Třídní sraz
Återträffen
Réžia:
Anna OdellScenár:
Anna OdellKamera:
Ragna JormingHudba:
Stefan LevinHrajú:
Anna Odell, Anders Berg, David Nordström, Erik Ehn, Fredrik Meyer, Kamila Benhamza, Lena Mossegård, Malin Levanon, Mikaela Ramel, Minna Treutiger (viac)Obsahy(1)
Od chvíle, kdy se žáci 9. C rozešli každý svou cestou, uplynulo 20 let. Teď, v předvečer třídního srazu, je ve vzduchu cítit vzrušení. Vše ale nabere nečekaný spád, když se jeden z nich rozhodne promluvit o svých zkušenostech se šikanou. Ve svém kousavém, místy znepokojivém a zároveň i vtipném debutu Třídní sraz se švédská režisérka a herečka Anna Odellová snaží zjistit, jak člověka formují hierarchie a mocenské struktury, v rámci nichž vyrůstá. Od chvíle, kdy se žáci 9. C rozešli každý svou cestou, uplynulo dvacet let, a nyní, v předvečer jejich třídního srazu, je ve vzduchu cítit vzrušení. Vše ale nabere nečekaný směr v okamžiku, kdy se Anna rozhodne promluvit o svých nepříjemných zkušenostech a konfrontovat spolužáky, kteří jí udělali z dětství peklo. V působivém dramatu, kde se často stírají hranice mezi dokumentem a hraným filmem, Anna Odellová zkoumá, jak mohou být šikana i nevyřčená vzájemná závislost útočníka a oběti destruktivní, jak si tíhu dětství neseme s sebou do dospělosti a jak nepříjemná je pro člověka konfrontace s tím, jak jej vnímají ostatní. (Cinemax)
(viac)Recenzie (35)
Třídní sraz je takový polofilm o jedné ukřivděné bývalé žačce,která nebyla pozvána na třídní sraz po 20 letech a tak se rozhodla natočit film o srazu na kterém nebyla a v průběhu natáčení oslovuje bývalé spolužáky s tím,aby se vyjádřili k tomu proč na ní tenkrát ve škole byli zlí a proč jí ignorovali.Po 20 letech jí může těžko někdo ze třídy věrohodně odpovědět na její otázky které jí roky tíží a které má potřebu ve svém filmu ventilovat.Křivdy z minulosti se mají nechat spát pokud to je jen trochu možné,protože každý pokus o jejich nápravu způsobí víc škody než užitku.V každé škole,v každé třídě je někdo oblíben více a někdo méně,nikdy si nejsou oblibou všechny děti rovny a to,že se žáci budou pohybovat školními léty v úplné harmonii je také úplná utopie.Bohužel jsem měl před pár lety také tu čest zažít svůj třídní sraz a hned ještě ten večer jsem věděl,že je to poprvé a naposled neboť to bylo jiné než jsem očekával,atmosféra studená jako psí čumák i když se všichni křečovitě snažili o zábavný průběh večera tak mé zklamání bylo obrovské a jenom mě to utvrdilo v tom,že na minulost se po velké prodlevě nedá navázat. ()
Kromě promyšleného scénáře, který tu frustraci z dětské šikany uměl do první půlky fakt hustě zabalit, musím ocenit samotnou Annu Odell, která nejenže používá své vlastní jméno a vlastní příběh, ale i sama sebe nezobrazuje zrovna lichotivě. ()
Rozhodně nechci bagatelizovat téma šikany! Ale nesedl mi způsob, jakým ho autorka prezentovala. Obecně nemám ráda lidi, kteří si každý večer před spaním donekonečna opakují soupis křivd, které je v životě potkaly, a to mi velice bránilo s hrdinkou soucítit. Project 52 Films by Women. ()
Neskutečně zajímavý film. Po dlouhé době film, u kterého jsem se dodíval až do skončení titulků. Anna diváka doslova vymáchá v obou částech v nejhlubších pocitech trapnosti a studu, na které však pokaždé pohlíží z jiného úhlu pohledu, aby v závěru upozornila a připomenula, že přece jen je vše její subjektivní pohled na celou věc. Každopádně do školy jsme chodívali všichni (i proto, aby někteří mohli jít vlastně za školu) a nejednomu člověku z toho filmu bude nelehko. Což je paradoxně dobře, protože ti mají ještě svědomí a schopnost sebereflexe. ()
Hodnotiť film ako taký v tomto prípade možno ani nie je celkom namieste, pretože ide o akúsi zmiešaninu umeleckého a dokumentaristického diela – s výnimkou prvej časti, čo je viac-menej klasická dráma. Mimoriadne cenné na Återträffen však je, ako krásne odhaľuje ľudskú zbabelosť, nevyrovnanosť a malosť ako takú – a to u dospelých stále takú istú ako keď ešte boli deťmi. ()
