Pasažieri

Cestou k přelidnění a vyplundrování další kosmické koule lhostejnými parazity zazvoní technickým nedopatřením budík o osmdesát let dříve, přičemž vzbudí jediného cestujícího, a zrovna úchylného masochistu. Ne, nebojte se, nic vám neuniklo, já jsem jen filmově teoreticky natolik erudovaný, že analyzuji audiovizuální díla daleko hlouběji a citlivěji než obyčejný plebs, čumící na pohyblivé obrázky. Tudíž mi nezůstal utajen ani podprahový psychologický profil hlavního hrdiny. Sledujte! Vezmeme-li v úvahu nutnou genderovou vyváženost kolonizačního komanda, můžeme se s vysokou pravděpodobností demograficky domnívat, že pokud extrahujeme čtyři procenta kůl teploušů, co se nějakým tím moderním liberalizačním zázrakem prokouřili až na palubu, je z pěti tisíc hibernovaných pasažérů cirka 2400 kund. Je také téměř jisté, že ziskuchtivý korporát nevyšle ke zničení další planety nějaké staré a jeté pizdy, takže statisticky vzato lze opět úspěšně predikovat, že zhruba 70 procent z nich bude jakž takž píchatelných. V Gaussově rovině takovéto kvantifikace se tedy nutně musí vyskytovat tak 30 procent naprosto luxusních mrden, včetně například nádherných a ke všemu svolných pětadvacetiletých mulatek s dokonalýma prdelkama. Vydržte, už vrcholím! To máme cca 504 fantastických, estetických a exkluzivních pohlavních zážitků! No, a když někdo záměrně hrábne mimo takto macaté portfolio a probere k padesátileté all inclusive plavbě znuděným vesmírem oslizlou Lorencku s odporným kysličníkovým přelivem, kobylí prdelí a věčně zpruzeným xichtem, která je ještě ke vší té hrůze ňujorká yntelechtuálka, musí to být nade vši pochybnost vyšinutý sebemrskačský pičus. A jinak docela škoda vcelku kulantního nápadu, z něhož se s trochou kreaturivity dalo udělat solidní psycho, a nikoliv Vesmírná mýdlopera 2016 s trochou Gravitace, balancující na hraně dystopického ekzému. (10.02.2017)

V závěru jsem čekal nějakou chytrou pointu, nečekané odhalení (například že i Chrise Pratta někdo probudil)... No bohužel tohle není film pro milovníky takových věcí, protože finále je veleakční, veledigitální a velenezajímavé. Vše předtím se mi ale moc líbilo, pořád jsem se v duchu ptal "Co on teď bude dělat? Co udělá ona, až zjistí, že on...?" a podobně, nesmírně mě bavil robotický Michael Sheen i ta romantická linka hlavních (jediných) hrdinů a užíval jsem si toho tajemna, které... Které potom tak pokazil zmíněný zázvěr. Škoda, ale ztracené dvě hodiny to nebyly. (28.12.2018)

Sympaťák Chris Pratt se omylem probudí ve špatném filmu, ve kterém jsou jeho komediální schopnosti spíše na obtíž, ale divák se bohužel nedokáže přimět ke spánku, protože ho zajímá, zda z toho námětu tvůrci přeci jen vytěží to, co by takovému námětu slušelo. Bohužel ne. Škoda, že jim v závěru nenarostli koule a nenechali Michaela Sheena přimět Pratta k tomu, aby popadnul požární sekyru a šel zabít svoji novou družku, to by byla teprve pocta Mistrovi. (01.04.2017)

Sci-fi romantika podle učebnice. Áčkoví herci, solidní triky a kdyby v závěru scénář nejel na těžce neoriginální volnoběh mohlo to být i na výbornou. Zpětně mě mrzí, že jsem měl propálený zásadní zvrat (ještě z doby kdy Jima měl hrát Keanu Reeves), který trailery chytře tajily. P.S: Andy Garcia tam hraje přesně tři vteřiny. (08.01.2017)

Pro mě rozhodně zajímavější vesmírná jízda, než nové SW. Momentálně nejsympatičtější dvojka hollywoodu spolehlivě utáhne tuhle dvouhodinovou jednohubku a ani mi snad nevadilo, že poměr akce/romantiky hrál hodně ve prospěch toho druhého zmíněného... Taky bych si nechal líbit jedno vesmírné rande s Jenn :)) - 80%. (21.12.2016)