Dva dni, jedna noc

Žiji v místě, kde je velká nezaměstnanost a každý kdo nějaké má, tak se ho drží zuby nehty, protože přijít o něj, by znamenalo rovnou se odstěhovat jinam. Tady by neměl šanci. Bylo to tudíž téma, které je mně velmi blízké. Sama si nedovedu absolutně představit, že bych v sobě našla tu sílu obcházet kolegy a kolegyně z práce a prosila je o hlasování v můj prospěch. Nota bene Sandra trpěla depresemi, o to víc jí patří můj obdiv, protože já bych to nedala. Ona je Marion Cotillard pro tyhle role žen jak stvořená, její smutnější výraz očí napomáhá k jejímu již tak dokonalému hereckému umu. Za každými dveřmi jsem byla nervní a čekala jsem s ní, jak budou reagovat její kolegové, protože co si budeme povídat 1000 eur je 1000 eur. Reakce byly úměrné mému očekávání, ale myslím, že i samotná Marion něco podobného čekala i když nepočítala s tím, jaké to bude mít mnohdy pro někoho až takové bolestné důsledky. Nepříjemné téma, ale v dnešní době zcela jistě maximálně aktuální. Tleskám tvůrcům za neotřelé téma a dokonalý výběr herečky do hlavní role. (19.11.2014)

Tak tohle byla rána přímo na solar. Ponechme stranou, že si příliš nedovedu představit firmu, která by vystavila své zaměstnance podobnému dilematu. Tohle je jasný důkaz toho, že i za vlasy přitažený námět může vyústit do velmi silného dramatu. Sandra musí během dvou dnů a jedné noci přesvědčit devět ze šestnácti kolegů, aby hlasovali pro její setrvání v práci na úkor svých prémií. Někteří odmítají, jiní souhlasí, další podléhají až pod vlivem bezprostředních okolností. Ale to ponížení, které musí hlavní představitelka snášet je takřka hmatatelné, stejně jako rozpaky těch, kteří jsou nuceni říci ne. Marion Cotillard by za svůj výkon měla posbírat všechny myslitelné i nemyslitelné ceny, protože dokázala, abych s ní sdílel radost ze souhlasu i smutek a rozčarování z odmítnutí. Na konci jsem napjatě čekal, jak se se zachová a upřímně řečeno byl jsem částečně zklamán. Na druhou stranu Bůh ví, jak bych se v její situaci zachoval sám. A podobnou otázku jsem si vlastně mohl klást po celou stopáž, což je, vedle již zmíněné Marion, další obrovská devíza filmu. 100% (18.11.2014)

Marion je naprosto úžasná, samotný námět také, ale Sandřini kolegové se místy chovají jako chovanci ústavů duševně chorých. Obzvláště scéna s plačícím trenérem malých fotbalistů byla značnou podpásovkou tradiční kvalitě Dardenovských dialogů. Z celkového výsledku jsem poněkud rozpačitá. A mimochodem, pánové Dardennové, kde je Renier, od jeho přesídlení do Francie jste o něj ztratili zájem? Škoda, jako Manu by se mi určitě líbil. (13.12.2014)

Sandra je na maródke,je PN,je piatok,zvoní jej telefón,zdvíha ho,ale ešte ide vybrať koláč z trúby a počúva človeka na druhom konci a dozvedá sa nepríjemnú novinu,ktorú urobili za jej chrbátom...Dostáva padáka,vyhadzov,kopačky,a tým pádom vznikajú opletačky,lebo sa jej dostane jedna jediná možnosť,že v pondelok bude tajné hlasovanie,kde kolegovia,zamestnanci ju buď podržia,ale vtedy by prišli o lukratívnych 1000 EURO Prémie.Tak Sandra nie je dva krát nadšená,víkend bude pre ňu vyčerpávajúcou záležitosťou,kolegyňa z práce jej dáva kontakty na kolegov,telefónne čísla,adresy,na ktorých nájde svojich kolegov,ktorých pozná z práce,nepozná ich druhú tvár,za ktorou sa skrývajú v súkromí,aspoň zistí,čo sú zač.To znamená,že aby som nezabudol,má takú silnú podporu svojho manžela Manua,že stretnutie sa s kolegami bude rôzne,nebude to skrátka prechádza ružovou záhradou,navštívi ich,no bude v tom určitá dávka adrenalínu,aspoň z jednej strany markantná.Ak by som mal hovoriť o situácii u nás na Slovensku,kde 99 percent ľudí si drží svoju prácu,stoj,čo stoj,tak pochybujem,že medzi touto armádou nezamestnaných,by bol niekto ochotný vzdať sa svojho nároku na plat,na prémie a cetera.Je to bohužiaľ otrepané klišé,ale tu sa dnes stará každý sám o seba,má kopec pôžičiek,niektorí sú zadĺžení až po uši,alebo splácajú hypotéku na dom,byt na niekoľko rokov,čo poznám ľudí,čo budú splácať až pomaly do dôchodku,strachovať sa,aby ma nevykopli zo zamestnania a pod.Sandra nelení,lebo komu sa nelení,tomu sa zelení,vydáva sa na cestu,ktorú by závidel aj Frodo Pytlík,cez sobotu a nedeľu bude tak extrémne vystresovaná,zároveň aj miestami šťastná,že si zvykla dávkovať tabletky,asi proti stresu,ktorú do seba nasype,až ju to zloží k zemi.Klasicky som sa s ňou stotožnil,poznám to,už ma vykopli ako prašivého psa,že som sa z toho dlho nemohol spamätať,lebo v tom bolo čosi viac,ale potom som zvážil,že som sa vďaka vyhadzovu dostal na miesta,o ktorých som nesníval ani v tom najlepšom sne,ako sa hovorí,že niečo zlé je na niečo dobré,tak som v presvedčení,že Sandra si našla lepší JOB.Bratia Dardenneovci sú pre mňa neznámy pojem,čo sa dnes zmení,Marion poznám,ale dlhšie obdobie som ju nikde nevidel,i keď viem,že nakrúca,páči sa mi táto sympatická francúzska,ktorá behá z Hollywoodu do Európy,lebo táto holka má na veľa,ako sa otŕčať v Mekke Filmu.Ako by ste sa vy zachovali na jej mieste,alebo ak by ste boli jej kolegovia?Dilema?Ja viem,čo by som urobil... (30.11.2014)

Belgický sociální realismus? S tím na mě nechoďte. Nic tak manipulativního jsem dlouho neviděla. Dardennovi si ve své cestě za prožitkem ani nevšimli toho, že pokus o sebevraždu nemůžou odbít jedním vypláchnutím žaludku a tím mít tu kapitolu odepsanou. Falešné, naivní a chce se mi říct i hloupé dílko. Rádoby se snaží vzbudit zájem a emoce, festivalový divák je nadšen, někteří jen proto, že věří tomu, že pravda je zda daná ušmudlanou Marion Cotillard (v nesmyslné logice herečka, která hraje učesaná, není pravdivá a vice versa). (14.02.2024)