Vôľa žiť

Život je úžasný nenabízí silné téma zrovna moc s nadhledem (i když to tak může díky jisté přítomnosti humoru na první pohled vypadat), několikrát jsem v něm totiž celkem jasně vycítil vykonstruovanost (čímž samozřejmě nemyslím samotný příběh, ale způsob, jak byl v některých scénách/pasážích pojat). Problém s důvěryhodností jsem měl také s poslední kapitolou (než mi film podal „důkaz“ při závěrečných titulcích; na druhou stranu se divák těžko může dozvědět, co si filmaři oproti skutečnosti přimysleli). Pro mě je však snímek hlavně o hereckých výkonech a na ty jsem se také soustředil. A jak dětský, tak dospělý představitel Mateusze byli prostě skvělí a jejich gesta jsem jim snad bezvýhradně věřil (a u obou se rozhodně porozhlédnu po dalších snímcích, ve kterých se představili). Možná jsem do komentáře vložil přespříliš cynismu a nedůvěry, nicméně za mě to budou „pouze“ silné 4*. (04.08.2014)

Páni, já zírám. Nadšením, údivem a nevím, čím vším ještě. A to už jsem teda něco málo viděl a hlavně podobných filmů. Ale tohle bylo něco jiného. Tak přirozeného, výborně zahraného, plného bolesti i lásky a hlavně touhy a naděje s výbornou hudbou..... I když se život s Tebou nemazlil, máš na to. Vzchop se, zatni zuby a dokaž jim to. Že jsi živá bytost, plná citů a ne nějaká rostlina. Že jsi člověk, který má své touhy a přání, že můžeš vést v rámci možností normální život. Já osobně Ti moc a moc věřím. Ty to dokážeš! (30.06.2015)

Z tohohle filmu jsem měla pěkně oteklé oči a málem chytla rýmu. Atmosférou by se to dalo lehce přirovnat k Pelíškům, ale Poláci jsou víc sarkastičtí a zároveň veselejší. Příběh Mateusze, jemuž je chybně diagnostikována mozková obrna a celý život je s ním zacházeno jako se "zeleninou", je natolik emotivní, že na něj asi do smrti nezapomenete. Přitom lehkost vyprávění očima Mateusze odbourává případnou těžkost a temnotu, která by vám nechala šrámy na duši. (27.08.2016)

Kombinácia Mojej ľavej nohy a Okna do dvora predovšetkým v prvej polovici, Skafandra a motýľa a Času prebúdzania v tej druhej, a Seidlovho Milovníka poprsia po celý čas. Ak by snímka vznikla v britskej či francúzskej produkcii, prípadne v koprodukcii s Poľskom a v hlavnej úlohe by bol niekto aspoň trochu známy, nominácia na Oscara za herca v hlavnej úlohe by bola istá. Je teda veľká škoda, že k tomu nedošlo, aj napriek festivalovým úspechom. Keď si výkon Dawida Ogrodnika porovnáme s niektorými skutočne ocenenými hercami, až to bolí u srdca. Hláška "Ja nie som rastlina" patrí k najdojímavejším momentom filmovej histórie, bez akéhokoľvek preháňania. (02.01.2021)

Velký wow za herecký výkon Dawida Ogrodnika a Kamila Tkacze. Druhý velký wow polské kinematografii, která mě nepřestává překvapovat tím, jak výborný drama ze života umí naservírovat tak jednoduchým stylem. Film nijak citově nevydírá a necílí prvoplánově na soucit diváka, a i přesto jsem měla několikrát během sledování slzy v očích. Myšlenky, které nemůže hlavní postava Mateusz v důsledku fyzického postižení vyjádřit slovy jsou sdělovány pomocí vnitřních monologů a vy si tak celou dobu říkáte "kurňa ten kluk vám chce něco říct". Najde s ním někdo společnou řeč anebo bude navždy inteligencí přirovnáván k rostlině? Všechno to prohlubuje fakt, že se jedná opět o snímek dle skutečné události. Film je navíc doplněný o výborně vybranou hudbu. Doporučuji všem milovníkům pomalých a intenzivních dramat. (21.01.2022)