Pojedeme k moři

Chyběla mi trošku větší katarze a přebývalo příliš mnoho dohadů o ději. V některých situacích by lidé kluka s kamerou poslali rovnou do prdele. Ale podle rozhovorů s Jiřím Mádlem jsem věděl, že to má v hlavně srovnané. Dialogy a situace působí tak autenticky, že jsem ochoten mnoho věcí tomuhle debutu s klidem prominout. (14.05.2014)

50% Snímku se nedá zapřít nadšení tvůrců a radost. Avšak scénáři by slušela kratší stopáž, těch 90minut už bylo moc, neboť vše bylo dost předvídatelné, některé části zbytečně natahované a ve výsledku nudící. Pochvalu bych dal též za casting ústřední dvojice, kluci hrají dobře. P.S. ta paruka babičky byla fakt hrozná... (25.02.2015)

Jeden z mála českých filmů poslední doby, kde forma nesmírně podtrhuje sílu sdělení. Pojedeme k moři je totiž natočeno jako home video dvou kluků, kteří dostali zrcadlovku a teď se s její pomocí rozhodli zaznamenávat životy lidí ze svého okolí. Nemusíte se ale bát, že by bylo kvůli své netradiční narativní a audiovizuální stránce nekoukatelné; zdánlivý amatérismus záběrů se zde míchá s profesionalitou filmařského štábu, takže film po obrazové, zvukové a střihačské stránce rozhodně netrpí. Nebýt zbytečného závěrečného epilogu, neváhám jít ani po nejvyšším hodnocení. (04.05.2014)

Taxikář Miroslav Táborský výborný, ostatně jako celé osazenstvo. Přirozené, nekřečovité, uvolněné, jakoby nehrálo v tuzemském filmu. Jiřího Mádla to vždycky táhlo za kameru. Natočil výborný film, ve kterém si nehoní ego, nebýt pár pomrknutí na diváka, netušil by, kdo za kamerou stál. My ostatní víme, že někdo, kdo natočil jeden z nejosobitějších českých snímků posledních let. Svět kolem sebe za debutujícího režiséra zkoumá jedenáctiletý hrdina, který bez kamery neudělá ani ránu. Nastaví zajímavá pravidla a natočí film o sobě a svých blízkých, ambicích, snech, starostech. Tepe to životem, není to triviální, není to trapné. A výtečně to střídá žánry. Zvraty jsou uvěřitelné, i temnější sekvence (nevybíravé chování kamarádova otce) mají svou sílu. Herci výrazně potěší, hravost Mádla také. Kolegové-režiséři-scénáristé – učte se!! Sofistikovaní rádobykritici – umyjte si mastnou hlavu a zkuste někomu občas držet palec!! (21.01.2015)

Škoda poněkud krkolomného a nuceného závěru s pointou, kterou nechci prozrazovat. Vždyť k onomu hlavnímu odhalení by se určitě dalo dojít jinak než pomocí tohoto šoku na hranici emočního vydírání. Jinak všechna čest Jiřímu Mádlovi, kterého jako herce vůbec, ale vůbec nemám rád. Jako režisér i scenárista u mě uspěl. Z Pojedeme k moři totiž čiší zdravá hravost a nadšení, kromě té pointy snad nic nepůsobí strojeně a trapně (vážně, ani humor ne). Navíc se mi líbili hlavní dětští představitelé, kteří doopravdy hráli, ačkoliv kdyby byli prkenní, dalo by se to vzhledem k home video formě filmu lehce odpustit a snad i považovat za autorský záměr. (01.04.2014)