Túlaví psi

Můj první film Tsai Ming-lianga na velkém plátně ukázal, jak nezbytné je právě jeho filmy vidět v kině. Ty nekonečně dlouhé statické (polo)detaily nemluvných hrdinů, kteří de facto jen nečinně stojí, ale přitom se v jejich tváři odehrávají celá dramata, člověk najednou vnímá jinak než doma u monitoru počítače / televizní obrazovky. Toulaví psi sice mají potenciál ztratit během projekce půlku diváků, které bezdějovost režisérova filmu a infantilnost jeho postav irituje, když ale víte, na co jdete, dostanete přesně to, co jste očekávali. Lee Kang-sheng snad nikdy nebyl lepší. Mistr neherců. (30.06.2014)

Tsai se snaží navázat a vrátit se filmařsky do své zlaté éry - devadesátých let - avšak nedaří se mu to a je znát, bohužel, že se začíná vyčerpávat. Například scénu trhání a následného agresivního konzumování zelí už Tsai použil ve filmu Ať žije láska! (a to včetně následného brečení) a bohužel to není jediný příklad, ve kterém vykrádá sám sebe. Jako ano, musím uznat, kamera je opět úžasná a záběry tvoří dokonalé, je tu znát i to, že nad těmi obrazy někdo přemýšlel (Hsiao Kang se živí tak, že drží reklamní poutače, ovšem jsou to ale reklamy na luxusní bydlení, přičemž on sám žije s dvěma dětmi v nějaké kůlně bez vody a elektřiny), funguje tu i nějaký příběh, něco se tady děje (a neříkejte, že ne, to jste pak tomu filmu nevěnovali pozornost), jídelní scény Tsai taky jako vždycky zvládl na jedničku a některé scény mají i určitou sílu (třeba když Hsiao Kang zpívá), ale celkově ten film působí až zbytečně utahaně, hodila by se i nějaká backstory ohledně minulosti Hsiao Kanga a chtělo by to i víc optimistických scén, jelikož ten film je dost depka. Jo, a taky nechápu, proč ty děcka, když žijí tam, kde žijí (a jejich matka na tom není o moc líp, má sice vodu a elektřinu, ale žije v nějaké rozpadající se ruině, i ten její dům strašně vypadá), měla pořád čisté oblečení. Právě u neskutečně chudé rodiny bych tohle nečekal. Celkově ten film není špatný a o silné momenty nouze není, ale Tsai tady už vykrádá sám sebe a je vidět, že mu docházejí nápady. 3* (21.11.2019)

Dlho som Stray Dogs odkladal. Jednak som sa tak tešil na Tsai Ming Lianga, že som si ho nechcel pozrieť príliš rýchlo, aby som sa mal na čo tešiť. Na druhú stranu treba byť na jeho poetiku patrične naladený. Bohužiaľ Stray Dogs ani zďaleka nedosahujú kvalít jeho predchádzajúcich snímkov. Dôvod? Óda na samotu v izolovanom prostredí. Tam, kde väčšinou jeho postavy išli proti prúdu a v spoločenských konvenciách by ich každý definoval slovom divný, sú v tomto prípade odsúdený na chladné prostredie( aj keď aj tu si lokačný manažer zaslúži pochvalu) o samote. Kang-Sheng Lee ako obvykle do pohody a aj téma vody ako deštruktívneho prvku je tu prítomná - hlavne v prípade zomierajúceho domu. Ale celé mi to príde bez osobitejšej výpovednej hodnoty. Mnohé scény sú len prázdne a kompozične pekne nasnímané, ale miera explicitnosti a komplexnosti ako v predchádzajúcich snímkoch sa vytratila. Netvrdím, že je to zlý film, ale v rámci celej Tsaiovej tvorby je pomerne nevýrazný a divácky najneprístupnejší. Čo trochu narúša poetiku, ktorú som mal u neho ako tvorcu veľmi rád. (27.05.2015)

!!! Ta závěrečná nehybná katarze... tohle není spoiler, jen je třeba opravdu trpělivě vydržet do konce, kde si divák teprve všechno pořádně prožije. Kompozicí záběrů opět dokonalé, Tsai je vizionář a z Top 10 mých oblíbených režisérů nikdy nezmizí. Ve spojení s jeho experimentem "Cesta na západ" jde možná o nejsilnější zážitek z letošního MFF KV. Mám rád filmy, na které se těším od okamžiku zveřejnění programu, a pak od nich dostanu ještě více, než jsem tušil, možná i věděl. (18.07.2014)

Ve scénách s ovocem a zeleninou Tsai jako obvykle válcuje. Vlastně i ve všem ostatním je to zdánlivě starý Tsai, bohužel mám pocit, že nápady došly, opravdu skvělých scén je až překvapivě málo a i proto to celé nefunguje už zdaleka tak dobře jako v Řece nebo Ať žije láska. Dílo téměř vyčerpaného tvůrce. (04.07.2014)