Láska na karí

Přeslazený a úhledný film, na který (s výjimkou úvodní scény žhářského útoku na indickou restauraci) můžete vzít svoji stařičkou babičku bez obav, že by jí cokoliv jakkoliv rozrušilo. Děj si plyne hladce a očekávaně, kamera snímá vše v líbezných záběrech, které jsou často samoúčelné (dlouhý nepřerušovaný záběr opravování restaurace). Ve snímku je i pár nesmyslů, když na rukou a nohou popálený kuchař se ještě ten samý večer vrací do kuchyně a skoro normálně funguje (pěkná vizitka francouzského zdravotnictví, když propustí těžce zraněného pacienta!). Nově otevřená indická restaurace v kopci nad středověkým francouzským městečkem je sice umístěná na malebném místě, ale kdo by se do takové dálky trmácel kvůli exotické kuchyni bez jakýchkoli referencí? Atd. ____ Děj se opravdu snaží ničím nepřekvapit, což se mu povedlo na výbornou. Nepřekvapil vůbec ničím. Je to pohádka. Moderní typ pohádky, kde všechno musí být hezké a dobře dopadnout. Takže je samozřejmě samá faleš a děsný kýč. /10. 9. 14./ (10.09.2014)

Já mám tyhle věci ráda, zvlášť pokud voní Indií. A ještě raději mám, když správný multikulti film neaspiruje za každou cenu na ostrovtip či "reálnou" podobu rasismu v hávu blábolů nebo naopak přesladí problematiku, která se přeslazovat z principu nemá (nebo nedej bože nedá). Tohle ovšem od začátku jasně jede na vlně milé podívané, která vás v závěru vlastně urazit nemůže, protože by si to nezasloužila. Hallström po neúspěchu posledních let tak přišel s něčím, co na odpoledne ocení většina populace: nevtíravý děj, nevtíraví herci, nevtíravá představa o životě menšin, za to vtíravá vůně, vtíravá atmosféra a vtíravý happy end. (15.01.2015)

Patřím mezi ty nešťastníky, kteří dokážou "spálit i čaj", o to více obdivuji každého kuchařského mága. "Láska na kari" (zajímavý překlad, ale rozhodně výstižnější než originální název) na mě působila jako hrané "Ratatouille" smíchané se Scottovým "Dobrým ročníkem". Pohodová romantická atmosféra francouzského venkova spolu se sympatickými herci udělá na diváka toužícího po milé podívané velký dojem. (Jenom taková technická, o Francouzích je všeobecně známo, že angličtinu zrovna moc nepodporují, takže to střídání jazyků, hlavně ve venkovském prostředí, nepůsobí úplně věrohodně..) (13.02.2015)

Film z francouzského venkova provoněný vůní indického koření mě příjemně polaskal. Chuťové pohárky se mi při pohledu na neustálé kuchtění totálně splašily a žádaly něčeho obdobného. Naštěstí jsem byl sycen velmi příjemnou dávkou duševní stravy, která mé nitro zaplnila a já jsem opomněl chvílemi na žádostivost mého rozmazleného jazýčku. Málokdo by tušil, že Bibendum maskot firmy Michelin, která se zaobírá výrobou pneumatik, stojí i u zrodu průvodců nejlepších evropských restaurací, které udělují tolik žádané michelinské hvězdy, v tomto filmovém opusu nesmírně chtěné. Já tedy závěrem ohodnotím tento film čtyřmi hvězdami ač nemichelinskými i jdu si dopřáti párku v rohlíku do nejbližšího občerstvovacího kiosku. (01.10.2014)

My, co si před spaním pročítáme kuchařky Magdaleny Dobromilly Rettigové, to nemáme v životě nejjednodušší, jídlo je naší vášní a myslíme na něj prakticky neustále, neusnem bez zadělaného těsta na čersvý ranní chléb, v životě bychom neuvařili polévku z kupovaného bujónu, nudle děláme domácí, bylinky používáme jedině čerstvé ze zahrádky, půlku života strávíte u řezníka sháněním pravé svíčkové a ještě pak při odchodu riskujeme ataky nevraživých vegetariánů, fůů. Takže proč si neodfrknout u obrazovky, když za nás uvaří někdo jinej. Láska na kari je pohádkou lákavou, barevnou a voňavou, bohužel jaksi bezobsažnou, naštěstí jsem dostala záchvat slintavky při prvním záběru na šťavnaté rajče, takže jsem ve zdraví přežila všechny ty multikulti poučky, občas se zasmála nějakému vtipu o zelenině a užila si hereckého jiskření mezi dvojicí Mirrenová - Puri, kteří jsou rozhodně tou nejlepší ingrediencí snímku. (04.12.2014)