Vôľa žiť

Velký wow za herecký výkon Dawida Ogrodnika a Kamila Tkacze. Druhý velký wow polské kinematografii, která mě nepřestává překvapovat tím, jak výborný drama ze života umí naservírovat tak jednoduchým stylem. Film nijak citově nevydírá a necílí prvoplánově na soucit diváka, a i přesto jsem měla několikrát během sledování slzy v očích. Myšlenky, které nemůže hlavní postava Mateusz v důsledku fyzického postižení vyjádřit slovy jsou sdělovány pomocí vnitřních monologů a vy si tak celou dobu říkáte "kurňa ten kluk vám chce něco říct". Najde s ním někdo společnou řeč anebo bude navždy inteligencí přirovnáván k rostlině? Všechno to prohlubuje fakt, že se jedná opět o snímek dle skutečné události. Film je navíc doplněný o výborně vybranou hudbu. Doporučuji všem milovníkům pomalých a intenzivních dramat. (21.01.2022)

Tak tohle se Polákům teda moc povedlo. Film který se nemůže nezalíbít. Moc rád jsem strávil čas ve společnosti s nemocným Mateuszem (jehož představitel byl ve své roli naprosto vynikajcí. Lépe vystihnou postavu nemohl. Vážně, bravo.) Hodně mě ovlivnilo i to že je film podle skutečné události a i to s jakým citem byl natočen. Víc v dnešní době takových filmů, takových které opravdu diváka potěší a zahřejou u srdce. Nádhera.:-) (07.07.2016)

26 let nemoci světu vůbec nic říct ... Krásný film, chvílemi smutný, chvílemi veselý, ale hlavně podle skutečné události. Příběh Mateusza, kterého lékaři považuji intelektem za rostlinu a jediní, kdo mu věří, jsou matka a otec, je velmi dojemný. Zvláště se mi líbila trpělivost a obětavost obou rodičů. Herci v hlavní roli byli úžasní, ani chvilku jsem o jejich handicapu nepochybovala. (13.03.2020)

Za všechny své špatnosti jsem dostal doživotí v částečně nefunkční slupce. Mateusz má proti mě výhodu v tom, že nikdy nezažil, jaké to je, když všechno funguje, jak má, já na druhou stranu na tom nejsem tak špatně, abych byl odkázán na to, až si vedle mě sedne někdo, kdo začne listovat v Playboyi. Tímto úvodem jsem chtěl říct, že mi byl Mateusz krajně sympatický, do této postavy jsem se dokázal vcítit a filmaři z Polska mi opět dokázali, že své práci rozumí. Kéž by si z nich naši tvůrci vzali příklad, snad by z českých filmů konečně vymizely dialogy, u nichž bych si nejradši vrazil do obou uší stovku hřebík. Toto byl příklad výborně napsaného a ještě lépe natočeného příběhu, který mě opravdu dostal. Mateuszův osud byl jasnou předlohou pro drama (když ne přímo pro tragédii), ale Polákům se podařilo zakomponovat do snímku i nenápadné (ale o to lepší) záblesky humoru. Když si představím, v jakou patetickou hrůzu by tuto záležitost překopali Američané, už bych odpadoval, Poláci ode mě naopak dostávají plný počet hvězdiček. Mě ale neberte vážně, já jsem určitě nebyl nestranným divákem. (16.01.2022)

Nesmírně dojemný příběh chlapce, který v důsledku postižení dětskou mozkovou obrnou přišel především o možnost jakékoliv komunikace se svým okolím. To samozřejmě není jediné jeho trápení, ale připadá mi úplně nejpodstatnější. Obrovskou pochvalu si zaslouží Dawid Ogrodnik za to, jak naprosto přesvědčivě ztvárnil roli postiženého Mateusze. Doteď nemohu uvěřit tomu, že je ve skutečnosti zcela zdravý mladý muž. Film se nesnaží za každou cenu vzbudit silné emoce, Mateusz ve svém vnitřním světě komentuje některé nastalé situace s humorným nadhledem, čímž závažnost celého problému značně odlehčuje. Přesto jsem si několikrát řádně poplakala. Částečně tedy i díky překrásnému hudebnímu doprovodu, který vypjaté okamžiky ještě umocnil. Představa, že by se něco podobného na samém počátku života přihodilo mně či někomu z mých blízkých, je opravdu děsivá. (90%) (01.02.2021)