud roztříštěně co se týče celkové historie formulí, ale všechno mažou silné momenty, obzvlášť pro nás, kteří jsme onu smrtící dobu nezažili. Crowder s Monroem staví ve dvou hodinách monumentální pomník všem, kteří za svou lásku k sešlápnutí pedálu zaplatili daň nejvyšší a právě v rozpolcených i emotivních vzpomínkách dávných soupeřů, přátel či milenek je dokument silný až bolestivě moc. (05.06.2014)

Jenoznačně nejkomplexnější dokument o F1. Skvěle vybrané momenty ze všech ér formule a provedení díváka celou historií až téměř po dnešní moderní formuli jakou známe dnes. Ale hlavní myšlenka tohoto dokumentu je, aby divák pochopil proč "muselo" zemřít tolik jezdců abychom se dostali tam, kde jsme ted. Jiná doba přináší jiné trendy a ve formuli to platí dvojnásobně. Vynikající hudba s úžasným střihem a skvostnými záběry mi navodili husí kůži ne jednou ani ne dvakrát ale několikrát za celý film a jakožto skalní fanoušek F1 nemám jedinou výtku. (18.12.2014)

Nikdy jsem nebyl fanouskem F1, tento dokument, prevazne resici tema bezpecnosti zavodu a jeho vyvoj v dekadach me ale velmi zaujal. At uz po strance obsahove, tak predevsim svym zpracovanim. Maloktery dokument ma "vetsi tah na branku" nez tento. Pro fanousky povinnost, film je ale natolik nabity zajimavostmi, ze potesi i ostatni divaky. Po Rivalech dalsi pocin z prostredi Formule 1, kteremu za rok 2013 davam maximalni hodnoceni, tak nevim, zda se nakonec tim fanouskem nestanu:-)! (22.03.2014)

Jako tohle je nutnost pro každého fandu F1. Pět hvězd jsem dal uz po dvaceti minutách. Tak dobrý je tenhle dokument. Zpočátku jsem si myslel ze to bude průřez historií jako takový, ale na konci mi došlo že to je dokumentík právě o tom co má v názvu. I když je tam vysvětleno hodně z historie (hlavně to nejdůležitější), tak to celé směřuje k tomu že piloti F1 opravdu žili (vzhledem k dnešním jezdcům opravdu musím psát v minulém čase, páč si nejsem jistý zda to stále platí), tak prostě žili na hranici mezi životem a smrtí. A k tomu navazující velmi pomalu se zlepšující bezpečnost závodění. Je to až neuvěřitelné v jak primitivních podmínkách se tehdá soutěžilo (a zároveň okouzlující). Časy na kolo měřili stopkama manželky pilotů, diváci stáli prakticky hned u tratě, ochranná svodidla se dala ukopnout nohou a závodnící byli opravdoví chlapi s velkýma koulema :-). Z dokumentu srší příjemná atmosféra, ne nepodobná filmu Rush. A musím ještě říct, že při vyprávění Dr. Sida Watkinse jsem měl také na krajíčku ;-) dokážou být i hodně emociální, čili to není jen obyčejný dokument leově klidně zobrazující historii - to opravdu ne.e (06.10.2016)