The Crossing (Part 1)

Na Crossing som sa dosť tešil, keďže mal prakticky všetky predpoklady, aby som si ho zamiloval. Na poste režiséra jeden z mojich najobľúbenejších tvorcov John Woo, ktorý má navyše naposledy na konte úžasný historický epos Red Cliff, ktorý sa pre mňa stal automaticky žánrovou špičkou, takže evidentne nie je z formy, atraktívnu tému z moderných čínskych dejín, z čoho vyplýva aj môj obľúbený vojnový žáner, skvelé obsadenie a v neposlednom rade aj veľkorysý rozpočet, ale s výsledkom už teda moc spokojný nie som. Skutočne pochváliť môžem takmer iba prvky súvisiace s rozpočtom. Vďaka tomu má Crossing skvelú veľkolepú výpravu, veľmi pekné interiéry a zaujímavé exteriéry, výbornú kameru a až na tie viditeľné digitálne efekty celkovo perfektné technické prevedenie. A k tomu ešte aj skvelé obsadenie, kde vynikajú hlavne moji obľúbení Zhang Ziyi, Takeshi Kaneshiro a Song Hye-Kyo, ale aj okrem nich mi tu herecké zloženie sadlo. Ale dejovo je to už horšie, film sa síce zaoberá aj zaujímavými udalosťami, ale vôbec to nedokáže vtiahnuť, tu sa nájde len minimum scén, ktoré by sa dali výraznejšie pochváliť, inak to pôsobí len tak vlažne, úplne bez náboja, či už dramatického, alebo romantického. Z tých troch párov mal vlastne nejaký potenciál len ten japonský, no ten má zároveň aj minimum priestoru. Ale aspoň ma to vôbec nenudilo, tie dve hodiny sa na to pozerá celkom dobre, no skôr práve kvôli tej technickej stránke a obsadeniu, než tým, že by to bolo zaujímavé. Ale tým najväčším prekvapením sú aj tak vojnové scény, len škoda, že v negatívnom zmysle. John Woo je po desaťročia svojej filmografie mojim najobľúbenejším akčným režisérom, ktorý ma v akcii dokázal nadchnúť bez ohľadu na žáner a rozpočet, ale tentokrát ma teda moc nebavil. Vojnové scény síce sú veľkolepé, veľmi dobre natočené a aj správne surové, pričom na prvý pohľad obsahujú prakticky všetko, čo mám v tomto žánri rád, ale John Woo tentoraz úplne stratil mieru. Tu v priebehu krátkej chvíle vidno desiatky zabitých vojakov, útočiace tanky, guľomety, plameňomety, raketomety a množstvo explózií a spomaľovačiek, že ten militaristický chlapec vo mne by mal byť nadšený, ale miesto toho to pôsobí tak neskutočne umelo, nelogicky a samoúčelne, že ma to ani moc nebavilo. A navyše mi tu úplne chýbajú aj nejaké nápady, obsahovo je to len úplne štandardná akcia. A tak nakoniec ani nie som sklamaný, že akcia tu tvorí možno dvadsať minút z filmu. Takže dúfal som, že Crossing ma v tomto žánri nadchne podobne, ako aj pred pár rokmi Red Cliff v tom historickom, no to ani omylom. Je tu plno kladov, vďaka ktorým určite neľutujem, že som si to pozrel, na to jedno pozretie sa na to pozerá celkom dobre, ale čakal som omnoho viac. Druhý diel si síce pozriem, ale už nemám dôvod sa naň aj tešiť. 62% (04.10.2015)

První část "Pearl Harboru Johna Woo" o osudech třech párů na sklonku čínské občanské války. Rozhodně nepřehlédnete ani nepřeslechnete, že Woo se dostal k olbřímímu rozpočtu. V tom problém není. Problém je, jak s ním naložil. Civilní pasáže ústředního tria jsou naivní přeslazenou limonádou, za kterou by se styděla i kdejaká červená knihovna, ale jakkoli prostinké to je, tak to ještě jde skousnout. Problém jsou paradoxně (vždyť je to John Woo!) přepísknuté rozmáchlé epické válečné scény (vypadají jako ty z Kódu Navajo; akorát větší, větší a ještě větší), kde Woo neví co by a tak tam metá jeden výbuch za druhým, zpomalovačka střídá zpomalovačku a... A ano, v obou svých polohách je to prostě Pearl Harbor jedna k jedné. Akorát to není tak zábavné (ani směšné) a prostě to jen nudí. I díky tomu, že jde o prolog, který se dal shrnout do patnáctiminutovky na začátku druhé části. Na tu to však neláká ani náznakem, protože osudy i postavy nezaujmou a ke své vlastní škodě überpřestylizovaná akce se zajídá již tady. (14.08.2015)

Grandiozne sklamanie podobnych rozmerov ako bol korejsky My Way. Woo dostal k dispozicii obrovsky rozpocet a tak je vyprava giganticka a cele je to nadherne a prehladne nasnimane. Lenze je to prd platne, kedze to po cely cas pôsobi mrtvolne a nedokaze vyvolat ziadnu emociu. A to jak pri neskutocne natahovanej romantickej linii troch parov ale aj pri scenach z bojovej vravy. Chemiu v romantickych liniach medzi parmi nenajdete ani pod mikroskopom a ani herci nemaju, co hrat. A bojove sceny su sice technicky vymazlene, dokonale prehladne a aj krvave a napriek tomu pôsobia uplne chladne a pocit krutosti nevyvolaju ani na chvilu. Cely cas to su take pekne momentky z hnusnych udalosti. To sa tyka celeho filmu. Jeden pekny zaber strieda druhy este krajsi, ale je vam uplne ukradnute, co sa vo filme deje. Keby som si pustil finale Esmeraldy a obcas ho prerusil vylodovacou scenou z filmu Zachrante vojaka Ryana, tak bude vysledok ovela zabavnejsi. 4/10. (09.01.2016)

Člověk natěšený po Red Cliff chystající se na další Wooův velkofilm, tentokrát už z doby, kdy po sobě lidi opět střílí zbraněma. Jen co se v Číně porazí Japonci na konci 2. světové války, tak hned začne válka občanská, kdy Čankajškovi jednotky bojují proti postupujícím komunistům, které je vytlačují pomalu na Taiwan. Sledujeme osudy 3 párů, které se proplétají. Bohužel akce je zde jen na začátku a ke konci a není na Wooa až tak dbrá, mezi nimi je spíše romatická linka občas až z červené knihovny. Konec je utnutý a pokračuje se pak dalším díle, kde bude hlavní údálost potopení čínského "Titaniku" , parníku Taiping. 6/10 (25.02.2018)

Docela velké zklamání. Woo se v Číně těší celkem velké popularitě a tím pádem pro něj asi nemusel být problém sehnat patřičný kapitál, který je na snímku vidět. Avšak casting už je slabší i přes Kaneshirovu účast. Každopádně, na krystalicky čistý obraz jsme u asijských filmů zvyklý, na zajímavé úhly kamery a zpomalovačky také, ale i když se snímek snaží být tím "best", na My Way nebo Hrdiny války ani zdaleka nemá a to se netýká jen bojových scén, ale i příběhu a hlavně atmosféry. Zde je tak nějak vše jasné i pro člověka neznajícího Čínské dějiny. Nemohu si pomoci, ale přijde mi to stejně nedotažené jako svého času Kod Navajo. (05.03.2016)