Domov pre neobyčajné deti slečny Peregrinovej

První kniha mě svého času zaujala už obalem a protože jsem jí listovala v knihkupectví opravdu dlouho, dostala jsem ji nakonec darem (od maminky, nikoli od velkorysého knihkupce), pak ale nebyl čas a mezi tím vyšel druhý a třetí díl, které se v mé knihovně ubytovaly rovněž (tentokrát jsem se už obdarovala sama). Chystal se film a já se těšila, trailer vypadal slibně, jenže pak se ozval hlásek čtenáře: "Nebylo by lepší si nejdřív přečíst ty knížky? Když už je všechny máš doma, dávalo by to smysl. Víš, jak to bývá se zfilmovanými knihami." Podívala jsem se na komentáře a bylo rozhodnuto, nejdřív si přečtu knihy. Toto rozhodnutí oddálilo film o půl druhého týdne, kteroužto dobu jsem ve volných chvílích trávila s úžasně čtivými knížkami. Potom jsem se podívala na film, který je vizuálně oslnivý, dokonce se objeví veverka!, což je taky to jediné pozitivní, co film nabízí. Zmatení hlavního hrdiny, vyvíjející se milostný vztah, okouzlení z neznámých světů, stupňující se napětí, chemie vznikající lásky ale i přátelských pout, nic z toho ve filmu není. Záměna schopností některých postav, naprosto jiný vzhled a charakter dalších, to všechno jsou malicherné ptákoviny, že film naprosto zahodil ambice na to dosáhnout poutavostí úrovně své předlohy, je chyba velká jako Británie. Pořád je tam tedy ta veverka, ale upřímně, s tímhle kladem by bylo lepší podívat se na dokument o veverkách. (29.08.2017)

Nejen krásně temné, záhrobní a strašidlácké ale i vtipné. Časoprostorová zápletka zapletena tak dobře, že bylo nutno vyvinout nemalé úsilí k jejímu rozuzlení. Všechno v pohybu. Závěrečná bitka na pouti mě pobavila asi nejvíc. Moc ráda jsem se ponořila do těchto dobrodružných vln a s potěšením to udělám znovu. Těch pár úsměvných momentů, které jsem zaregistrovala, mi nemohlo pokazit celkový dojem. Jsem nadšená. (13.01.2017)

Filmy Tima Burtona vždy sází na tři věci: Podivné postavy, podivný vizuál a podivný příběh. A přesně v těchto věcech se jeví i Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti. Dočkáme se i podivných postav, i podivného vizuálu i podivného příběhu. Tim Burton je pořád ten stejný šílený režisér který býval a po slabé chvilce u Big Eyes se vrátil k látce která mu jde. Pro člověka který je namlsaný z Harryho Pottera to nic velkého nebude. Pokud ale pro někoho je Sirotčinec první fantasy musí to pro něj být zážitek jako když jsem ve 3 letech viděl poprvé prvního Harryho Pottera. Sirotčinec je především fajn zábava s temnými okamžiky (hlavní záporáci jedí oči podivných dětí!) tak jak jsme u Burtona zvyklí. Obsazení je fajn (Eva Green super, Asa Butterfield fajn, Judi Dench je brutálně nevyužita a Samuel L. Jackson si svého padoucha Barona užívá) a Burton je po průšvihu Big Eyes zpátky na špičce. Tak ať mu to vydrží. (12.10.2016)

Tim Burton ma poslednú dobu moc nebavil, ale toto ma celkom zaujalo. Aj bez hudby Dannyho Elfmana. Celkom fajn príbeh, prvá polka zaujímavá, ta druhá rozprávkovo čarovná. Asa Butterfield skvelo zapadol a Tim Burton po dlhšom čase konečne natočil niečo zaujímavé, bavil som sa. Obľúbený soundtrack: Go to Her. 75% - 4* (26.01.2017)

Úprimne ma to bavilo, Eva Green bola úplne majstrovská, Samuel L. Jackson diabolský, deti solídne obsadené a zápletka viac než obstojná (a navyše s niekoľkými scénami s veľkým potenciálom nahnať husiu kožu deťom). Problémom je, že podobne ako vo všetkých Burtonových filmoch za ostatných desať rokov (azda s výnimkou Dark Shadows), to budí dojem, že Burton sa autorsky vyčerpal a robí už len na autopilota a to tak čo sa týka vizuálu ako aj "srdiečka". Kým kedysi boli jeho filmy svojským naratívom, vizuálom i vedením hercov jasne odlíšiteľné, v prípade Slečne Peregrinovej je ťažké na prvý pohľad odlíšiť, či to točil Burton alebo niekto z jeho nespočetných imitátorov. (29.12.2019)