Nezlomný

Pan Skleněný by řekl, že když jsou lidé, co v bombardéru při první akci zakopnou o momentový klíč, vypadnou otevřenou pumovnicí a po pádu se napíchnou na zvídavého mečouna, musí tu být i Louis Zamperini.. Heroismus může být inspirující, ale od chvíle, kdy si na Nezlomného zasedne sadistická Japonečka, se vše už jen točí v kruhu rutiny a špatných režisérských rozhodnutí. S tímhle tvůrčím ansámblem musí být Angelina hodnocena jako kanadský kouč na Světovém poháru, jehož tým vypadne v semifinále.. Apropo, od Memphis Belle už uplynulo hodně času a něco nového ve stylu prvních deseti minut bych rozhodně uvítal.. (18.11.2019)

Prísť v roku 2014 s filmom, démonizujúcim Japoncov počas druhej svetovej vojny, je myslím komerčná aj umelecká sebevražda. Niežeby nemohol byť veliteľ tábora hajzel, ale inak sa nič o okolnostiach vojny v Japonsku nedozvieme, božechráň spomenúť nejaké bombardovanie Tokya a ďalších miest. Ak Američania točia filmy ako Emperor, kde vidíme zhoreté stovky tiel po bombardovaní, Angelinin film a Ceonovcov scenár príliš nechápem. Prvá polovica je super, olympiáda, závody v Amerike, oceán, po prehupnutí sa do tábora ide tempo dole a koniec bol skôr vyslobodením, ako katarziou. (19.03.2017)

Několik obecných poznatků. K čemu a nač tak mají Američané pořád nutnou potřebu heroizovat své hrdiny, když to není vůbec realistický pohled na legendu. Vycházím z předpokladu, že i fyziologie člověka má své meze. Potom děsném mlácení by olympijský vítěz nebyl schopen ani předpažit v úhlu pětačtyřiceti stupňů. Přesto všechno lze také říci, že první polovina je realistická, dále dramaticky vyšperkovaná hloupost (21.11.2015)

Na povrchu možná film ze staré školy (díky Deakinsově velkofilmové, lehce kýčovité kameře), vypravěčsky ale úmorně monotónní drama bez fantazie a vlastního výrazu. Ten chybí také O'Connelovi, který z tváře nesundává stoickou masku a nedovoluje nám docenit jeho vnitřní boj, pro dramaturgickou funkčnost filmu kruciální. Navenek totiž Zamperini vinou vnějších okolností moc bojovat nemůže. Podobně jako hrdina 12 let v řetězech. McQueenův nekompromisní opus ale přes srovnatelné zpasivnění hlavní postavy netrpěl takovou repetitivností (do té míry, že přestává záležet na tom, v jakém pořadí jsou scény řazeny) a nevybízel ke kacířské otázce, proč máme sledovat utrpení zrovna tohoto muže. Protagonista Nezlomného je v úvodu definován všehovšudy jen svými italskými kořeny a skvělou fyzičkou (v běžeckých záběrech nápadně připomínajících Forresta Gumpa). O člověku, s kterým mám strávit hodinu v záchranném člunu uprostřed oceánu a další více než hodinu v japonském zajetí, bych toho rád věděl víc. Do slepé uličky vede i zlomyslná snaha o čtení proti srsti - torture porno s PG-13 ratingem, a tedy bez jediné gore scény, neberu. Zamperini není o moc plastičtější postavou než jeho sok, sadistický japonský dozorce, jehož vykreslení by bylo obviněno ze stereotypizace již někdy před 50 lety, kdy měl premiéru mnohem komplexnější Most přes řeku Kwai. Na věrohodnosti filmu ubírá a jeho schopnost vtáhnout diváka oslabuje vedle (nezáměrného?) oddramatizování také panický strach z humoru, který by dle tvůrců snad mohl narušit otupující (pro hrdinu i diváka) řetězec bolesti a utrpení. Doufal jsem, že alespoň přiměřenou komediální nadsázkou film prozradí autorský otisk bratrů Coenů. Ten se nakonec omezuje na jobovský charakter Zamperiniho příběhu, pro jistotu vypíchnutý pro-křesťanskými závěrečnými titulky (film samotný přitom náboženskou rovinu nijak nerozvíjí - ostatně jako kterýkoli jiný motiv). Kromě toho, že autentický epilog prozrazuje, o kolik větší dramatický a psychologický potenciál dřímá v Zamperiniho poválečném osudu, je zdaleka nejpůsobivější částí filmu. Za nezlomného se může označit ten, kdo pro tyto cca dvě minuty vydrží v kině sedět celé úmorné dvě hodiny. Možná to byl záměr. 45% (17.01.2015)

Od Angeliny Jolie jsem viděl zatim jenom U moře (2015), což bylo úplně o ničem, takže jsem se na tohle původně ani dívat nechtěl. Ale když jsem si přečet, že je to podle skutečnosti, tak jsem si ze zvědavosti vyhledal něco o životě Louise Zamperiniho a zaujalo mě to natolik, že jsem se nakonec odhodlal podívat i na film. První půlka se mi opravdu líbila. Hlavně scény přímo z letadla byly opravdu výborný a ani následující pasáž na moři nebyla vůbec špatná. Ale od chvíle, kdy se hlavní postava dostane do zajetí, je to trochu zdlouhavý a ke konci na můj vkus dost patetický. Celkově průměr. Asi se z takovýho námětu dalo vyždímat víc. (27.02.2023)