holcicky si s ni nechtely hrat a uzaviraly dozivotni smlouvy, ktere svinky nedodrzely a chlapecci ji bud nadavali, nebo jeste hur, vubec se s ni nebavili. jsem hnusny, kdyz se jim po shlednuti tohoto dila nedivim? ()
Chápete, že filmy s názvem Třídní sraz jsou tu celkem 3? A z toho 2! švédské a jeden dánský. Tak jak má jeden poznat, o který jde, než se na něj koukne, že? A já čekal bohužel tu dánskou komedii, což dost ovlivnilo moje vnímání tohohle dramatu o šikaně. A i kdyby ne, tak od té chvíle, co se tam o šikaně začalo mluvit, tak byl film dost bezduchý, bez napětí. Raději se asi podívám na tu dánskou komedii. ()
Přiznám se, že když třídní sraz, tak radši tenhle: http://www.csfd.cz/film/312900-tridni-sraz/ ()
Velmi zaujimavy filmovy experiment o filme vo filme. Strasne z toho citit tu spolocensku trapnost, pri ktorej ma az fyzicky boli cely clovek. Anna Odell zrezirovala a zahrala si vo filme o sebe, v ktorom ide o jej zivotny pribeh, a je az bolestive sledovat niektore situacie a reakcie tych ignorantov. Rozdelene na dve polovice, pricom prvej casti by som dal bez zavahania styri hviezdy, odvaha hlavnej hrdinky povedat im vsetko do oci bola uzasna. Druha cast zacina klucovym dejovym zvratom a cely cas sa nesie v ponurejsom tempe, a zato davam tri lebo zaverecnych 15 minut je uz dost slabych. Vykon hlavnej predstavitelky vsak po cely cas fascinujuci. ()
První díl super a druhý jeho opak.Sice právě v tom je ten rozdíl a koncepce celého snímku,že je natočen tak trochu jinak.Bohužel Anička je sice docela pěkná ženská,která řeší,že devět let nebylo zrovna vysněných ve škole a byla šikanována.Tak si tak jednou díky svému filmu(svého já) zavolá bývalým spolužákům,co asi tak řeknou na ten snímek.Bohužel postavy a nějaké vodítko k těm činům se nedozvíte vůbec,jen je to bráno z jedné strany mince,kromě jednoho žáka,který nechce být tak vybarven jak ho vidí Odell.To je vskutku málo a závěrečný přelet kamerou s hudbou byl tedy zážitek,jak natahovat film o 3 minuty,jakoby by režisérka neměla filmový materiál,tak do prázdna či ze shora natočíme nic,to bravo:)Aspoň je pěkný,že se tímhle tématem i ve Švédsku někdo zajímá,ale na Estonský film Zkažená mládaž to nemá ani náhodou. ()
***1/2 Zajímavý projekt, akorát to trochu stojí na hliněných nohou toho, co si režisérka představuje pod "šikanou"... ()
Jestli vám bylo při sledování filmu špatně nebo trapně, zřejmě nemáte čisté svědomí, neboť jste se vědomě či nevědomě viděli v některém z oněch spolužáků. Člověk by si měl uvědomit co udělal, ozvat se i po těch x- letech zhodnotit, případně omluvit se za své chování. To, že jsme byli děti není žádná omluva. Já osobně se vždy ve škole snažil být ke všem přátelský, jednak protože jsem katolík, jednak protože mi to přišlo správné. Ale nemůžu popřít, že i přesto se občas vyskytli situace na které nejsem hrdý. A proto má u mě film 4*. Protože, mě uvedl v zamyšlení. V takové zamyšlení nad minulostí, lidskou povahou, a hlavně šikanou, jako snad žádný jiný film předtím. Srovnávat se dá snad jen se snímkem Zkažená mládež (2007). ()
Nevím, nevím, byla jsem zvědavá, co tento švédský film přinese a dojmy rozpačité, aspoň, že se dalo dívat na pár hezkých herců mužského pohlaví... ()
Zajímavé téma, obzvlášť v dnešní době , kdy je šikana skloňovaná ve všech pádech a to nejen šikana mezi dětmi,ale i šikana učitelů, kyberšikana ap. Asi je pro některé dospělé vzpomínka na školní léta otřesnou zkušeností a určitě nás všechny tak či jinak ta léta ovlivnila. Je omluvou "vždyť jsme byly děti" ?? Jak překvapivé, při představě, že bude film promítán veřejně, někteří měli potřebu ospravedlnit své chování. Dnes už jsem jiný člověk... Švédské filmy jsou téměř 100% zárukou kvality. Takže téma zajímavé, druhá polovina filmu, trochu nudná. ()